❤ P Á T Ý

397 55 8
                                    

/rok 1985

,,Remusi, proč jsi mě vytáhl ven?" zabručela naštvaně Milka, která si třela ruce o sebe, aby je zahřála. Remus si s úsměvem nasadil svou nebelvírskou čepici a otočil se k ní. Milka se usmála, když se na něj podívala. Poupravila mu vlasy, které mu lezly do čela a v duchu si říkala, jak moc sladký je.

,,A pročpak sis nevzala rukavice?" usmíval se a ona si povzdechla. Musela být zase první venku a v tom spěchu zapomněla na rukavice.

,,Jsem zapomněla," zamumlala a vrazila si ruce do kapes. ,,Tak kam jdeme?"

,,Teď ještě nikam," přešel blíž k ní a vtiskl jí pusu na čelo  ,,Na, ty trdlo," zajiskřily mu oči a ze svých kapes vytáhl zelené rukavice se znakem Zmijozelu.

,,Hej!" vykřikla a vytrhla mu ne z rukou dřív, než je zase stačil schovat. ,,Ty jsi mi je ukradl!"

,,Tak já myslel, že mi budeš děkovat, jak starostlivý přítel jsem, a ty mi místo toho vyčteš, že jsem nějaký zloděj," poznamenal naoko mrzutě, ,,to víš, ty rukavice tam tak smutně ležely..."

,,Dobře, tak děkuju za to, že jsi tak úžasný, ochotný a milý-"

,,Už buď potichu, prosím tě," dal jí pusu na červený nos, ,,neměla bys tak moc mluvit."

,,Víš, jak je těžký mě umlčet," zasmála se.

,,O jednom spolehlivém způsobu ale vím," přitáhl si ji za pas k sobě a něžně ji políbil.

,,Deset bodů pro Nebelvír," zašeptala a usmála se. On se překvapeně odtáhl.

,,Jenom deset? To i McGonagallová by mi jich dala víc!"

,,Pane Lupine, to je mi ale náhoda!" ozval se blízko u nich známý hlas.

Remus zrudl a nervózně se poškrábal na zátylku. ,,A do háje," špitl, zeširoka se usmál a zvedl hlavu směrem k Minervě, která kráčela k nim. ,,Paní profesorko, to je mi ale náhoda!"

,,Bez urážky, pane Lupine, ale momentálně mi připomínáte pana Blacka, kdykoliv jsem vaší partu přistihla při provádění nějaké nekalosti." Milka se rozesmála a McGonagallová se na ni s pozvednutým obočím podívala. ,,Pro vás to ovšem platí také, slečno Raddleová. O vás se nedalo říct, že jste svatoušek." Tentokrát se uchechtl Remus.

,,Moc rád jsem vás zase viděl, paní profesorko, ale my trochu spěcháme," omlouval se Remus a chytl Milku za ruku.

,,Ale, kampak? Ujede vám vlak? Do Bradavic už přeci nechodíte," obdarovala ho úsměvem.

,,Ne, to ne," pousmál se Remus a podíval se na dívku po svém boku, ,,víte, my, no..."

,,Jistě, nic neříkejte, já to chápu," zarazila ho, když spatřila jeho červenající se tvář, ,,to jste měl říct hned, já už vás nebudu rušit. Určitě se zase někdy uvidíme."

,,Nashledanou, paní profesorko!" zavolala za ní Milka a pak se podívala na Rema. ,,To bylo divný."

,,Tak už pojď," usmál se, ,,a nebo ne, přemístíme se." A přemístil je oba do jedné ulice v Londýně, která byla podobné Příčné ulici. Ale narozdíl od Příčné tu nebyly obchody s mazlíčky, hůlkami, hábity...

,,Remusi, to snad nemyslíš vážně," řekla pobaveně Milka, když se rozhlédla kolem a zjistila, co se v obchodech prodává, ,,ty jsi úplný cvok do té čokolády. Tady budeš vážně ve svém živlu."

Rem se na ni s láskou podíval a pousmál se. ,,Sice tu jsou obchody s hromadou čokolády," uznal, ,,ale největší cvok jsem stejně do tebe."

Tak zase Remilka^^
A já bych si měla pohnout, abych do neděle stihla dopsat další kapitolu:D
Opět připomínám, že se můžete mrknout na Hawaii, odkaz přidám do komentářů👇 http://my.w.tt/UiNb/JAFdxFNy9B
-Milka💘

Other Slytherin girl: Bonuses ✔Where stories live. Discover now