Z pohledu Akane
Právě dohráli zápas. Všichni teď odpočívali a povídali si o něm
"Reo, byla to tvoje vina" našpulil rty Hirose
"Promiň, nechtěl jsem na tebe spadnout" zasmál se Reo
"Reo, přehlédnu to,ale kdyby tohle byl opravdový zápas, tak by to byl faul" řekl Sei-chane
"Omlouvám se" řekl Reo
"A Kotaro, udělal jsi dobře, že si ten míč poslal mě, než aby jsi se dostával přes Mibuchi-- *škyt*" říkal Sei-chan, když najednou škytl
Najednou bylo v místnosti hrobové ticho
"Sei-chane... ty máš škytav--" nemusel mi odpovídat, protože odpověď dorazla sama
*škyt*
"Oooo, pan malý má škytavku!" řekl Reo a všichni se začali smát. Teda až na Sei-chana
"Sklapni Reo. Ještě *škyt* jedno slovo a zdvojnásobím *škyt* ti trénink" zamračil sena něj. Nikdo se neopovažoval nic říct a všichni se pokoušeli zadržet svůj smích. Stačilo by jen malinko a všichni jsme mrtví
Dala jsem si ruku přes pusu a nos a celá zčervenala. Tohle byl velmi vzácný moment. Takzvaný chladný Akashi teď má škytavku a vypadá při tom roztomile. Pokoušel se to zadržet a na tvářích měl malinko červené.
"Akane..*škyt* proč jsi tak červená," podíval se na mě
"..Protože je tu hrozné vedro.." kousla jsem se dortu, abych zadržela smích
"Pojď se mnou*škyt* do mého pokoje. Teď *škyt* hned" řekl a já kývla. Šla jsem za ním, ale pak se ohlídla na všechny za rohem, jak ho poslouchají škytat. Sei-chan si toho všiml a otočil se na ně
"Vraťte se ke tréninku" zamračil se na ně, a to stačilo k tomu, aby se všichni do jednoho rozběhli pryč. Po chvíli jsme došli do jeho pokoje, kde si sedl na židli
"Víš jak to zastavit?" zeptal se mě, chvíli na to zase škytl
"To škytání?"
"Co jiného?"
"No... slyšela jsem, že pomáhá, když vypiješ vodu vzhůru nohama.." řekla jsem a došla pro sklenici
"Jak to mám sakra*škyt* vypít vzhůru nohama?" zeptal se a došel ke mě
"Napiješ se, ale nespolkneš to. Necháš si to v puse a ohneš se jakoby s něco zvedal, ale s narovnanými koleny" ukázala jsem a podala mu sklenici. Opakoval to po mě celou sklenici tak vypil
"Pomohlo to?" zeptal jsem se nervozně
"Jo.." podíval se na mě a pak škyt "..ne"
"Aha.. pak znám, že máš pít vodu normálně, ale po malých kouscích" řekla jsem a znova naplnila sklenici. Sklenici pak znova vyprázdnil
"Už je to v pohodě?"
"Asi- *škyt* ne. Nepomáhá to" řekl a vypadal že to každou chvílí vzdá
"Ještě je, že máš zadržet dech na co nejdelší dobu"řekla jsem
"Zadržet dech?" podval se na mě a zvedl jedno obočí
"..No..jo" řekla jsem nervozně
"Tak teda *škyt* budeš držet dech se mnou" ušklíbl se a šel ke mně. Couvala jsem dozadu, dokud jsem nenarazila do dveří. Narazila jsem do nich zády a koukla se na kliku. Najednou tam byla jeho ruka a rychle zamkl a připevnil mě ke zdi
YOU ARE READING
My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)
Fanfiction"Koupil jsem tě" Nejhorší první dojem vůbec !? Dalším věcí se do nabídky v japonském černém aukčním trhu přidává Akane, aby její pěstouni splatit svůj dluh prodáváním ji . "Jsi moje a nesmíš říct ne. Moje nařízení jsou absolutní." Akane patřil jemu...
