Smile, please (YAOI)

26. kapitola- Sex a palačinky

Věnováno BornToShipVkook (Rozhodně se běžte podívat na její tvorbu. MILUJU❤)

Thobias
Oba jsme se v osuškách mrtvě svalili do nadýchaných peřin, které stále voněly jako levandule. ,,Ahhh...spánééék" zasmál jsem se a obličej zabořil do polštáře.

Darián

Pousmál jsem se nad jeho roztomilým chováním a přehodil přes nás bílou pokrývku. ,,Taky se mi chce spát" Zavřel jsem se zívnutím oči a rukou obejmul Thobiase kolem pasu.

,,Dobrou lásko" Zašeptám, už na pokraji spánku a dál už nevnímám realitu...Jen krásný sen plný čokolády, slunce, smíchu a mého úžasného černovláska.

,,Brou" Zamumlal jsem s malým, ale zato šťastným úsměvem na tváři a propadl se do říše snů.

------
#Ráno... Sobota
(Zdá se mi to nebo přetáčím, až moc často... XD )
------

Tiché, ale zato melodické bubnování deště na okenní parapet mě probudilo z velmi inteligentního snu o vykrádání banky...ehm jo. Pomaličku jsem otevřel se rozespalé oči a porozhlédl se po zatemnělém pokoji. Moji pozornost upoutal náhlý pohyb na mém boku. Pomalu jsem se otočil na černovláska za mnou a více se natiskl do jeho paže na mém pasu.

Mrvení druhého těla nalepeném na tom mém mě začalo probouzet z 'bezesného' spánku. Pomalu jsem otevřel své oči a se spokojeným úsměvem se co nejpevněji natiskl na menší tělo přede mnou. ,,Dobré ráno, lásko" zamručel jsem svým ranním chrapláčkem a s hlasitým zívnutím se protáhl.

,,Dobré" zamumlal jsem a s tichým smíchem si schoval hlavu pod peřinu, abych se uchránil tomu nepopsatelnému zvuku.

(Pozn. autorky... proč mi to přijde tak strašně moc přeslazený XD ♡ )

Zasmál jsem se ,,Mě se neubráníš, zlato." Na ta slova jsem ztrhl pokrývku z toho schovávajícího se klubka a ihned ho i zalehl.

Snažeje ho ze sebe strhnout jsem sebou s hlasitým smíchem házel ze strany na stranu. ,,S-slez" přestal jsem se hýbat a z hluboka se nadechl. To, ale ztroskotalo vzhledem k mému dalšímu záchvatu smíchu.

Začal jsem se také hlasitě smát a raději se z toho prcka odvalil. Chvíli jsme vedle sebe tiše oddechovali, ale jeden pohled na druhého stačil k tomu se začít tlemit úplně od znova.

Katarina
Už probuzená jsem našvaně vstala z postele a s dupáním si to nakráčela k pokoji mého bratra. Ti idioti...asi je zabiju. Postavila jsem se přede dveře a párkrát do nich zabouchala, až jsem nakonec vlezla dovnitř a zařvala... ,,Uvědomujete si, že je víkend a já chci spát?"

Nevině jsem se podíval na mne podobnou blondýnku ve dveřích a jen tak, tak v sobě držel další výbuch smíchu.

Skousl jsem si spodní ret a se zavřenýma očima se zhluboka nadechl...Dobře, tohle zvládnu. Nádech. Výdech.

Podle Dariho vzoru jsem se taky pokusil uklidnit. Naštěstí to vyšlo a Katarine se slovy ,,Buďte zticha nebo vás nakopu," odešla pryč z mého pokoje.