35. Nálady

306 40 7
                                    

„Felixi, vem si něco na sebe,“ zavrčela jsem, když jsem ho zahlédla projít kolem tak, jak ho Bůh stvořil. Ne že by to nebyl pěkný pohled, jen... Uf, na to teď nebyla nálada.

Hmmm, čokoláda. Na tu je vždy nálada. Vytáhla jsem si novou tabulku a systematicky, kousek po kousku, jsem ji přemisťovala do žaludku.

„Rito...?"

Úspěšně jsem schovala do pusy poslední zbytky a zahuhlala něco neidentifikovatelného v odpověď.

Lau se na mě zamračila. „Nechtěla ses třeba podělit, lásko?"

„Ne," zavrtěla jsem hlavou, „viděla jsem nahatého Felixe a musela jsem to zajíst."

Moje přítelkyně se jen uchichtla. Očividně jí před chvílí někdo spravil náladu.

„Rito," ozvala se Laura po chvíli znovu. „Já vím, že jsme to už všechno probraly..." odmlčela se, „ale jestli jsi na něco změnila názor, tak to chci vědět."

Vztahy nejsou jednoduché. Nenechte si nikým nic nakecat. Ještě míň jednoduché jsou, když jste v tom vztahu tři. A když vám na obou těch idiotech nekonečně záleží.

„Nezměnila," odpověděla jsem po chvíli. Jen jsem nevěděla, co od toho čekat, pomyslela jsem si, ale to už jsem si nechala pro sebe. Protože, když jsem se na Lau podívala, věděla jsem, že bych se pokaždé rozhodla stejně.

Eee... Vážně je to rok? Well... Mrzí mě to, fakt :(

Pět plus jeden kocourUnde poveștirile trăiesc. Descoperă acum