Kapitola 33: Bojím se

799 95 12
                                    

Z pohledu Akane

Celou dobu jsem jen povzdychovala. Sei-chana jsem neviděla od toho dne, kdy se slavil jeho zasnoubení s Ayase a to už bylo pár týdnů. Když začnu přemýšlet nad tím, že už ho nikdy neuvidím, dostanu štiplavou bolest v srdci. Konečně jsem dostala ten život, který jsem vždy chtěla, ale nejsem šťastná. Protože jestli se vrátím do svého normálního života, tak v něm Sei-chan nebude. Zatřásla jsem hlavou abych odehnala rychle tyhle myšlenky. Láska k Sei-chanovi byla už minulostí a teď jsem se rozhodla milovat Hiroseho.

"Nemrač se tak, kazí to tvou krásnou tvář" otočila jsem se a viděla, jak se na mě Hirose usmívá.

"Promiň" usmála jsem se na něj nazpátek, ale pak mě najednou praštil do hlavy.

"Au! Za co to bylo?" zavzlykla jsem.

"Akane! Žila jsi se mnou vůbec?" zeptal se mě.

"Cože?" zamračila jsem se zmateně.

"Proč jsou účty za elektřinu ještě nižší, než když jsem žil sám? Dávala jsi si načas, když jsi se sprchovala? Naplňuješ si vanu tak, aby ti vůbec sahala po ramena? Odpověz mi Akane" říkal.

".." nemohla jsem mu na to odpovědět a jenom jsem cítila vinu.

"Já to věděl! kontroloval jsem dneska flašku od šamponu a skoro se její obsah ani nehnul! Už jsi tu se mnou měsíc!" zařval.

"To protože si berou jenom malý kousek.. ušetří se takhle peníze a bohatě mi to stačí" našpulila jsem rty.

"Zapomeň na peníze. Chci aby jsi tu se mnou relaxovala" povzdychl si.

"Dobře... budu dělat vše co bude v mých silách" zamumlala jsem.

"Hej, co jsem říkal o tom výrazu co teď máš?" připomněl mi.

"Jejda, promiň!" usmála jsem se a Hirose na mě souhlasně kývl 'Opravdu je milý člověk'

>>hop v čase>>

Byl konec hodiny a balila jsem si věci, když mnou najednou někdo praštil o zeď.

"Nazdar ty kur*o. Už se nechováš tak povýšeně, když tu není ten tvůj přítel"ušklíbla se na mě holka.

"C-Co tím myslíš?" zeptala jsem se zmateně.

"Přestaň se už chovat tak nevinně! Jen protože jsi nedostala Akashiho neznamená, že budeš mávat ocasem kolem Hiroseho!" zařvala a někdo další se za ní vynořil.

"Jsi taková děv*ka! Vsadím se, že jsi začala vydírat Hiroseho taky! proč by jinak měli chtít být poblíž holky jako jsi ty!" zasmáli se.

"T-to není prav--auu!" zařvala jsem, když mě chytla jedna za vlasy a vytáhla mě ven.

"Dost! Prosím nechte toho!"  řvala jsem, ale jenom se mi dál smáli. Za pár minut jsem zjistila, že mě odtáhli k bazénu

"Dostaneš to, co si zasloužíš!" zasmály se.

"P-Počkej--!" než jsem stihla zaprotestovat, strčily do mě. Ztratila jsem rovnováhu a hned spadla do bazénu. Ta špatná věc na tom byla, že... jsem neuměla plavat.

Začala jsem zápasit s vodou, která mě pravděpodobně za chvíli udusí. Díky bohu my však ještě nevytekl mozek z hlavy a aspoň jsem zavřela pusu. Po chvíli jsem se ale už musela nadechnout a omylem jsem otevřela pusu a začala sebou házet, dokud jsem nevěděl kde je nahoře a dole. Voda se mi dostávala do pusy a já se stěží držela nad hladinou

"P-Po--moc!!" dostala jsem do sebe ještě trochu kyslíku, než jsem se zase ponořila pod vodu. Vždycky, když jsem se dostala zpět na hladinu, se tento proces opakoval, dokud jsem se už necítila úplně uštvaná. Polykala jsem vodu a snažila se ji nevdechnout mavajíc rukama na kohokoliv, kdo mohl jít kolem. Nevěděla jsem ani neslyšela a neviděla co se děje kolem. Všechny moje smysly byly pryč až na jeden, který mi pomáhal se dál snažit. Ale ten už také slábl.

My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)जहाँ कहानियाँ रहती हैं। अभी खोजें