You Still Love Him

45. ,,Thank you for being here."

Po chvíli nicoty jsem uslyšela hlas, známý hlas. Konečně jsem zvedla hlavu.

Tváře jsem měla celé mokré od slz. Uviděla jsem tam stát Camerona s Mayou. Hlavu jsem zase položila. ,,Co se stalo?" Zeptal se Cameron. Já dělala, že ho neslyším. ,,Víš, my jsme spolu s Katie-" začal Tom. ,,On to ví." Zahuhlala jsem přes paži. ,,-Thomas se to dozvěděl." Řekl Tom.

Cameron ke mě přišel a sednul si vedle mě na zem. Nic neříkal, jenom seděl a snažil se dostat pramínky vlasů z mého obličeje. Z druhé strany si sedla Maya. Chvilku tam kolem mě jenom seděli a nic neříkali.

,,Měli by jsme ji odsud dostat pryč. Na ty mokrý zemi to není o nic lepší." Řekla Maya. Cameron už se připravoval, že mě zvedne, ale uslyšela jsem Toma říkat ,,Ne, já ji vezmu." Pomalu mě zvednul a v náručí odnesl do mého pokoje. Položil mě na postel. Já jsem se rozhlédla. Všimla jsem si, že Thomas už tam nemá ani věci.

Potichu jsem ze sebe vydala ,,Já tu nechci být, odnes mě pryč prosím." Tom to uslyšel. Vzal mě zpátky do náruče a odnesl do svého pokoje. Tam mě položil na postel a sednul si vedle mě.

,,Hele já-" začal Tom. Oči plný slz jsem otevřela a chytla ho za ruku. On zmlknul a podíval se na mě. Já jsem si jeho ruku položila na břicho a i s ní se přetočila na bok, což ho donutilo si lehnout vedle mě.

S jeho rukou kolem mého pasu jsme leželi a nic neříkali. Ani jsem nechtěla aby cokoliv říkal nebo se omlouval, chtěla jsem aby tam jenom ležel. U něj v náručí jsem měla jistotu bezpečí.

Začala jsem brečet, ještě víc než předtím. Možná nejsem takový drsňák, dokážu být dost velká citlivka když chci. Tom si toho všimnul. Zřejmě chtěl vstát a podat mi kapesník, ale já jsem ho zadržela. ,,Zůstaň tu prosím." Šeptla jsem. On se na mě podíval. ,,Dobře." A zase si lehnul zpátky.

Asi po 10 minutách na dveře zaťukala Zendaya. Tom vstal z postele a otevřel. ,,Čau Tome, za 10 minut máme sraz dole s rejžou, ještě nám chtěl něco říct. Hele... nevíš kde je Katie? V pokoji nikdo není a já-"

Tom pootevřel dveře. Ani nemusel nic říkat. Jenom jsem slyšela Zendayu jak šeptla ,,Jak jí je?" Já jsem byla pořád otočená zády k nim a měla zavřený oči. ,,Nelepší se to." Řekl Tom. Zendaya zřejmě jenom kývla nebo něco naznačila a já uslyšela zaklapnutí zámku u dveří.

Tom mi položil ruku na rameno a řekl ,,Rejža nám ještě něco chce." Já jsem pomalu vstala s tím, že mě Tom musel trošku přidržovat. Došla jsem do svého pokoje a chtěla se převléknout, ale byla jsem příliš vysílená a sedla si na postel.

,,Seš v pohodě Kate? Zvládneš to?" Já jsem se na něj podívala. Nevím co se to se mnou dělo, bezdůvodně jsem se znovu rozbrečela. Tom to uviděl. Rozešel se do koupelny, popadl nějaký kapesníky a podal mi je.

,,Mám tě dole omluvit?" Já jsem se zase dala dohromady. ,,Ne to je dobrý, já to zvládnu." Stoupla jsem si a šla ke skříni. Vytáhla jsem nějaký čistý džíny a tričko a začala se svlékat. Nějak mi nedošlo, že dva metry ode mě stojí Tom a kouká se na mě. Začala jsem si svlékat vršek od plavek. Tom se rychle otočil a všímal si svého.

Když už jsem měla oblečené spodní prádlo, začala jsem si dooblékat kalhoty a tričko. Ještě jsem rychle zaběhla do koupelny a smyla si z obličeje vinu a únavu. Něco jsem ještě udělala s vlasy a vrátila se za Tomem.

