Kavárna

105 5 0
                                    

Po příjezdu domu se mě nikdo na nic neptal proto jsem šel do sprchy a spát. Zítra ho chci překvapit a je mi jasné, že mě bude čekat tak snad ne. 
Lehl jsem si a přiběhli ke mě Fell s Doris aby si lehli vedle mě.

,, Holky co tady děláte? " ,, Chyběl jsi nám. " Objal jsem je protože na to jsem zvyklý a za chvíli jsem spal. 

Ráno se proberu a holky ještě spali stejně jako zbytek baráku hádám. Nikdo nevstává tak brzo jako já a proto si přijdu zvláštně, ale zároveň hezky. 

V kuchyni seděla Sabina která před chvíli musela přijít. Pomáhá tátovi s domácností když tady nejsem takže dneska by tady být nemusela dokud zase neodjedu někam na delší dobu. 

,, Dobrý Sabi. " ,, Taky.. Je nějaký plán? " ,,Dneska ne.. Běž domu a nech si zatím volno. Dobře? " ,, Dobře.. " Zvedla se a šla mýt nádobí. Tohle u ní nesnáším. 

,, Nech to nádobí a ať tě už nevidím. " Usmála se a skočila mi kolem krku.
,, Dobře. Tak já půjdu.. Zítra? " ,, Nebo víš co? Dej si volno do konce tohohle týdne. Tátovi pomůžu. " ,, Dobře.. " Vyběhla ven a už jsem ji neviděl. Nad tím jsem se zasmál a šel jsem zpátky ke stolu abych se mohl nasnídat.
Za Harrym půjdu až kolem oběda, takže objednám jen pizzu. Když něco zkusím uvařit tak podpálím celý barák.

Snažil jsem se urychlit čas, ale je teprve deset. Nevím co mám dělat proto jsem napsal Harrymu, ale nepíše mi takže nemá čas. Myslel jsem, že když si s ním budu psát tak mi to uteče rychleji. 
Asi půjdu za dětma protože tím zabiju čas a budu si s nimi hrát protože mě to baví a hlavně mám rád děti. Když si s nima hraju zapomínám na svoje starosti nebo tak a to je jediné co po tak dlouhé době vážně potřebuju. 

,, Boo, kde je mamka? " Do háje. Nevěděl jsem, že se na to někdo z nich bude ptát. Hlavně se mě na to ptali už několikrát a pokaždé když jsem s nimi jen já a nikdo jiný. Proč se neptají i někoho jiného? 

,, Víte ona je teď hvězda, andělé si ji vzali zpátky k sobě.. Protože to byla nejzářivější hvězda, která dokázala svítit.. Když byla tady s námi tak nedokázala zářit tolik jako když byla s nimi. " ,, Která je to hvězda? " ,,  Ta největší a nejzářivější.. " ,, Ukážeš ji někdy? " ,, Ano.. Prťata půjdu ven, večer se vrátím, dobře? " ,, Dobře.. " Všichni mě obejmou a já pojedu za Harrym, ale jako pokaždé jsem se zasekl protože při vzpomínce na mámu mám slzy v očích proto mi trvalo než jsem mohl vážně jet. 

Dojel jsem na místo a teď to ještě bude zajímavé protože nevím ve kterém patře to je. Uvidím jak rychle tu kavárnu najdu. Snad rychle. 
Našel jsem jí poměrně hodně rychle a tak jsem šel rovnou k Harrymu, který byl dost ve stresu. Vlastně se na mě ani nepodíval. 

,, Zdravím. " Ani podle hlasu mě nepoznal a řekl bych, že můj hlas je dost specifický.

,, Taky. " ,, Dáte si? " ,, Objetí? " ,, Nedávám objetí.  " ,, Ani lidem, které znáte? " ,, Podle toho kdo to je. " ,, Ani když řeknu přeju si objetí od nejlepšího přítele na světě? " Konečně se na mě podívá a usměje se než ke mě přiběhne a obejme mě. 

