PROBLEMS [BTS] CZ

(27 Part) Stane se...

Park JiMin

,,Ah-" sleduji Edit, která se snaží nějak udržet rovnováhu. Sjedu k ní blíž a chytím ji za ruku. Letmo na mě koukne.

,,Díky..." řekne a potom najde stabilní polohu. Hůlky zabodne do sněhu a začne si upravovat brýle a helmu.

V tu chvíli se kolem nás proženou snowboardisti v čele s HoSeokem. Edit taky po nich hned koukne a Ashley se u nás zastaví a začne si upravovat rukavice.

,,Dole je menší kavárna, jestli chceš, potom tam můžeme zajít..." řekne hned a oddělá si šátek z pusy a brýle z očí. Koukne na nás.

,,To není špatný nápad... Dám si čajík..." řekne pobaveně Edita.

,,Ashley!" ozve se HoSeok. Ona koukne jeho směrem a potom si rychle nasadí brýle a šátek.

,,Tak potom-" řekne hned a rychle se rozjede jeho směrem. Prohodí mezi sebou pár slov a potom jednou hned dolů.

Edit mě pustí a chytí svoje hůlky. Kouknu na ni a po chvíli se u nás objeví YoonGi.

,,Kde je?" řekne a koukne na nás.

,,Kdo?" řeknu s Edit úplně ve stejnou chvíli i stejným tónem.

,,NamJoon..." uchechtne se a já si začnu upravovat helmu. Proč snowboardisti už jsou na svahu a my trčíme tady?

,,Přidáte se?" řekne Edit a koukne na nás. ,,Už jste okay, ne? Tak do té kavárny můžete jít s námi, ne?" řekne hned.

,,Kavárny?" řekne YoonGi nechápavě.

,,Ash si chce zajít do kavárny dole, určitě řekne i Kookovi a Taemu..." když to Edit řekne, YoonGi zaujatě kývne.

V tu chvíli se tu objeví Joon. ,,Takže..." zhluboka se nadechne. ,,Připraveni?" optá se. Pár lidí odpoví, pár ne, pár jen něco zabrblá.

,,Dobře... Všichni v hadovi až dolů..." řekne a sleduje nás. Jess, který stojí úplně na začátku řady se rozjede dolů.

~~~~~

Jung HoSeok

,,Tak jo, teď si dejte pohov... Můžete už na chatu, ve dvě bude oběd..." řeknu a sleduji moji skupinu.

,,Taky bych chtěl ještě před koncem vyhlásit velitele skupiny, což je JungKook..." vypadne ze mě a kouknu za ně, kde po svahu jedou začátečníci.

Moje skupina hned začne pomalu odjíždět a já je sleduji, potom pomalu sjedu k začátečníkum. Stoupnu si vedle Jina a sleduji je.

,,Tak co?" uchechtnu se a sleduji May, která se zvedá ze země.

,,No, je to první den, ani od toho naděje nemám..." řekne Jin a koukne na mě, zaujatě kývnu.

,,Počkej- Ne, ne, ne- Eh!" uslyším a potom do mě někdo vrazí. Spanu na zadek a ta osoba přímo na mě.

,,Pardón-" řekne a já přes šálu, kterou má přes obličej ani nepoznám, kdo to je. Zasměji se a stáhnu mu šálu, abych na něj viděl.

,,Stane se..." řeknu pobaveně a sleduji Alvinovi oči.

,,Alvine, vstávej..." řekne Jin a sleduje nás.

,,Vy už teď končíte?" optám se Jina.

,,Jo, už jen sjedeme svah..." řekne Jin a já kývnu. Pousměji se.

,,Moje skupina už je dole, postarám se o něj..." řeknu a položím mu ruku na rameno. Sleduji, jak se snaží oddělat svoje prkno, které se zapříčilo o to moje.

,,Dobře... Tak jeďte opatrně za May..." řekne Jin a potom se rozjede za ostatními. Kouknu na Alvina.

,,Nestresuj, silou to nepůjde..." řeknu pobaveně a jednu botu si uvolním. Vysmeknu se a postavím se, potom pomůžu na nohy jemu.

,,Nemůžu- to raději dojít po svých?" řekne a já nohu zase nasunu do přesek.

,,Jsi tu pro to, aby jsi se to naučil... Ale no ták, to zvládneš..." řeknu vesele. Chvíli mě sleduje, ale potom zavrtí hlavou.

,,Tak hele..." dostanu se k němu blíž. ,,Takhle jsem to učitel Taeho a teď  to umí perfektně..." usměji se a chytím jeho ruce.

,,Spadneme, ať už chceš dělat cokoliv..." řekne a já se zasměji.

,,Tak ať... Ať klidně spadneme desetkrát, stejně potom budeme muset zase vstát..." řeknu a sleduji ho. On se pousměje. Jeho ruce si dám kolem pasu a ruce mu položím na ramena.

,,Tak jo, stačí se naklánět podle toho, kam pojedeme... Budu ti říkat, doleva ke mně, doprava k tobě..." řeknu a kouknu, jestli kolem nás nikdo nejede.

,,Můžeme?" usměji se a on něco zabručí. ,,Beru to jako souhlas..." řeknu pobaveně a pomalu přednesu váhu dopředu, s čímž se rozjedeme.

,,Umřeme! Umřeme tu!" zasměji se, ale on se ke mně přitisknu, zavře oči a obličej mi zaboří do hrudi. Taky možnost...

,,Doleva..." řeknu a nakloním se trochu dozadu. Kupodivu on taky. Všimnu si, že kolem nás někteří koukají.

Doprava-" řeknu a on se pomalu nahne dozadu. Nahnu se k němu a tak vesele se usměji, protože to funguje. Nikdy jsem to tak Taeho neučil, ale funguje to!