HIS BATTLE SLAVE (Newtmas) [DOKONČENO]

27.

Zrovna jsem si připravoval snídani, když okolo mé osoby padl obrovský stín. Ztuhl jsem a malými trhavými pohyby otáčel hlavou.

Drtič lebek.

"C-c-c co tady-" snažil jsem se zeptat, ačkoli paradoxně by mi stejně neodpověděl. Přistupoval stále blíž, dokud mě nezatlačil do rohu kuchyně. Okolo krku mu visel přetržený provaz.

Ve chvíli, kdy si mě jen prohlížel, jsem vzal do ruky nůž s ostřím o velikosti ukazováčku a namířil na něj.

"N-nebojím se tě," pípl jsem. Křivě se usmál a v rychlosti blesku si mě hodil přes rameno. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale ani jsem nezaváhal a nůž mu zapíchl mezi lopatky.

Žádný zvuk z něho nevyšel a rozešel se pryč z domu.

"KDE JE TO ZVÍŘE?!" ozval se před domem rozčilený Oliver. Pusu mi zakryla špinavá ruka a její majitel v naprostém klidu změnil směr. Kopal jsem do něj, mlátil ho pěstmi, ale nebylo mi to k ničemu. Prošli jsme okolo klecí, kam jsem Tommyho ráno zavřel. Ten v klidu pospával na slámě. V duchu jsem na něj křičel, aby pootevřel aspoň jedno oko.

V tom se DL zastavil. Podíval se na mě a zřejmě pochopil. Usmál se znovu, došel k Tommyho mřížím a začal s nimi lomcovat. Tommy s úsměvem otevřel oči, ale ihned změnil výraz na výraz plný agrese. Přiskočil k mřížím a snažil se na nás dosáhnout.

"Zabiju tě!" ukázal prstem na DL a snažil se rozbít mříže.

Se zacpanou pusou jsem nemohl Tomovi říct, jak moc ho miluju a také to hlavní - aby si narážením do mříží přestal ubližovat.

DL mu ukázal prostředník a odebral se se mnou do útrob lesa.