,, Louisi. Tak rád tě vidím. " Usměju se a natisknu ho na sebe. Potom co se odtáhne mi dá dětskou pusu na tvář, ale to se mi nelíbilo proto jsem ho k sobě zpátky přitáhl a normálně jsem ho políbil. 
Po odtáhnutí se smál a šel zpátky tam kde předtím stál. Za pult či co to je. 

,, Půjdeš si sednout nebo ještě zmizíš? " ,, Sednu.. " ,, Tak můžeš na čtyřku.. Za rohem. " Ukáže napravo od sebe a usměje se.

,, Chceš něco? " ,, Tebe. " ,, To mi lichotí. " ,, Ale jinak asi. Nevím co.. " ,, Čokoláda, karamel cappuccino, černý rozpustný nebo turek, horká čokoláda a zbytek si nepamatuju. " ,, Typ? " ,, Mmmm.. Karamel máš rád? " ,, Jak kdy. " ,, Co piješ normálně? " ,, Černý.. Turek. " ,,  Za chvíli to máš na stole. Denny černýho turka.. " Jdu si tedy sednout a podívám se ven. Viděl jsem do nějakého parku, kde běhalo několik dětí, které potom šli za Harrym. 

,, Ty si beru já... Zkuste se k nim přiblížit.''  Usměju se když se na mě podívá, má stejnou reakci a jde k dětem. Jednu holčičku si vezme do ruky a ostatní jdou za ním. Je nádherný s dětmi.
Vezme tu holčičku až ke kuchyni myslím a nechá ji vzít hrnek s něčím. Zbytek dětí si sedne kousek ode mě, na pětku možná.
Harry přijde i s malou, která mi položí hrnek na stůl. Nad tím se usměju a Harry pak pustil tu malou která mi dávala kafe. 

,, Jsi roztomilý s dětmi zlato. " ,, Když si to myslíš. " ,, Vím.. " ,, Hazz? " Přejde k dětem a usměje se.

,, Už víte? " ,, Klasiku.. " ,, Čtyři čokolády? " ,, Jo. " ,, Dobře.. K tomu? " ,, Šlehačka... A hádej co.. " ,, Hmmm... Nevím.. Nechám se podat. " ,, Šablonku. " ,, Kterou? Packu, stromek nebo... Jak se jmenuje ta kytka jak roste a má velký květy? " ,, Hortenzie? '' Poradím mu a zasměje se.

,, Jo to je ona. " ,, Packy.. " Usmál se a 
,, Půjde mi z vás někdo pomoct? " Přihlásila se ta holčička která mi přinesla kafe.

,, Dobře.. Pamatuješ si to? " ,, Jo.  " Vezme ji za ruku a když projde kolem mě položí mi na stůl nějaký papírek.
Rozevřu ho abych se na to mohl podívat.

' Nemáš jinou zábavu než žraní mé osoby pohledem? Lichotíš mi tím a já nechci červenat.. '

usmál jsem se nad tím a složím ho zpátky do stejného tvaru a dám si ho do kapsy.
Je neuvěřitelné jak každý na můj pohled reaguje jinak. Někdo se na mě podívá stejně jako já na něj a někdo reaguje mírným červenáním. 
Harry se na mě podívá a já mu naznačím, že jinou zábavu nemám a koukat na něj budu. 

,, Tss.. " Podal té malé jednu vyšší skleničku a řekl ať ji položí na stůl. Sice není vidět, ale je mi jasné, že přikývla. Harry vzal zbylé tři a šel hned za ní. 
Docela obdivuju, že je nepustí protože nést to já tak už jsou dávno na zemi. Vlastně upustil bych je dřív než bych si je na tu ruku poskládal. 

,, Budeš to mít studený.. Mohl jsi říct rovnou, že chceš ice coffee. " Sedl si přede mě a usmál se.

,, Nemám čas pít.. Mám důležitější práci. " ,,Pozorování mě. " ,, Ano. "

Karty (Larry)Where stories live. Discover now