On tam stál a čekal na mě. ,,Tak asi můžem." Řekla jsem. On kývnul, otevřel dveře a šli jsme. Myslím, že jsme měli menší zpoždění, protože už tam všichni byli a povídali si. My jsme tam přišli a sedli si mezi ostatní.

,,Už je ti líp?" Zeptal se Cameron, který seděl vedle mě. Já jsem jenom kývla, i když jsem věděla, že to o moc lepší není. ,,Co se stalo? Je všechno v pořádku?" Zeptal se mě Jacob, když uviděl můj opuchlý obličej. ,,Thomas se s ní rozešel." Šeptla Zendaya.

,,To je mi líto, byl to fajn kluk." Řekl Jacob. Mě zase vyhrkli slzi a začala jsem znovu vypadat jak ubrečená želva. ,,Moc nepomáháte lidi!" Řekl Tom a přitáhnul si mě do náruče.

,,Pardon, ruším vás?" Zeptal se rejža. Já jenom zavrtěla hlavou a Tom se omluvil a řekl, že může pokračovat.

,,Takže... jak jsem říkal, mám pro vás překvapení, který už teda Tom ví. Mohl bych tě poprosit Tome?" Tom si mě odtáhnou od těla a ujistil se, že sedím dobře, abych náhodou nespadla ze židle, protože jsem ještě byla v menším polospánku.

Tom si stoupnol přede všechny a začal ,,Ehm... takže, ještě bych chtěl říct pár slov na závěr, než se zase rozloučíme-" podíval se na rejžu pro souhlas. Rejža ukázal rukou jako souhlas, že může mluvit.

,,Jenom jsem chtěl všem poděkovat za super čas. Vážně se stalo spoustu věcí a musím říct, že celé to natáčení jsem si moc užila a jsem rád, že jste tu všichni byli. S některými z vás se ještě určitě uvidíme na různých rozhovorech a na premiéře. A s některými se ještě uvidíme-" Začal trošku zpomalovat a zvyšovat hlas. ,,.... na natáčení
SPIDER-MANA 2!" Všichni začali jásat, vstávat ze židle a objímat se.

Já jsem byla tak unavená, že mi nedošlo co se děje, dokud ke mě nepřišel Tom a nezopakoval mi to. Potom mi to došlo. Nějak jsem úplně zapomněla na to všechno co se dneska stalo. Vyskočila jsem ze židle. Byla jsem tak šťastná, že jsem vyskočila na Toma a začala ho objímat.

Chvíli jsme se objímali, než mi došlo, co dělám a kde to vlastně jsem. Rychle jsem seskočila. ,,Promiň..." sklopila jsem zrak a na chvíli mezi námi nastalo trapné ticho.
,,... To je super novina. Už se nemůžu dočkat." Řekla jsem. Tom se usmál a šel zpátky za rejžou.

Rejža zase všechny sklidnil a všichni jsme si zpátky posedali. ,,A kdy to přibližně bude?" Zeptala se Zendaya. ,,To se ještě neví. Máme už hrubou představu o příběhu, ale ještě nemáme ani pořádný název, takže počítám za rok, dva by se začal natáčet druhý díl." Odpověděl rejža.

,,Jinak... důležitější věc. Asi za měsíc budou hotové všechny detaily a film bude dokončen a vydán do kin. Ale ještě před tím, nás čeká premiéra. O té vám dáme ještě včas vědět, zřejmě se bude konat tady v NewYorku. První premiéra v kinech bude tady v jednom z největších kin. Napadlo nás, že by jsme mohli udělat V.I.P. vstupenky a fanoušci by měli možnost vás v kině potkat a shlédnout s vámi jako úplně první Spider-mana. Přišlo nám to jako dobrý nápad, ještě se musí ale schválit. Zítra už ráno odjíždíme a ne se všemi bude ta možnost se rozloučit, takže pokud se chcete loučit, tak teď. Ale není to tak nutný, za pár týdnů se zase uvidíme. To je asi všechno co jsem chtěl, jestli má ještě někdo nějaké otázky, ptejte se."

Nikdo nic neříkal. Rejža jenom něco šeptnul Tomovi a Tom si šel zpět sednout vedle mě. ,,Já bych chtěl něco říct." Řekl Robert. Vstal ze židle a šel směrem k rejžovi.