Other Slytherin girl: Bonuses ✔

🎄 D V A C Á T Ý Č T V R T Ý

(Pozn. Ano, vím, že Milku poslali do Azkabanu až po Vánocích, ale nemohla jsem odolat, znáte mě:DD^^)

,,Už mi končí směna, můžu jít."

,,Jasně. Já tu ještě pár hodin přetrpím. Tak šťastný a veselý."

Takže dnes byly Vánoce. Milka zavřela oči a znovu si položila dlaň na bříško. ,,Veselé Vánoce, maličký," zašeptala do ticha.

/rok 1999

Její tělo ovanul chlad a ona se roztřásla, když kolem její cely proplul mozkomor. Bála se, že jednou zkrátka přijde mozkomor s nějakým bystrozorem a ten mu nařídí, aby jí dal polibek a vysál duši. Nad tou představou se roztřásla ještě víc a přitáhla si kolena k hrudi, aby si udržela nějaké to tělesné teplo.

Opřela se o studenou zeď a zavřela oči. Co asi teď dělá Severus? Jak se má její maličký Teddy a Jason? Nevědomky si položila dlaň na bříško a pousmála se. Nebyla to šťastná vzpomínka, protože se jí dítě ještě nenarodilo. Byla to jen myšlenka, že už není sama. Že to musí zvládnout a vydržet tohle peklo pro to nenarozené...

Zaslechla nějaké chřestění z vedlejší cely a pochopila, že to byl klíč v zámku. Pak zaslechla hlasy a následný smích, to nepochybně znamenalo, že tu jsou bystrozorové.

,,Vážně už mě to nebaví, chodit sem ty šílence kontrolovat," ozval se mužský hlas nebezpečně blízko její cely.

,,S tím naprosto souhlasím. Stejně tu jsou jen smrtijedi, kteří čekají na soudní proces a následně potom na mozkomorův polibek," někdo hlasitě zakřičel, až Milce ztuhla krev v žilách. ,,No, zrovna jednoho z těch ubožáků odvádějí. Vážně nechápu, proč je třeba neomráčí, aby zbytečně neječeli. Stejně jim to nepomůže."

,,Třeba to mají mozkomorové rádi, to zoufalství je třeba naplňuje."

,,Stejně je to nechutný. A já nechci probírat choutky mozkomorů," rozesmál se ten druhý hlas.

,,Hele, a co ta holka vedle?"

,,To je Raddleová, ne?"

,,Jo, nejspíš jo."

,,Nemám tušení. Tu asi taky pošlou na soudní proces, tam rozhodnou buď o jejím doživotí v Azkabanu a nebo rovnou k mozkomorovu polibku."

Milka zpanikařila a začala rychleji dýchat. Zorničky se jí rozšířily. Ne. Mozkomorův polibek ne. To nemůžou. Ne kvůli tomu malému. Nesmí.

,,Á, Raddleová," protáhl ten první muž, když vstoupil do její cely. Klekl si k ní. ,,Tak co, ty špíno, těšíš se na vášnivý mozkomorův polibek?" Milka se roztřásla ještě víc a vyděšeně vykulila oči. Oba muži se rozesmáli.

,,Hele, nechodí ona náhodou se Snapem?" protáhl ten druhý muž. Ten první se děsivě usmál.

,,Třeba bude mozkomor líbat líp než ten umaštěnec," zašeptal jí do ucha. Milkou projela vlna vzteku a zvedla ruku, aby ho uhodila do tváře, ale muž byl samozřejmě rychlejší. Ona byla oproti němu moc slabá. ,,Ale, Raddleová, tak se hezky uklidníme. Mozkomor už na tebe čeká, to chceš přijít o posledních pár dní, které ti zbývají?" znovu se rozesmáli. ,,Tak krásná," protáhl, ,,ale tak neskutečně hloupá." Poté se zvedl a oba dva odešli z její cely.

Milka nebyla schopná pohybu. Jen strnule hleděla na dveře, za kterými zmizeli, a po tváři jí stekla slza. Myslela na Severuse a na své nenarozené dítě, jen pomyšlení na ty dva jí dokázalo udržet při zdravém rozumu. Ještě se nezhroutila. Nesmí.

,,Už mi končí směna, můžu jít."

,,Jasně. Já tu ještě pár hodin přetrpím. Tak šťastný a veselý."

Takže dnes byly Vánoce. Milka zavřela oči a znovu si položila dlaň na bříško. ,,Veselé Vánoce, maličký," zašeptala do ticha a přála si, aby se odsud dostala a mohla s ním oslavit příští rok jeho první Vánoce.

Kdybych napsala Valentýnský speciál, bylo by to už moc?:DDDDD