🎄T Ř I C Á T Ý

425 54 22
                                    

/rok 2026

Domem se linula skořicová vůně perníčků a vánoční pohody. V obývacím pokoji právě muž s rozcuchanými vlasy zavěšoval - po mudlovsku - vánoční světýlka a jeho tří letý synek ho se zájmem pozoroval. Protože byl líný vstávat, doplazil se k židli, na níž jeho tatínek stál. Chytl se opěradla a vstal. Pak ho začalo zajímat, co by se asi stalo, kdyby zkusil židli posunout. Jelikož neměl nečekaně žádnou sílu, židle se ani nepohnula, což chlapečka popudilo.

,,Fleamonte, copak to zase vyvádíš?" usmál se James a zadíval se na svého synka s rozcuchanými zrzavými vlasy, které zdědil po své matce. Chlapeček se zamračil a už asi potisící zopakoval: ,,Já jsem Monty!"

,,Dobře, dobře, fufíku, beru na vědomí," zasmál se a zase se vrátil ke své práci.

,,Kde je babi a děda," zeptal se ho malý Fleamont a dychtivě se podíval z okna. Venku padaly sněhové vločky a ty Monty miloval.

,,Určitě už tu budou každou chvíli, neboj se," uklidňoval ho James a začal si broukat neznámou melodii.

,,Jamesi? Už máš ty světýlka?" křikla na něj z kuchyně jeho žena.

,,Sakra," zaklel tiše James.

,,Sakla."

,,Psst!"

,,Tati, máma se ptá, jestli už máš ty světýlka!" přidala se ke své matce i jejich dcera.

,,Samozřejmě, miláčku!" odpověděl James a rychle je připevňoval. Slíbil Lily, že o Vánocích budou dělat výzdobu po mudlovsku. Teď začínal litovat, že vůbec kdy něco sliboval.

,,Nemá!" zakřičel Fleamont a z kuchyně se ozvalo: ,,Já jsem si to myslela."

,,Ty zrádce!"

Fleamont na svého otce ale jen vypláznul jazyk. ,,Jsem Monty," s pocitem, že to svému otci pořádně natřel, odcupital pryč a málem shodil ozdoby z vánočního stromku. Pak si stoupl k oknu, ručičkama se opřel o parapet a dychtivýma modrýma očima se díval ven. Chumelilo čím dál víc a on netrpělivě vyhlížel své prarodiče.

Sotva James dorozvěsil všechna světýlka, (samozřejmě si pomohl kouzly) ozval se z předsíně nadšený výkřik. ,,Babička a dědeček!" Před domem Lily a Jamese Potterových se totiž s hlasitým prásknutím, které kvůli sněhu nebylo vlastně skoro slyšet, objevily dvě pořádně zasněžené postavy. ,,Sněhuláci!" zasmál se Monty a už jim otevíral dveře.

,,Ahoj, sluníčko," usmívala se jeho babička a vzala ho do náruče, aby mu dala pusu na nos. Monty se zahihňal a objal ji kolem krku. Začal jí ometat vločky z vlasů.

,,Vypadáte jako sněhuláci. Ahoj, dědo!" natáhl k němu ruce, ale Severus mu jen pocuchal vlasy a pověsil si na věšák cestovní plášť a šálu. Fleamont sklouzl Milce z náruče, aby mohl všem oznámit, kdo to přišel.

,,Úplný Weasley," poznamenal Severus kousavě a Milka se uchechtla.

,,Tohle říkáš vždycky, když ho vidíš." Pak se oba dva vydali za svou dcerou do kuchyně a Milka cestou pozdravila Jamese, který málem spadl ze židle. Severus se ušklíbl a jen něco zamručel na pozdrav.

,,To je super, že jste tady. Fleamont se už nemohl dočkat," řekl jim James a prohrábl si vlasy, což Severuse neskutečně štvalo.

,,Ahoj, Lily. Ahoj, broučku, jak se máš?" usmívala se Milka a políbila svou dceru i vnučku do vlasů.

,,Ahoj, mami," pozdravila ji vyčerpaně Lily a odhrnula si pramen vlasů z obličeje. Strčila do trouby poslední plech s perníčky a usmála se. ,,Femie, běž si umýt ruce, ano?" Eufemia přikývla a odběhla do koupelny. ,,Ahoj, tati," usmála se Lily i na svého otce, který přišel za svou milovanou vnučkou. Jenže ta tu nebyla. Trochu pozvedl obočí a Milka s Lily se zasmály. ,,Neboj se, za chvíli je zpátky-"

,,Dědo!" vypískla Eufemia a její hubené ručky se omotaly kolem Severusova trupu. ,,Uvařila jsem vám čaj! Ale asi už vystydl... připadala jsem si, jako bych vařila lektvar!"

,,A dala jsi tam kapku rumu, Femie?" rýpla si Lily a jen tak tak se vyhnula pohlavku od svého otce.

,,Přijde i Jason se Sobiusem?" vyptávala se prarodičů Eufemia a Milka s úsměvem přikývla. Svátky byly většinou jediné období, kdy svého syna viděli, neustále byli s Jasonem totiž někde ve světě. Lily je všechny poslala do obýváku, že jim přinese perníčky a počkají na Sobiuse s Jasonem.

,,AU!" zařval najednou James a máchal rukou ve vzduchu. ,,Já ty mudlovský výmysly přestávám mít rád! Dostal jsem ránu!"

Milka zpražila Severuse zamračeným pohledem, když viděla, že chce něco poznamenat. ,,Bzz bzz!" vykřikl Fleamont a ukázal na zásuvku, do které se James snažil zapojit světýlka.

Jakmile se Severus posadil, Fleamont mu okamžitě vylezl na klín a snažil se mu na hlavu nasadit santovskou čepičku. Díkybohu se ale po chvíli ozval zvonek a když dovnitř vešli dva zasněžení muži, jeden se světlými a druhý s tmavými vlasy, na nějakou chvíli na sebe strhli pozornost.

,,Nazdar, rodino!" vykřikl nadšeně Jason a sundal si zasněženou čepici. ,,Všude dobře, doma nejlíp, co myslíš, Sobe?"

,,Sob!" vykřikl Monty a ukázal na svého strýčka, který se usmál. Pak ukázal na Severuse a řekl: ,,Santa! Santa má soba!"

,,No paráda, už umí pořádně mluvit," zazubil se Jason a rozzářeně se na všechny podíval. ,,Veselý Vánoce!"

•••

No kdo je úžasný a po nějakém tom necelém roku sesmolit vánoční kapitolu?😂
Jsem zvědavá, kolik z vás si tenhle příběh nechalo v knihovně😀
Přiznám se vám: inspiraci jsem chytla dnes při pečení perníčků, no usmívala jsem se jak magor, když jsem si v hlavě smolila dialogy a scény. Bylo těžký mamce vysvětlovat, čemu se usmívám😀
A nebudu lhát: když jsem začala psát, začala jsem brečet. Ale byl to takovej ten... ne prostě smutnej pláč, spíš že jsem se k tomu po takové době zase mohla vrátit xD
Doufám, že se vám kapitola líbila, a jestli něco ještě sesmolím, to nevím. Ale dopředu všem přeju Veselé Vánoce💕
-Milka💕

Other Slytherin girl: Bonuses ✔Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu