You Still Love Him

2. Wow, it's so pretty there.

Ráno jsme vstávali asi v 8 aby jsme v 10 mohli odjíždět a v 11 nám to letělo.

Už se nemůžu dočkat až tam budeme.
Nastoupení do letadla probíhalo v celku bezchybně.

Teď sedím v letadle a docela se nudím. Na cestu jsem si stáhla asi 10 filmů, a jelikož už letíme asi 3 hodiny a cesta tam trvá tak 12 hodin... Tak už mám 2 filmy shlédnuté.

Vzala jsem si i knihu, ale omylem jsem jeden díl vynechala a vzala si další díl. Takže nemám co číst.

Občas jsem si sem tam pustila nějakou tu písničku, ale už je to pořád dokola. Možná jsem dokonce asi tak na 3 hodiny usla.

Když jsme se dostali pod mraky, konečně jsem to uviděla. Uviděla jsem tu překrásnou Kalifornii.

Obrovské zářivě město. Když jsme přistávali, byla ještě tma, takže jsme viděli krásné zářivé město. Nic hezčího jsem v životě neviděla.

Po přistání nás autobus odvezl až na hotel. Byl to krásný a dost luxusní hotel, hned u pláže. Je to nádherný. Bylo asi 5 ráno. Když jsme došli na pokoj, tak už svítalo.

Rodiče byli po dlouhé cestě unavený a řekli, že se půjdou natáhnout a potom se sejdeme v 8 na snídani.

Nechápu to... správně bych měla být unavená já. To já jsem mluvčí. Jediná já z naší rodiny umím mluvit plyně anglicky. Bratr taky trošku umí, ale ne tak dobře a rodiče neumí vůbec. Jenom ty nejzákladnější slova jako je 'ahoj, jak se jmenuješ, jak se máš, atd'

No každopádně nás s bráchou napadlo, že by jsme to tu mohli trošku prozkoumat mezitím co si daj rodiče voraz.

Byli jsme ubytovaný asi v 5. patře takže jsme sjeli dolů výtahem a šli jsme směrem na pláž.

Cestou tam jsme viděli dva bazény. Jeden byl větší a studenější a ten druhý byl menší, teplejší a vedl k němu tobogán. Byl docela hluboký.

Dál jsme viděli nějaký Bar. Chtěli jsme se tam jít podívat, ale Bylo ještě moc brzo. Jmenoval se 'diamond bar' a vypadal moc pěkně.

Konečně jsme došli na pláž. Zrovna jsme stihli východ slunce. To jak se sluneční paprsky dotýkali hladiny moře... něco tak krásného jsem ještě neviděla.

Byl tam další bar, beachvolejbalové hřiště a na pláži byli lehátka a slunečníky připravené pro hosty.

Podívala jsem se na Johna, on se podíval na mě a pousmál se.
Nechápu co ho to popadlo. Začal se svlékat, naštěstí u trenek přestal a začal utíkat směrem k moři.

Jenom jsem se na něj dívala a smála se. Z vody na mě zamával ať jdu za ním. Svlékla jsem se, jenom jsem si na sobě nechala spodní prádlo a běžela za ním. Voda byla teplá, přece jenom na to že bylo asi 7 ráno už bylo poměrně vedro.

Možná je to zvláštní, že se takhle bavíme, ale už od dětství co si pamatuju je na mě nesmírně hodný.

Vždycky jsme drželi spolu, někdy si připadám jako by jsme vůbec sourozenci nebyli, spíš se k sobě chováme jako kamarádi, i když je o 2 roky starší vždycky jsme si rozuměli.

Asi po hodině koupání jsme si uvědomili že už je osm a že máme mít s rodičema sraz na snídani, rychle jsme vyběhli z vody a začali se oblékat.

Zadýchaný jsme proběhli na snídani mezi lidi a první co jsme viděli byli rodiče sedící u stolu a čekající na nás.

Přišli jsme k nim a omluvili se za zpoždění. ,,Proč jste tak mokrý?!"
Zeptala se máma když si všimla že máme mokré vlasy.

Já jsem se trošku zarazila, nemohla jsem mámě říct, že jsme se spolu byli polonahý koupat v moři, ale John se pousmál a v klidu řekl ,,Byli jsme se podívat na pláž a spadli jsme omylem do vody když jsme lovili mušličky".

Nemohla jsem se udržet, začala jsem se smát tak moc že jsem se popadala za břicho. John se přidal k mému smíchu a potom se dokonce přidali i rodiče.

Když jsme se dosmáli všichni na nás koukali. Já jsem se k nim otočila čelem a řekla jsem. ,,Sorry, enjoy your meal".

Otočila jsem se zpátky na rodiče, který na mě koukali s nechápavým výrazem. ,,To znamená dobrou chuť". Vysvětlila jsem. Vstali jsme a šli omrknout co tu mají k jídlu, měli tu velké švédské stoly.

Já jsem si dala palačinky s čokoládou a ovocem. Rodiče si dali bílí jogurt s ovocem a John si dal vajíčka s párkem a chlebem.

Jelikož jsem celou cestu nic nejedla, opravdu jsem 12 hodin neměla jedině sousto jídla, snědla jsem asi šest palačinek. Zbytek rodiny který toho po cestě snědl docela dost, si už ani nepřidávali. Místo toho na mě koukali jak jím už šestou palačinku.

Když konečně dojím John řekne ,,Já bych chtěl mít stravování jako Katie. Ta sní šest palačinek a vypadá jako kdyby vážila 65kg, a to jí je 16!".

Já se nad tím jenom pousměju řeknu
,,No jo, to mám ale štěstí co?'' Všichni se zasmáli a potom už jsme zamířili na pokoj.

Převlékli jsme se do plavek a šli jsme na pláž. Ostatní se šli koupat, ale já jsem zůstala na lehátku a přemýšlela.

Ani nevím jak mě to napadlo, ale je zvláštní, že vlastně nemám vůbec nic podobného s mými rodiči, ani s prarodiči prostě s nikým z mých příbuzných.

A tak jsem si vzpomněla. Vzpomněla jsem si na svoje superschopnosti. Sice je moc nepoužívám, ale vím, že je mám, ale nevím jak jsem k nim přišla.

Mám je od narození? Nebo mě do hlavy praštil zázračný kámen? Nebo se to stalo když jsem políbila kouzelného žabáka?... To bylo tak všechno co mě napadlo.

Přestala jsem přemýšlet a šla jsem za nima do vody.

Měla jsem takové černé dvojdílné plavky s krajkou. Hrozně se mi líbili.

Najednou máma hrozně nahlas zapiští a začne utíkat z vody jako kdyby viděla žraloka.

Všichni jsme vyděšený co se stalo, ale jenom do chvíle než uvidíme kam běží.

Doběhla k nějaké pani a obejmula jí. Nepřestávala pištěť a ta pani, které se vrhla do náručí začala taky pištět.

A pak mi došlo, že je to asi nějaká její známá.

Vylezli jsme z vody a šli za ní. Pozdravili jsme ji a máma se na nás otočila a s obrovským úsměvem řekla
,,Eehh... děti ráda bych vám představila Marthu. Kdysi na vysoký jsme byli nejlepší kamarádky, jenže potom jsem se odstěhovala s tatínkem a už jsme se neviděli."

,,Ahaaa" řekli jsme s Johnem najednou.

Myslela jsem, že tohle bude rodinná dovolená, ale jak to tak vypadá, zřejmě se k nám přidá ještě jedna rodina.

Strávili jsme na pláži celý den, já jsem dokonce ani neměla oběd. Byla jsem tak unesená tím hotelem, pláží a těma atrakcema.

Teprve asi v pět odpoledne jsem si všimla, že už uběhl celý den a já moc nejedla, jediné co jsem měla byla pistáciová zmrzlina.

Šla jsem nahoru do apartmánu. Ostatní tam už byli a připravovali se na večeři.

K večeři jsem si tentokrát dala kebab. Ale ne obyčejný jako si můžete koupit u stánku, ale vlastnoručně udělaný.
Dali vám tortilu a vy jste si do ní nabrali co jste chtěli; zeleninu, maso nebo nějakou omáčku a potom si to dáte zapéct.

No to není podstatný. Po večeři už všechny bazény a atrakce byli zavřené. Měli jsme se někde sejít s tou druhou rodinou a seznámit se s nimi.

Máma se s Marthou domluvila že se sejdeme v osm v 'diamond baru'.

---------------------------------------------------------

Ahoj, tentokrát se moc nepodařilo nechat otevřený konec, ale příště se o to pokusím. Doufám že se vám to za tím líbí. Užijte si další část.