Ráno jsem se probral s dobrým pocitem a šel jsem na snídani, kde už byl Louis s Nickem a Zayn ještě ne takže to teď musím přetrpět nebo pro něj můžu dojít. Zase to je moc schodů takže na něj počkám s nima.
Jen to chce odvahu a bude to fajn si myslím.
,, Ahoj.. Jak jsi se vyspal? '' Louis se na mě usmál a Nick mu dal malou facku přes tvář. Na to se Louis podíval na něj a znovu se usmál.
Nick se po chvíli uklidnil a tak jsem si normálně sedl k nim.
,, Jinak docela dobře. Dík za optání. '' Louis se na mě znovu usmál a pak se začali oba smát když přišel Zayn protože byl ještě pořád rozcuchaný.
,, Víš, že je po desátý a ty jsi ještě pořád rozcuchaný a v pyžamu? '' Zayn se zasmál a vyšel rovnou ke mě, ale netuším proč. Taky jsem si jistý, že ho napadla nějaká kravina jako pokaždé.
Nenapadla jen si ke mě a vypil mi celou skleničku džusu kterou jsem si pracně ukradl Nickovi.
,, Tak tohle sis víš co. Teď mi běž pro jiný a vem rovnou dva. '' ,, Proč? '' ,, Tenhle byl Nicka. '' Zayn se zasmál a vážně šel.
,, Tak už vím jak na něj. Pevnou ruku to chce. '' ,, Sklapni. Ani jsi si toho nevšiml.. Kdybych to neřekl ani nevíš, že byl tvůj. '' Louis se jen zasmál a když se podíval na rudého Nicka ze vzteku uklidnil se.
,, Hele já vím, že nejsem tak úžasný ok? Znamená to proto, že se mi budeš smát? '' usmál jsem se protože takhle Nicka neznám. Přeci se nic nestalo ne? Louis se jen zasmál.
,, Ježiši takže se jako nemůže ani smát? '' Louis mi naznačil abych to neřešil a tak jsem to neřešil. Taky proč bych měl.
Po zbytek snídaně byla u stolu hodně zvláštní atmosféra a to nebylo ideální. Chtěl jsem mít hezké ráno a prostě s nimi mluvit o čemkoliv, ale jakmile jsem něco řekl tak to bylo téměř ihned proti mě. Jasně, že Zayn byl na mojí straně a taky mě překvapilo, že na mojí straně byl občas i Louis a to Nickovi vadilo takže jsem od nich nakonec odešel pryč a šel jsem konečně ven.
Šel jsem k moři a našel jsem jedno molo, kde bylo nádherně vidět snad všude kam to šlo.
Večer tady musí být nádherně. Asi sem pak půjdu jen tak si sednout jako teď.
Občas prostě potřebuju být sám a tak to má každý takže není se čemu divit.
Hlavně mám pořád plnou hlavu a netuším čeho proto by to chtělo abych si konečně utřídil myšlenky. Vážně to potřebuju a teď by to mohl být ideál. Tak snad mě nikdo rušit nebude, ale kdyby to byl Louis tak by mi to ani tolik nevadilo, ale nemohl by s ním být Nick protože prostě Nick.
Nakonec se mi povedlo, že jsem vážně byl sám a docela jsem usnul proto jsem se pak vzbudil a ani netuším jak se mi povedlo, ale prostě jsem usnul. Nevím jak dlouho jsem spal, ale bylo mi tak moc fajn proto by mi nic nemuselo zkazit náladu.
No snad se mi to podaří.
Dařilo se mi to skoro až do večera kdy mi náladu opět zkazil Nick protože mu něco strašně vadilo a mám pocit, že to byla zpráva kterou jsem Louisovi psal chvíli po tom co jsem odešel ven. Bylo to kvůli té večeři a nechával jsem si projít hlavou jestli s ním půjdu nebo ne. Taky mi hlavou vrtala Zayna slova proč bych mu neměl dát šanci, ale tak moc se bojím Nicka reakce na to až zjistí, že se s ním Louis rozchází a pak nás spolu uvidí.
Nick mi totiž s Louisem přijde hodně šťastný, ale Louis mi přijde jakoby Nicka ani nevnímal a místo toho vnímá mě, mám proto pocit, že se Louis snažil dostat blíž ke mě.
Tak je jasné, že se mi to tak může vážně jenom zdát, ale nejsem jediný kdo si toho všímá. Zayn to vidí taky a pořád mě kvůli tomu provokuje. Tak je jasné, že mě provokuje před Nickem proto se mnou má Nick tak moc velký problém.
Stihl jsem se s Nickem pohádat zrovna kvůli Louisovi, ale z mojí strany to nebyla hádka protože jsem mu jen potvrzoval jeho názory a taky jsem se mezitím stihl oblíct abych mohl jít s Louisem ven.
Neříkám nic, docela se bojím, ale odmítám to na sobě nechat znát protože už jsem byl na tolika večeřích a přesto mám pocit jakobych šel teprve na první.
Bude to podle mě tím, že jdu s Louisem přitom vím o tom jeho vztahu s Nickem. Asi kvůli tomu mám i blbý pocit a taky se bojím.
Asi jo.
Čekal jsem na Louise v parku, který je před hotelem a sedl jsem si na jednu z laviček. Měl jsem na sobě červené sako s kytkami a k tomu rozpuštěné vlasy. Vlastně jsem si řekl, že ty vlasy je zbytečné si nějak extrémně upravovat když si je večer budu mýt.
Snažil jsem se nemyslet na to kolik je, ale nešlo mi a stejně jsem se pokaždé na ten čas podíval. Bylo přesně šest když Louis vyšel z hotelu a šel rovnou ke mě.
