PROBLEMS [BTS] CZ

(16 Part) Nenávidím tě!

Ashley Wood

Maluji se pětkrát do roka a to nejhorší na tom je to odlíčení... Vždy si umýt obličej, odlíčit se, umýt ho znovu, zkontrolovat, jestli mám dobře odlíčenou řasenku, když zjistím, že nemám, znovu se odlíčit oči, znovu se umýt a nakonec hydratovat obličej... Fakt boží proces... To je možná důvod, proč se nelíčím... 

Sleduji můj odraz v zrcadle. Sepnu si svoje dlouhé hnědé vlasy do culíku a jdu se převléct. 

Musím uznat, že letošní besídka byla pěkná... Všechno vyšlo a já, Edit a Jimin jsme to zazpívali jak nejlépe jsme mohli a YoonGi exceloval při hře na piáno...

Svleču ze sebe moje oblíbené černé šaty a obleču si obyčejné černobílé pruhované triko a černé roztrhané rifle. Fajn...

Potom přejdu k posteli, kde si vezmu kufr a vydám se do chodby. Opřu kufr o zídku, která v chodbě je a jdu si sbalit do taštičky moje hygienické potřeby.

,,Ahoj..." V koupelně se objeví Edit, která není odlíčená, ani převlečená. Opře se o dveře a upraví si sukni u šatů. 

,,Ty odlétáš ještě dnes?" Ptá se a já jen kývnu. 

,,Nabídli mi dřívější let... Ty letíš až zítra ráno, že?" Vyleze ze mě a přejdu ke kufru, kam si schovám taštičku s věcmi z koupelny. ,,Jo..." 

,,Edit, dvanáct hodin není ráno..." Ozve se Barxii z kuchyně a já se zasměji. 

,,Jdu se ještě rozloučit s kluky..." Vydám se ještě do pokoje, kde na sebe navleču bundu a čepici s bambulí. Moji šálu má YoonGi a já mu ji nebudu brát. Památka...

,,Čáu..." Seběhnu schody. 

,,Ahoj a šťastný let..." Vyštěkne rychle Edit. 

,,Ať se ti nic nestane..." Dodá Barxii, když si obuji boty. Ještě mě takhle děste...

Vyjdu z domu a mířím i s kufrem o dům vedle. Nepřemýšlím ani nad tím, co řeknu a rovnou zazvoním.

Dveře mi otevře Jin. ,,Ahoj!" Hekne a uhne mi z cesty ,,Jdu se jen rozloučit..." 

,,Cože?" Uslyším Taeho skleslý hlas, Jin nás sleduje. ,,Říkala jsem, že na vánoce odjíždím..." Řeknu a on kývne.

Dolů do patra doběhne Kookie a skočí Taemu na záda, Tae chytí JungKooka pod koleny. Kook mu rozcuchá vlasy a potom seskočí. Oba mě společně obejmou a potom mi věnují malinkou pusu na tvář, Kookie na levou, Tae na pravou.

,,Budeš mi tu chybět, Ash..." Řekne Kookie a dá mi ještě jednu pusu.

Když mě pustí, obejme mě Jin. ,,Promiň..." Zasměje se. ,,Zapomeňme na to..." Kouknu na něj a usměji se, když mě pustí. Líbne mě na čelo. ,,Tak- ahoj... A užij si vánoce..." Pohladím mě po rameni a vydá se do kuchyně.

,,Kluci, mohli by jste mi pomoc?" Ozve se ještě Jin. ,,Tak po vánocích!" Hekne Tae a Kookie i on odejdou do vedlejší místnosti. 

,,Tak co? Já si objetí zasloužím?" Hobi se opírá o futra dveřích vedoucích do obýváku. Roztáhnu ruce. ,,Proč by ne?" Když to řeknu obejme mě. 

,,Od toho polibku ses mi vyhýbala..." Šeptne mi do ucha. 

,,Já-" 

,,Neřeš to... Hoďme to za hlavu..." Položí mi ruce na ramena. 

