Smile, please (YAOI)

6. kapitola- Že by...?

Thobias
Uculil jsem se a rukou lehce zatlačil na Dariánovu hruď... ano sice se mi to líbilo, ale stačí. On pochopil a stáhl se zase na své místo.

Darián
I když nechtěně jsem se zase vrátil, kde jsem seděl před tím. Rukou jsem si prohrábl vlasy a zatočil flaškou. Hráli jsme poté už jen chvíli... holky přeci jen dosáhly toho co chtěly.

Bylo něco po páté, když se náhle Ema zvedla s tím, že musí jít domů. Rozloučili jsme se a Katarine hned po tom zapadla do svého pokoje.

,,Já bych měl jít asi taky domů" řekl jsem po pravdě a nevlékl si na sebe tílko.

Trochu smutněji jsem se na něj podíval ,,chceš doprovodit?" zeptal jsem se ho s nadějí.

Šel jsem do koupelny, abych se mohl převléct. ,,Tak můžeš" zavolal jsem než jsem zapadl dovnitř.

Vesele jsem se usmál a šel se do pokoje převléci. Hodil jsem na sebe černé kraťasy a modré triko. Když jsem sešel dolů, Darián tam, už čekal s baťohem na zádech ,,Máš všechno?" Zeptal jsem se ho pro jistotu.

,,Snad jo" Pousmál jsem se a otevřel mu domovní dveře aby mohl projít. Hned po tom jsem vyšel ven a i s ním se vydal směr můj domov.

Byli jsme ticho. Jen jsme vedle sebe šli a já občas zahlédl periferním viděním jeho pohled, při kterém jsem se jen uculil a sklopil zrak.

On je tak strašně roztomilounký, když se červená...Když jsme došli k mému domu, otočil jsem se k němu čelem a obličejem se k němu přiblížil.

Najednou byl jeho obličej u mého a já zrudl až kdoví kde...skousl jsem si dolní ret a spojil mu ruce za krkem.

Pousmál jsem se a za pas si ho přitáhl k sobě. ,,Děkuji za krásně strávený den" přimhouřil jsem oči a lehce ho políbil na růžové rtíky.