Omlouvám se za jakékoliv pravopisné chyby. Když je uvidíte, odpusťte mi mé slepé já a okomentujte to, ať to zpravím a nezabíjí to při pohledu další čtenáře.
Z pohledu nějakého někoho
Akane mohla jen doufat, že slunce nepřestane zářit a že zůstane počasí pěkné. S pevně stisknutou taškou v rukách zazvonila na zvonek Akashiho domu.
"Halo?" ozval se Shunův hlas a Akane málem nadskočila.
"Shune!To jsem já, Akane. Je Sei-chan vzhůru?" zeptala se Akane.
"A jo. Vzpomínám si, jak se zmiňoval o zábavním parku, takže není divu, že už je dlouho vzhůru. Pojď dál. Seijuro se teď koupe, takže můžeš počkat v jeho pokoji". Akane se zhluboka nadechla a prošla vrátky na cestu. Trvalo jí 5 minut, než se dostala ke dveřím a 5 minut, než se dostala do jeho pokoje... on a jeho obrovský dům.
Bez zaklepání vešla do jeho pokoje a potkalo velmi příjemné překvapení.
"Akane?" podíval se na ni překvapeně Akashi. Bez trika. Znova. Před jeho šatnou, což musela být šatna, protože je bohatý. Ale Akane nemohla na to nic říct, protože byla dcera premiéra, a tak to měla podobné, jen na to nebyla zvyklá.
"Nečekal jsem tě tak brzy... Počkej na posteli, já si najdu na sebe nějaké triko" usmál se na ní a zalezl do šatny.
"Už jsi snídal?" zeptala se Akane, ale odpověď na to už znala. Pracovala pro něj dost měsíců na to, aby si zapamatovala, že snídá až po tom, co se obleče.
"Ne. A ty?" zavolal na ni Akashi z šatny a po chvilce vylezl ven. Měl na sobě džíny, bílé triko a černou mikinu.
Akane se podívala na své oblečení. Černé triko se stejnou, ale bílou mikinou. "Ne, nejedla. Nevěděla jsem, že jedeš do sladěného oblečení, Sei-chane" usmála se na něj Akane. Akashi se na chvíli zamrazil, ale poté se na ni podíval s úšklebkem.
"To byla poslední mikina,kterou jsem měl. Všechny ostatní se perou" odpověděl mi.
'Lháři' pomyslela jsem si.
"Snězme něco před tím, než půjdeme pryč" řekl a hodil pár věcí do tašky, aniž by se díval na to, co bere a přesto to byly potřebné věci.
"Nemám moc hlad, takže to u mě můžeme přeskočit. A navíc Hirose s Erikou--"
"To není zdravé, Akane" přerušil mě a sebral si svou tašku. Akane se postavil a následovala Akashiho vycházejícího z dveří.
"A co Hirose s Erikou?" zeptala se Akane, jak šla po jeho boku.
"Máme dost času... a navíc můžou chvíli počkat" odpověděl jí Akashi a Akane se na to usmála.
"To není moc pěkné" zasmála se Akane. Když se konečně dostali do jídelny, na stole už ležel tác s vajíčky a tousty. vedle něho byl tácek s kousky ovoce a na druhé straně ležela konev plná mléka.
"Bohatí lidé a jejich velké snídaně a večeře" zamračila se Akane a Ignorovala Akashiho uchichtnutí.
"Neříkej, že ti to nechutná, a že to nerada teď jíš" zatřásl hlavou a usmál se.
"Ani ne... spíše mi stačí nějaké cereálie a sklenice džusu. Je to podobné, ale bez těch vajíček..." našpulila rty Akane.
"Hádám, že tě o tomhle Suoh hodně poučil?" zasmál se Akashi a Akane sebou trošku trhla, když trefil přímo do černého.
Jeho větu ignorovala a v klidu se usadila ke stolu, kde si vzala jeden z toustů a sledovala, jak Akashi krájel jedno z uvařených vajíček napůl. "Je tu jenom jedna vidlička Akane. Takže tě asi budu muset krmit" řekl a podal Akane sklenici mléka, když se začala dusit na kousku toustu.
BẠN ĐANG ĐỌC
My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)
Fanfiction"Koupil jsem tě" Nejhorší první dojem vůbec !? Dalším věcí se do nabídky v japonském černém aukčním trhu přidává Akane, aby její pěstouni splatit svůj dluh prodáváním ji . "Jsi moje a nesmíš říct ne. Moje nařízení jsou absolutní." Akane patřil jemu...
