PROBLEMS [BTS] CZ

(35 Part) Jen my dva...

Ashley Wood

Uslyším melodii písně, kterou má Edit na budíku a Tae si naštvaně odfrkne. ,,Sakra, Edit!" řekne JungKook chraplavým hlasem dřív než to stihnu já.

Stále otočná čelem ke stěně s velkými obtížemi otevřu oči. Sleduji světle modrou stěnu a můj mozek zakazuje tělu udělat jakýkoliv pohyb. Ani moje hlasivky se nezdají připravené do dalšího dne. A vůbec, já se nezdám připravena ani minimálně do nového dne.

,,Kolik je sakra hodin?" uslyším zase Kookův rozespalý hlas. Jen si olíznu suché rty a poslouchám.

,,Bude sedm..." ozve se Edit, která nezní více vůbec unaveně. Spala vůbec?

,,Proč máš budík na sedm, když snídaně je dnes až v devět?" ozve se tiše Taeho hluboký hlas, který se mi zdá hlubší než kdy obvykle. Já porovnávám jejich hlasy, ale to jsem ještě neslyšela, bohu dík, mluvit sebe...

,,Protože jedeme domů..." vypadne z dívky, která leze pomalu dolů po žebříku, aby se ze svojí postele dostala na zem. ,,Chci se nalíčit a sbalit si..."

,,Po snídani je taky čas, ne?" řekne Kook podrážděně.

,,Ale co když to po snídani nestihnu?" uslyším, jak se začne přehrabovat ve svojí kosmetické taštičce.

,,Po snídani máme tři hodiny..." zamumlá Tae. Já se na posteli přetočím, tudíž čelem do místnosti. Můj pohled zabloudí k Taemu, který leží na dolní posteli naproti a kouká směrem k oknu.

,,Uhm..." vydechne Edit. ,,Ale..." zamyslí se. ,,Teď už je to stejně jedno..." řekne pobaveně a vydá se pryč z místnosti i se svými věcmi.

Zase zavřu oči a víc se zachumlám do peřiny. Hlavou mi začnou běhat myšlenky na včerejší večer. Na JungKooka, na ten polibek. Oči zase otevřu a zakoukám se do stěny naproti. Ahhh...

~~~~~

Zapnu kufr a zamyslím se. Potom se porozhlédnu po pokoji a přemýšlím, jestli jsem náhodou nic nezapomněla.

,,Chceš to odnést k autobusu?" za zády se mi objeví JiMin. Ohlédnu se a opřu se o žebřík vedoucí k mé posteli.

,,No..." vydechnu a kouknu na kufr. ,,Byl bys moc hodný..." šeptnu a sleduji jeho triko. ,,Ale je dost těžký..." kousnu se do rtu a potom si dám jednu ruku před pusu.

,,Nějak to zvládnu, hele..." řekne pobaveně a přejde práh dveří. Potom se otočí a zavře za sebou dveře. Sleduji jej a když si všimnu, že se na mě podívá, hned odvrátím pohled.

Jak jsem něco takového mohla udělat? Řekla jsem přeci, že si mezi nimi nechci vybírat... Jak se můžu teď JiMinovi podívat do očí? Jak se můžu YoonGimu podívat do očí? Jak teď dokážu mluvil s JungKookem, když jediné na co myslím, hned co se objeví v mě přítomnosti je ten stupidní polibek?

,,Hele," vydechne a já sleduji podlahu. ,,omrkl jsem, co dávají v kině a tak mě napadlo, že až se vrátíme, mohli bychom jít do kina..." řekne a jeho práva ruka spočine na jeho zátylku. Začne ho v dlani mnout a nervózně mačkat. ,,Jen my dva..."

,,Uhm..." jen vydechnu a podívám se na jeho boty.

,,A-Ale jestli nechce, tak-" začne.

,,O to jde, JiMine..." řeknu a on zmlkne. ,,Já chci a to je ten problém..." obejmu se rukami.

,,Když chceš, tak-"

,,Minnie," vydechnu a teprve teď se na něj podívám. On na mě tak překvapeně kouká. ,,není problém v tom, že bych chtěla nebo nechtěla jít," s těmito slovy v dlaních začnu mačkat rukávy od mého svetru. ,,problém je v tom, že jsem něco slíbila a mám problém to dodržet..."