🎄 P Á T Ý

644 96 20
                                    

,,Víš co? Mám nápad, ano?" zvedla se Millie a podala Em ruku. ,,Zkusíme si zabruslit na jezeře, souhlasíš?"

Em vykulila oči. ,,Ale co když začne praskat a objeví se kry a my spadneme do vody a zmrzneme?"

•••

/rok 1975

Tento rok byly Vánoce pěkně mrazivé. Všude byl sníh, jenže byla taková zima, že se na oknech tvořily rampouchy a jezero bylo pořádně zamrzlé. A navíc plno lidí dennodenně uklouzlo na zmrzlé cestě.

Millie však i přes to všechno šla ven. Milovala sníh a vánoční atmosféru, a jen tak nějaký mráz jí nemohl zabránit v tom, aby nešla ven. Že by jen tak nečinně seděla ve společenské místnosti a užírala se nudou? Ne.

Pod nohama jí křupal běloučký sníh a každým krokem se do něj bořila víc a víc. Nevadilo jí to, ačkoliv bylo poněkud obtížné v něm chodit. Raději si dávala pozor, aby se nenatáhla jako většina studentů.

Chtěla se podívat k jezeru a začala litovat, že si nevzala brusle. Už zdálky však začala rozeznávat maličkou postavu, která klečela u jezera. A jak přicházela blíž a blíž, viděla, že se dívenka otřásá pláčem.

Millie jí proto opatrně položila ruku na maličké ramínko, a snažila se, aby ji nevyděsila. Děvčátko sebou ale trhlo a zvedlo k ní své vyděšené oči.

,,Jdi pryč," zašeptala bojácně, ,,ty... ty jsi taky ze Zmijozelu."

Millie se zamračila. Odjakživa předsudky k jednotlivým kolejím nesnášela.

,,Ano, jsem ze Zmijozelu," přikývka a klekla si k dívence, ,,ale ne všichni jsou tak bezcitní a chladnokrevní, jak si myslíš."

Děvčátko se na ni pátravě zadívalo. Snažilo se poznat, jestli Millie mluví pravdu a ledový klid jejích modrošedých očích ji v tom nakonec usvědčil.

,,Omlouvám se," špitla a Millie se usmála.

,,Nic se přeci nestalo. Tohle se děje dnes a denně. Pověz mi, co se ti stalo? A jak se vlastně jmenuješ? Já jsem Millie," představila se jí.

,,Já jsem Emma," špitla holčička, ,,ale můžeš mi říkat Em."

,,Tak dobře, Em," mrkla na ni Millie, ,,chodíš do prvního ročníku?"

,,Ano."

,,A do jaké koleje?"

S touto odpovědí Emma otálela, ale nakonec odpověděla: ,,Do Mrzimoru."

,,Takže, Em. Nestyď se za to, v jaké jsi koleji, ano? Protože ty jsi zrovna v té koleji někým, koho by tam postrádali. Jsi důležitá," promlouvala k ní jemně Millie. ,,Co se tedy stalo, že jsi plakala?" Při těchto slovech jí setřela z tvářiček slzy, které by v tomto mrazu mohly zmrznout.

,,Christopher se mi posmíval," pípla. ,,Byl to můj nejlepší kamarád už od dětství, ale jeho Moudrý klobouk poslal do Zmijozelu."

Millie se zamračila. ,,Nejlepší kamarád se ti posmívá? To od něj ale vůbec není hezké."

,,To ne. Já bych mu to neudělala," a maličké Em se zase zalily oči slzami.

,,Víš co? Mám nápad, ano?" zvedla se Millie a podala Em ruku. ,,Zkusíme si zabruslit na jezeře, souhlasíš?"

Em vykulila oči. ,,Ale co když začne praskat a objeví se kry a my spadneme do vody a zmrzneme?"

,,No tak to bude adrenalinový sport. Dělám si legraci, nic se nestane," dodala rychle, když viděla její vyděšený výraz. ,,Tak pojď a na Christophera zapomeň, ano?"

Emma zaváhala. Pak se ale usmála a vzala Millie za ruku. Spolu obě vkročily na led a sotva udělaly pár kroků, Em ležela na zemi. Obě se rozesmály.

,,To je legrace!" smála se hlasitě Emma, když se obě klouzaly a padaly.

,,Viď že jo!" přidala se k ní se smíchem Millie a zavrávorala. Neudržela rovnováhu a tak nebylo divu, že se na ledu rozplácla. Slyšela hlasitý smích Emmy a s malými obtížemi vstala.

,,Tak co, je to lepší?" usmívala se na ni a oprašovala si sníh.

,,Mnohem!" přitakala Em a zářivě se na Millie usmívala. ,,Děkuju, Millie!"

•••

Druhého dne šla Millie, jakmile si rozbalila všechny dárky, na snídani a zasedla ke zmijozelskému stolu.

,,Dobré ráno!" pozdravila Severuse, který seděl naproti ní a četl Denního Věštce.

,,Dobré," zabručel a otočil na další stránku.

,,Co píší?" zajímala se Millie a zakousla se do měkkoučké a chutné vánočky.

,,Útoky na mudlovské rodiny," odpověděl Severus. ,,Na nečistokrevné."

Millie své sousto málem vyprskla na Severuse, když u mrzimorského stolu Emmu nespatřila. Určitě to je jen náhoda, snažila se uklidnit samu sebe. Vždyť ani neví, jestli je čistokrevná nebo ne.

Jenže ten den Emmu vůbec nezahlédla. A vlastně ji nespatřila už nikdy. Co se s ní stalo, to se nikdy nedozvěděla.

Nešťastně mi vyšel tenhle smutnější příběh zrovna na den Vánoc...😞
Ale i přesto doufám, že se vám líbil, tuto kapitolu věnuji EmulikHD
A vám všem přeji nádherné vánoční svátky, hlavně si odpočiňte, užívejte si pohodu s rodinou a ať najdete pod stromečkem dárečky, které jste si přáli. Veselé Vánoce!❤
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka💕

Other Slytherin girl: Bonuses ✔Where stories live. Discover now