•14

772 45 19
                                    

,,Bůh vám žehnej slečno, vy jste skutečná hrdinka, veselé Vánoce!" Pocítím, jak mě tváře začínají nabírat červené barvy, tentokrát jsem nemusela ani být Beruškou na to, aby o mně někdo promluvil jako o hrdince!
***

Poslední zbylé zákusky pomalu mizí. Hrdě se otočím na tátu a řeknu radostně: ,,Všem chutnaly!" otočí se na mě s úsměvem.
,,Ovšem že ano, pekla si je s láskou, broučku."

Vtom pletené rukavice zabrání mým očím jakémukoliv světlu. ,,Alyo!" vykřiknu se smíchem a otočím se na mou nejlepší kamarádku.

,,Promiň kočko, že nám to tak trvalo, ale museli jsme nejdříve hlídat mé sourozence, znáš to." chápavě přikývnu.

,,Ahoj Adriene!" vykřikne Nino a já se zběsile otočím.

Může být někdo krásnější? Pomyslím si a pořádně si ho prohlédnu. Jeho blonďaté vlasy mu z části zakrývá černá čepice, kolem krku mu vlaje modrá šála a tělo mu obepíná tmavý kabát. Znázornění dokonalosti!

Mé přemýšlení přeruší Alya, která do mě nenápadně drkne. ,,Zavři pusu!" zašeptá a začne se smát. Opatrně přivřu pusu a pokusím se to zakrýt úsměvem.

,,Zbyly ti nějaké sušenky pro tvoji drahou kamarádku?" usměje se.

Nadhodím přemýšlející pohled, ale dlouho to nevydržím a začnu se smát. ,,Pár jsem ti schovala." vytáhnu malou krabičku a podám ji Alye, která všem nabídne. Na tváři se mi vykouzlí úsměv, když se nadšeně všichni zakousknou.

,,Je to výborný!" vykřikne Adrien a ucítím teplo na mých tvářích, ale naštěstí zimou jsou červené i tak.

,,Nebude vám brzy začínat večírek?" podívám se na ně zmateně. Alya se podívá na Nina, který se zase podívá na Adriena.

,,To je pravda.." uzná Nino.

,.Doprovodíš nás?" zeptá se Alya.

,,No..-" odmlčím se a podívám se na tátu ,,-nejspíše budu muset tátovi pomoct s úklidem.." sklopím oči k zemi.

V ten moment se ruka dotkne mého ramena a já můj pohled upřu na tátu. ,,Jen jdi, zvládnu to!" usměje se. Po menším uvažování přikývnu a vydám se s kamarády pryč.

Svými teniskami kopu do kamínků, které míjíme cestou a snažím se vnímat o čem si ostatní povídají, i když se moje myšlenky zaobírají spíše k tomu, že se ptám sama sebe, proč mě Chloe nepozvala na party? Musí mě fakt nesnášet.

Nino začne mluvit o nějaké videohře, kterou teď s Alyou hrají a já přestanu vnímat. Vtom Adrien vysloví mé jméno a já odtrhnu pohled od země a podívám se mu do očí. ,,Dneska jsem potkal jednu pani, mámina dávná nejlepší kamarádka, byla naprosto unešená a šťastná." nepatrně jsem přikývla, i když jsem vůbec netušila, proč mi to říká.

V moment, když jsem se chtěla zeptat pokračoval: ,,Ta paní pracuje v dětském domově a vyprávěla mi, že jim dnes jedna hodná slečna darovala cukroví a zákusky." Ztěžka jsem polkla.

,,Ani jsem neváhal a hned jsem věděl, že to musíš být ty. Jsi nesmírně dobrý člověk, Marinette." nervózně jsem sklopila pohled k zemi a poslouchala mé srdce, které bilo jako splašené.

,,To nic nebylo!" zašeptala jsem.

,,Víš dnes jsem mluvil s Chloe.." začal a já si v hlavě začala promítat všechny různé možnosti, které by mi mohl říct. Chodíme spolu. Pozval jsem ji na ples. Požádal jsem ji o ruku! Tím jsem svoje myšlenky zastavila a začala jsem se soustředit.

