Lau mě nadšeně táhla přes trávník rovnou na verandu. Zdá se, že jsem nebyla jediná, kdo si všiml Felixova auta před domem. To bylo sice dobré znamení, ale stále jsem nechápala Lauřinu bezstarostnost, s jakou se hrnula ke vchodu, který byl otevřený dokořán.
Dům voněl po čerstvé barvě a všude se válely otevřené balíky různého stavebního materiálu. Lau mezi nimi prokličkovala, jako by tudy nešla poprvé, a zamířila do velké místnosti na druhé straně s výhledem na zadní zahradu.
Zřejmě to byla budoucí kuchyně a z ní už se neslo povědomé broukání.
„Felixi, ty kreténe," pronesla Lau úplně klidně, ale oslovený i tak malém sletěl ze žebříku.
„Lai, miláčku!" vyjekl nadšeně a seskočil, přičemž odhodil váleček do kýble s barvou. Vrhl se k ní, aby ji mohl obejmout, ale moje přítelkyně ho zastavila dlaní.
„Co si o sobě myslíš? Odjet a –" Asi chtěla pokračovat, ale Felix se začal rozhlížet kolem.
„Máš tu..." V tu chvíli mě našel a úsměv na tváři se mu ještě rozšířil. „Ree! Ty jsi tady!"
Vrhnul se ke mně a pevně mě objal, rozvzlykala jsem se mu do ramene.
„Ree, nebreč, prosím."
„A-a-ale tys mě tam ne-nechal," dostala jsem ze sebe.
„Jo, a nic jsi jí neřekl!" ozvala se Lau, která na nás koukala s rukama v bok. „Riri, no tak, uklidni se trochu a my ti to hned vysvětlíme."
*Přísahám, že jsem na vás nezapomněla, dokonce jsem celou dobu věděla, kam jedou a co asi bude dál, ale... Prostě mi někdo vstoupil do života a udělal v něm takový bordel, že jsem chvíli nebyla schopná sem napsat další díl, protože mi zaměstnával myšlenky 24/7.*
BINABASA MO ANG
Pět plus jeden kocour
Short StoryS mojí sexy přítelkyní máme ještě pořád čtyři kočky. Jenže teď už to není jen Laura a já, najednou... Heh, vážně, já mám toho idiota ráda, ale nemůžete do mého života jen tak přičíst kluka a čekat, že mě to vůbec nevyvede z míry! Jenže jak dlouho si...
