Z pohledu nějakého někoho
"...Kde to jsem?" Akashi otevřel oči a ohlédl se po prázdné ulici. Bylo tu prázdno a ticho až na cvrlikající cvrčky.
'..Sen?' Pomyslel si Akashi a rozešel se po liduprázdné cestě.
Nevěděl, od kdy ten zvuk slyšel, ale všude kolem něho se ozývalo dupání nohou a nemohl určit, odkud šlo. Akashi se zastavil a porozhlédl se.
"Kdo tu je?" zeptal se a zlostně se rozhlížel.
Po chvíli dupáni přestalo a zjevila se před ním osoba. Byla to dívka s dlouhými černými vlasy a hnědýma očima. Věděl, že je to Igarashi Akane, ale proč byla v jeho snu?
"Promiň" omluvila se jemným a příjemným hlasem "Nechtěla jsem tě vyděsit"
"....Ne to je v pořádku" řekl v klidu. A opět tu byla ten pocit, jako by tuto dívku už dlouho znal. Byla mezi nimi dlouhá chvíle ticha, při které se navzájem sledovali a prohlíželi se.
"Mám něco na tváři?" zeptal se opatrně Akashi" už na mě docela dlouho zíráš"
"Promiň, je to ode mne neslušné. Jen jsem nad něčím přemýšlela.
"Opravdu?" zeptal se jí Akashi aniž by si všiml, na co to vlastně Akane byla tak soustředěná. 'I když je tohle jen sen... třeba by jsem se mol něco dozvědět'
"Mohl by jsem se tě na něco zeptat, Igara--"
"Akane. Říkej mi Akane" skočila mu do řeči Akane.
"...To nemůžu. Jsem jen spolužáci" zamračil se Akashi.
"Opravdu si myslíš, že jsme byli jen spolužáci?" zeptala se ho Akane
"Já...já nevím" odpověděl jí.
"..Cítím se, jako bych zapomněl něco opravdu důležitého... mám to na jazyku, ale prostě si nemohu vzpomenout. Víš, co jsem zapomněl?" zeptal se a ucítil, jako by s ním bylo něco špatně. Pravděpodobně prostě teď procházel těžkým obdobím a tím, že to všechno schovával za klidnou masku přidávalo k už tak jeho špatnému stavu.
"..Omlouvám se, ale to ti nemohu říct. Je to něco, na co musíš přijít ty sám" omluvila se Akane.
"Ale..." řekla a přistoupila k němu blíže" máš teďka hodně problémů a procházíš velkými stresy.."
Jeho dvojbarevné oči se rozšířily, když se jeho tváře jemně dotkla její bledá ruka a odhrnula mu z čela pramínky vlasů.
"Jestli budeš potřebovat někoho, s kým si promluvit, tak tu pro tebe budu" usmála se na něj a její ruka sjela z jeho tváře.
"Heh, opravdu?" uchechtl se Akashi a usmál se na ni"Děkuji ti.. Akane"
"Nemáš vůbec zač" (a/n ale má! xD)
Akashimu se rozšířily oči při pohledu na to, jak se na její tváři objevil široký úsměv. Byl to nádherný pohled. jeden z těch, který Akashi nechtěl nikdy zapomenout a také to vypadalo,že jeho paměť ho tentokrát nezradí a opět ucítil nostalgický pocit.
"Pffff, zase zíráš" zasmál se znova Akashi.
"Odpusť mi"omluvila se"Popravdě se mi velmi líbí barva tvých očí. Červená ti opravdu sluší"
"Děkuji ti Akane" na její tváři se objevil znova úsměv, když slyšela, jak vyřkl její jméno.
"Už je na čase, aby jsi se vzbudil.. promiň, že jsem tě tady tak zdržela" řekla a podívala se do země.
ČTEŠ
My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)
Fanfiction"Koupil jsem tě" Nejhorší první dojem vůbec !? Dalším věcí se do nabídky v japonském černém aukčním trhu přidává Akane, aby její pěstouni splatit svůj dluh prodáváním ji . "Jsi moje a nesmíš říct ne. Moje nařízení jsou absolutní." Akane patřil jemu...
