Chci tančit jenom s tebou

•2

Do očí se mi hrnou slzy a já se rozeběhnu co nejrychleji pryč,daleko od problémů, daleko od Adriena Agresta.

________________
Slzy mi stékají volně po tvářích, běžím tak rychle, jakobych mohla utéct před všemi problémy i když vím, že to nejde.

Zalezu si za roh menšího obchůdku a zašeptám zdrceně: ,,Tikki tečky."

Možná jsem si myslela, že mi pomůže, když se proměním na Berušku, ale ne. Cítím se stále stejně ztraceně.

,,Hloupá Marinette." Zašeptá hlas v mé hlavě.

Svým yo-yem se zhoupnu nad domy a užívám si vítr, který mi cuchá mé neposlušné vlasy, které mám svázané v culíčcích.

V tom mi na tváři přistane první vánoční vločka. Stále padá sníh z nebe rychleji a rychleji. Než se naději všude kolem je sníh. Co jiného by se dalo očekávat od konce listopadu, ale proč padá tak rychle?

Najednou uslyším křik. Není to křik jednoho člověka, je to křik mnoha lidí. Rychle se zhoupnu k parku odkud křik pochází.

Na koruně jednoho ze stromů stojí dívka. Její zrzavo-hnedě vlasy zdobí černá helma a tělo obepíná modrý oblek s vločkami.

Otočí se směrem ke mně a usměje se.

,,Alyo?" Řeknu zmateně.

,,Nejsem Alya. Jsem Vánoční královna. Obrátím lásku v nenávist."

Co se stalo? Ublížil ji Nino? Myšlenky mi létají hlavou.

Namíří na zamilovaný pár na lavičce předmětem, který svírá v pravé ruce a máchne tak rychle, že než ji stihnu zábranit zasáhne je červená záře.

Zamilovaný pár se na sebe podívá s nenávisti v očích. Začnou se hádat, když v tom Alya tleskne a hádka utichne, pár jakoby byl zhypnotizován.

Alya se otočí a namíří na mě svým předmětem v ruce. Jako bych se  nemohla hýbat, zavřu oči a očekávám, že tohle je můj "konec".

V tom ucítím tvrdý náraz, otevřu oči a uvidím kocoura, drží mě za bok a tyčí se odrazí na nedaleký dům.

,,Už bylo na čase číčo, děkuju." Řeknu vděčně.

,,Co bych neudělal pro mou dámu." Pohladí mě po tváři a nahodí frajerský úsměv. Protočím očima a odvratím tvář na stranu, nezabráním malému úsměvu na mé tváři.

,,Beruško? Chtěl bych se tě na něco zeptat.." odmlčí nervózně kocour. Otočím se na něj a dívám se do jeho zelených očích, které mi tak moc někoho připomínají, jen nedokážu přiřadit tvář.

,,Nino, kdepak si?!" Zakřičí Vánoční královna.

V tom mi dojde, nemáme čas na zbytečné konverzace. Musíme zachránit Paříž.

,,Musíme najít Nina." Řeknu rozhodně.

,,Ale-." Řekne zklamaně.

Co nejrychleji se yo-yem houpu ve větru a snažím se pohledem najít Nina.

,,Od tří má hodinu soukromého tance." Ozve se za mými zády kocour.

Neptám se ho, jak to ví. Podívám se na velké hodiny na náměstí, které ukazují tři hodiny a pět minut odpoledne.

_______________
Stojíme před taneční budovou. A jen doufáme, že tam ještě Vánoční královna ještě nedorazila.

Ozve se zevnitř zděšený křik Nina. Nečekám na nic a vtrhnu dovnitř. Nino a jeho instruktor stojí se zděšením v rohu.