Lehce se ke mě nahne. ,,HoSeoku, kroť se..." Ozve se na schodech, oba se tam podíváme. 

YoonGi se tam opírá o zábradlí s vánoční čepičkou naraženou na hlavě a mojí šálou, jednu ruku má za zády. 

,,Zklidni hormony... Nic jsme neudělal..." Hobi dá ruce do gesta, že se vzdává a odcouvá do obýváku. Zasměji se tomu.

YoonGi sejde schody, jednu ruku má stále za zády. Nakloní se ke mě a ruku, kterou měl za zády dá nad nás. ,,Jmelí..." A tady je ta chvíle, kdy jsem rudější než rajče...

Podívám se mu do očí a on se nevinně usměje. Váhavě mu položím ruku na tvář a svoje ústa přiblížím k těm jeho. On je ten kdo naše rty spojí.

Odtáhne se ode mě a olízne si rty. ,,Veselé vánoce..." S těmito slovy odejde do kuchyně.

Zůstanu tam tupě stát a dívat se před sebe. Bije mi srdce jak o závod.

,,Asi jdu pozdě, co?" Uslyším Jiminův hlas. Podívám se nahoru na schody. Jimin sklopí zrak a vydá se pryč. Nepřemýšlím a vyběhnu schody.

,,Jimine..." Uslyším prásknutí dveří. 

Park Jimin

Prasknu za sebou dveřmi a následně je zamknu. Sednu si na zem a kolena si přitisknu k hrudi. 

,,Jimine..." Uslyším její hlas a bouchání na dveře. ,,Prosím, otevři..." 

,,Běž pryč!" Heknu a cítím, jak mě začínají pálit oči. ,,Jimine, ty to nechápeš!" Začne lomcovat s klikou. ,,Prosím!" 

,,Běž!" Postavím se a zírám přímo na dveře. ,,Já nechci sedět doma s pocitem, že jsi na mě naštvaný..."

,,Ale já jsem! Nenávidím tě za to, že jsi mi dovolila se do tebe zamilovat, i když jsi milovala YoonGiho! Nenávidím tě!" Vypustím z úst a sám tomu nevěřím. ,,Jen..." Slyším, jak vyhasla veškerá její naděje.

,,Jen, veselé vánoce..." Něco ve mě hrkne. Potom už slyším jen kroky.

Ashley Wood

,,Ashley?" Uslyším Jinův hlas. 

,,Stalo se něco?" Joonův hlas. 

,,Veselé vánoce, Joone..." Řeknu nepřítomně, popadnu svůj kufr a z kapsy si vytáhnu mobil. Hledám číslo na taxík. 

-----

Jdu po dlouhé hale a rozhlížím se okolo, za sebou táhnu kufr. Kolem mě se tlačí spousta lidí, ale já vnímám jen svoje myšlenky.

Má cenu mu psát během vánoc? Odpoví mi?

,,Prosíme všechny cestující, s letem Londýn - Berlín, aby se dostavili na terminál..." Matně uslyším. Vydám se k terminálu, ale moje myšlenky padají jen a jen k Jiminovi. 

Dojdu k paní, která je u přepážky. ,,Prosím, kufr si dejte sem-" Ukáže na pás odvádějící kufry do letadla. Učiním tak a přejdu k ní. ,,Váš pas a letenku, prosím..." Podám jí to a čekám, než si to zkontroluje.

,,Můžete jít..." Pustí mě. Když jdu klikatou cestou ke kontrole, vytáhnu si z kapsy mobil, který vypnu, peněženku a klíče, následně na to si zuji boty, protože mám v podrážkách kovové plíšky. Ano, vím to, protože mě na letišti skrz to už jednou na dlouhou dobu zastavili...

Když bez problému projdu kontrolou, schovám si věci do kapes a dojdu do obchodu, kde si koupím vodu. Potom si jdu sednout na modré křeslo a koukám se ven z velkého okna na ranvej.