Vtrhla jsem do našeho starého bytu, aniž bych se zajímala, co na to Lau. Laura na to ovšem neřekla nic, protože tam nebyla. S hodně špatným pocitem jsem prohledala jednu místnost po druhé a zjistila, že ani tady po Felixovi nic nezůstalo.
Poslední dobou jsem si připadala jak odfláknuté těsnění. Stačila maličkost, trochu větší tlak, a už jsem připomínala fontánu.
„Co se tu ksakru stalo?" zeptala se zmateně Lau, když mě našla na pohovce ve stádiu prvního stupně potopy.
„Felix," vzlykla jsem, „je –"
Lau zřejmě pochopila vážnost situace. Posadila se ke mně a cestou sebrala krabici kapesníků, aby mě mohla začít sušit.
„Riri," řekla měkce, zatímco mě hladila po zádech. „Co se děje?"
„Odešel," smrkla jsem a ukázala směrem k naší ložnici.
Zvedla se a já slyšela, jak práská poloprázdnými skříněmi.
„Kde je?"
Pokrčila jsem rameny. „Pryč. Ztratily jsme ho."
„To řekl?"
Neměla jsem v plánu odpovídat. Prostě jsem se schoulila do klubíčka a nechala téct další a další slzy. Lau se vrátila na gauč, ztěžka vydechla a upřela pohled na zeď.
CITEȘTI
Pět plus jeden kocour
Proză scurtăS mojí sexy přítelkyní máme ještě pořád čtyři kočky. Jenže teď už to není jen Laura a já, najednou... Heh, vážně, já mám toho idiota ráda, ale nemůžete do mého života jen tak přičíst kluka a čekat, že mě to vůbec nevyvede z míry! Jenže jak dlouho si...
