--- Time Skip ----
O pět let později
Harry
Před pěti lety jsme se s Louisem rozvedli a máme Freddieho ve střídavé péči.
Proč?
Protože mě Louis podvedl a pár dní na to jsem mu na stůl jednoduše dal papíry na rozvod. Věděl, že na to přijdu proto to přede mnou ani nezazdil a řekl mi to.
Samozřejmě mě to bolelo protože to byl můj nejhezčí vztah co jsem měl. Stejně tak i nejdelší, ale nic není dokonalé a když se vám něco zdá zcela dokonalé a úžasné nějak se to posere. Je to horší než špatně natočené drama.
Z té rakoviny jsem se dostal a Louis mi i po rozvodu byl oporou když jsem na tom byl nejhůř. Jsem mu za to vděčný.
Freddie se stejně tak dostal z té štítné žlázy kterou mu našli, jen je pořád moc hubený, ale to jsou následky. Roste do krásy a je z něj nádherný kluk. Jen mě trochu štve jak moc je podobný Louisovi. Je totéž co on docela i chováním.
Zrovna teď je Freddie u Louise a hádám, že celé dny prohrajou kopanou. Oba dva jí milujou.
Chybí mi ty společné dny a večery s oběma když jsme třeba jen seděli u televize nebo jsme zašli ven. Přijdu si pokaždé při vzpomínce na Louise tak hrozně osamělý jako když vlk opustí svojí smečku. Je to šíleně depresivní.
Jinak Desa mi asi před třemi lety srazilo auto když vběhl na silnici a pořád jsem se přes to nepřenesl protože jsem si na něj tak extrémně zvykl až to není možné. Odmítl jsem jiného psa protože Des bude napořád pes který pro mě znamenal víc než cokoliv co znám.
Nejhorší je prostě, že čas nemůžu vrátit protože kdybych mohl vrátil bych události těhle deseti let a byl bych pro Louise manžel v pravém slova smyslu.
Nevím co mám dělat když jsem doma sám proto pokaždé jdu na výpomoc do jedné pekárny kde jsou moc fajn lidi a Louis i Freddie ví kde mě mají hledat takže je jedno kdy přijedou.
Jako bych to jako pokaždé nevěděl, že přijedou když budu v pekárně proto za mnou šli a sedli si k pultu.
,, Tati jsme tady.. Psali jsme ti. '' ,, Vážně? Ani o tom nevím. '' ,, Protože mě i tátu ignoruješ.. Tak to je. '' Zasmál jsem se a sedl jsem si naproti nim.
,, Tak milej zlatej mrňavej... Neignoruju ani jednoho z vás a nemůžu za to, že nemám čas vnímat telefon. Spokojený? '' zazubil se a šel někam do háje. Zná to tady takže se neztratí.
,, Harry můžu s tebou pak někdy mluvit? '' ,, Jasně. Kdykoliv. '' ,, Dobře.. Víš rád bych si s tebou promluvil u večeře příští týden. '' usmál jsem se.
,, Právě mě zveš na rande? '' ,, Ne.. Bude to jen neformální večeře. Chci s tebou jen mluvit. '' ,, Co potom? '' ,, Můžeme skočit na film. '' ,, Ale to už mě zveš vážně na rande. '' ,, Dobře. Přiznávám. '' usmál jsem se a Louis taky.
,, Tak s tebou můžu počítat nebo se na to mám vykašlat úplně? '' ,, Půjdu. Samozřejmě půjdu, ale nic si od toho neslibuj. Je to přeci neformální. '' zasmál se a poposedl si ke mě blíž.
Nečekaně jsme se zase stihli pohádat a když jsem šel s Freddiem domu ptal se mě co se se mnou v tu chvíli stalo. Nevím jestli to pochopí.
,, Víš Freddie... To je tak, že ani sám nevím.. Mám tyhle změny nálad od doby co se s tátou střídáme a přijede.. Vážně nevím proč to tak mám. '' ,, Proč jste se rozešli? '' ,, To ti řeknu až budeš trochu starší. Ano? '' Přikývl a šli jsme domu.
**
This is not the end ♥♥
