PROBLEMS [BTS] CZ

(48 Part) Co mi máš říct?

Jeon JeongGuk

Položím kufr na zem a potom si upravím mikinu. YoonGi položí batoh na vršek zavazadla a podívá se na mě. Vyměníme si dosti utrápené pohledy.
Potom však můj a i jeho zrak pomaličku přejde k osobě, která stojí kus od nás a kouká po rozlehlé hale Edinburského letiště. Jarní prázdniny jsou v plném proudu, ale tady je liduprázdno.

Nastane ticho. Myslím to ticho, které zacpe uši.

,,Ashley!" ozve se od dveří a k tomu i rychlé klapání podpatků. Všichni tři se jako na povel otočíme za dívčím hlasem.
,,Ash," nízká blondýnka znovu osloví Ashley, ,,ahggg, tolik jsem se bála, že to nestihneme." zamumlá udýchaně a vletí do její náruče.

,,Kde jste byli tak dlouho?" řeknu a Alvin na mě koukne.

,,Trochu jsme to- neodhadli-" vydechne  hnědovlasý chlapec a koukne k zemi. Prohlédnu si jej. Má dosti oteklé oči a vypadá unaveně. No jo, to jsou ty ranní lety...

,,Hlavní je, že jsme to stihli, ne?" vyleze z JiMina a máchne rukami. Já jen po kývnu hlavou.

Edit pomalu pustí Ashley odstoupí. ,,Máš všechno?" začne a tmavovláska kývne.
,,Úplně všechno? Kartáček? Nabíječku? Sluchátka?" pokračuje a Ash zase kývne.
,,Jsi si tím jistá?" kvákne ještě nakonec.

,,Ano, Edit, mám úplně všechno." odpoví tiše. Sleduji celou její maličkost - nervózní prsty zamotávající se do tkaniček od mikiny, nemotorně přešlapující nohy, lesklé uslzené oči.

Je statečná... Upřímně, já už bych ronil krokodýlí slzy... Ale ona ne...

,,Pokud ne, zapomeň na to, že bych ti to snad posílala." zavtipkuje ještě Edit. Nižší brunetka se pokusí o úsměv, ale jenom pitomec by jí to věřil.

Potom na sebe jen koukají a to dost dlouho. Když Ash nakrčí pusu a už to vypadá, že nějaká ta slza ukápne, Edit tiše vydechne.

,,Ash, prosím tě, hlavně neplakej." zamumlá tiše blondýna a zase si ji přitáhne k sobě. Konejšivě ji pohladí po zádech.

,,Budete mi všichni hrozně chybět." kuňkne tiše Ashley.
,,Hrozně mě mrzí, že se nemůžu rozloučit i s Taem." dodá ještě a pevně drží svoji kamarádku. Trhaně se nadechne, aby zahnala pláč.

,,S TaeHyungem jsi se už loučila v pátek. Asi už bude dávno v Koree." řekne tiše YoonGi. Já do něj jen drbnu loktem, protože se mi nezdá jako ten nejlepší nápad o tom takhle mluvit.

Ashley se ohlédne na velkou tabuli nad terminály. Potom si nasadí kapuci.
,,Už bych raději měla jít-" řekne a na konci věty se jí lehce zlomí hlas.

,,Zavoláš nám, až budeš v New Yorku." řekne Alvin.
,,A až budeš mít klid, zavoláme si všichni, i s TaeHyungem." dodá ještě, a já se nad jeho nápadem musím usmát.

Ashley pustí Edit a natáhne se k němu. Obejme jej. On ji pevně chytím a jemně pohladí po lopatce. 
Přes jeho rameno koukne na JiMina, který stojí hned za ním. Min jí věnuje chabý úsměv.

,,Drž se." šeptne  blonďák a Alvin ji pomaličku pustí, aby mu mohl dát prostor. JiMin ji chytí za rameno a já je bedlivě sleduji, YoonGi kouká do země.

,,Budu se snažit." uchechtne se Ash. Natáhne k němu dlaň a opatrně jej pohladí po tváři.
,,Ty se taky drž." zašeptá tiše a pokýve hlavou.

Natáhne se k ní a opatrně ji líbne na tvář. Lehce se zamračím, ale potom kouknu ke stropu. Nechtěl jsem se zrovna teď dohadovat s JiMinem.