,,Nepřipadalo mi fér, že nepozvala tebe a ostatní ano..-" odmlčel se a moje srdce jakoby se na pár sekund zastavilo. ,,-nakonec mi dala další pozvánku. Pro tebe." Dal ruku do bundy a vytáhl malinko zmačkanou pozvánku.

Ohromeně jsem se podívala na něj a pak na ostatní, kteří událost také sledovali. ,,A-ale já nemám co na sebe.." vyhrkla jsem.

Alya se pousmála. ,,Dneska jsme se nezdrželi jen kvůli sourozencům... skočila jsem také domů pro nějaké oblečení navíc!"Otevřela jsem pusu a nezmohla se na žádná slova. Takže to byl jejich dnešní plán?! ,,J-já m-moc vám děkuju!"

Čím blíže k hotelu jsme, tím více je slyšet hudba. Přišli jsme ke vchodu, kde stáli dva sekuriťáci. Podali jsme jim naše lístky a společně s Alyou jsem vyrazila na záchody se převléct.

Vlezla jsem si do kabinky a rychle jsem si převlékla krátké modré šaty. ,,Sluší ti víc než mně, to není fér." smála se Alya, když jsem vylezla z kabinky.

Zkontrolovala jsem svůj odraz v zrcadle a poté se podívala na Alyu.
,,Děkuji za to, co jste pro mě udělali."

,,Můj nápad byl, že tam také nepůjdu a užijeme si filmový večer, ale Adrien měl jiný nápad." vykulila jsem oči a na tváři se mi objevil nejširší úsměv ze všech. Takže za to může Adrien!!

,,A teď se konečně pojď bavit!" vykřikla Alya, chytla mě za zápěstí a táhla ven.

Party byla v plném proudu a lidé se skvěle bavili. Alya přesvědčila Nina, aby s ní šel tančit a tak jsem zůstala sama jen s Adrienem.

Podívala jsem se na Adriena, který mi pohled opětovat a usmál se. Otevřel pusu, jakoby chtěl něco říct, když vtom jsem uslyšela pisklavý hlas, který se pomalu přibližoval k nám.

,,Adrienku, konečně jsi tady!" odvrátila jsem od nich pohled a snažila se vyhledat vhodnou společnost.

Můj pohled spočinul na klukovi, jehož modré vlasy mu padaly do obličeje. Jeho oči si našly ty mé a zářivě se usmál. Zvedla jsem ruku, zamávala mu a vydala jsem se k němu blíže.

,,Ahoj Luko!" řekla jsem s úsměvem.

,,Ahoj Marinette, moc ti to sluší!" zvýšil hlas z důvodu hlasité hudby.

,,Děkuji!" zakřičela jsem, aby mě slyšel.

,,Smím prosit?" natáhl ke mně ruku, chystala jsem se odmítnout, protože nerada tančím, ale vtom jsem zahlédla Adriena tančit s Chloe.
Adrenalin se mi rozproudil krví a aniž by si uvědomila, co říkám jsem vykřikla: ,,Ano! Jen musím upozornit, že jsem opravdu špatná tanečnice."

Hudba hraje a já se pečlivě snažím soustředit na každý můj krok.
,,Nejsi tak špatná tanečnice." zasměje se Luka.

,,Musím se tě Marinette zeptat znovu na jednu otázku." srdce se mi prudce rozbuší. Ples. On chce odpovědět na to, jestli s nim půjdu!

Vtom hudba přestala hrát a já se opatrně odtáhla a podívala se na důvod, proč přestala hudba hrát.

Mé oči zůstali na postavě, která stála na stole rozhodnuta něco prohlásit.

Tak to vypadá, že odpověď na chvíli počká.. pomyslím si.

*POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!*

Zdravím a přeji vám krásný den 🥰!

Doufám, že se vám kapitola bude líbit! Pokud ano, budu moc ráda za podpoření HLASEM⭐️, ČI NÁZOREM NA KNÍŽKU V KOMENTÁŘI. 🕊
-protože tyhle "prosté" věci mě posouvají dál a pohání v psaní knih!

Přijímačky mám za sebou, tudíž mám více času psát, takže se budu snažit, aby vyšla 1-2 kapitoly týdně!

Mějte se krásně!
Vaše eN🕊💞

Chci tančit jenom s tebouKde žijí příběhy. Začni objevovat