kapitola 2: Osobní služka

1.7K 152 4
                                    

Akana POV

"Koupil jsem tě, pochopila? Můžu si s tebou dělat co chci" řekl hrozivým hlasem. Jeho pohlednost byla okouzlující... ale jeho kruté jednání se do mě krutě zařezávalo.

"Akashi? Kdo to je?" podívala jsem se odkud hlas přišel. Na předním sedadle na místě řidiče seděl muž. Dalo se říct že byl vysoký s dobrou figurou. Měl tmavě hnědé vlasy, velké hnědé oči a zářivý úsměv... byl dost hezký.

"Jen někdo, kdo pro mě bude pracovat. Zajeď zpět k mému domu, ano?" povzdechnul si. 'On si mě ..nepamatuje?...'

"....samozřejmě"  řekl řidič a nastartoval.

"Počkat... pracovat jako služka? To žertuješ?" zeptala jsem nevěřícně

"Vypadám na to že bych tě chtěl pobavit nějakým vtipem? Jestli mě neposlechneš vrátím tě zpět na aukci" odpověděl a zlostně se na mě podíval

"Omlouvám se! Udělám to co řekneš.." řeknu a srazím se do rohu u okna

"Jestli chceš být volná, tak pro mě pracuj a peníze vrať zpět. Samozřejmě půjčené peníze musíš vrátit, takže budeš má osobní služka.  Ani o kousek méňe, všechno vrátíš svému pánovi. Pochopeno?" zeptal se a já prudce zakývala hlavou. Zbytek cesty jsme strávili v tichu dokud jsme nedojeli na místo.

"Kiritani, nauč ji základní pravidla osobní služky" promluví a podá muži s hnědými vlasy nějaké papíry před odchodem do domu.

"Mohu se zeptat proč tu máš pouze křestní jméno, ale ne příjmení?" zeptal se Kiritani a dál se díval na papíry co mu dal Akashi.

"Uh... já jsem sirotek.. takže nemám příjmení.." odpověděla jsem opatrně

"Promiň!" omluvil se a já jen zatřásla nesouhlasně hlavou

"Nemusíte se omlouvat" usmála jsem se, ale pak se na mě podíval překvapeně, když si přečetldalší stránku.

"On tě koupil za 500 milionů?! Jaký s ním máš vztah?" zeptal se

".. no je to takové složité... ale myslím že mě teď nesnáší" odpověděla jsem tiše

"To si nemyslím... víš, Akashi nemá rád cizince v jeho domě, takže tady žije sám, jen já pro něho pracuji. Kdyby tě nesnášel, tak by nechtěl abys pro něj pracovala" vysvětlil 'Nemám rád cizince ve svém domě'

"Hmmm.. pořád stejný... to ale znamená, že jste si blízcí.." řekla jsem

"No, ano. Dalo by se říct že jsme přátele. Znám ho už od malička"usmál se

"Chápu, to musí být hezké... pokud jde o mě, tak jsem si myslela, že mě Sei-chan koupil jen proto, aby se na mě mohl pomstít... kéž by jsem tak mohla jít zpět v čase.." zamumlala jsem a stiskla okraj svého oblečení

"Sei-chan? Takže jste si blízcí?" samolibě se ušklebyl a ze srandy do mě šťouchnul 

"N-Ne! T-To bylo jen v minulosti! Opravdu je to teď úplně jinak...." začervenala jsem se, když jsem si vzpomněla na můj vztah s ním, když jsme byli malí

"No, jen doufám, že jste do sebe nebyli zamilovaní. Tři pravidla, která musíš dodržet jsou,1. musíš tu pro něj být 24h denně, 2. musíš vždycky poslouchat a podrobit se jeho rozkazům a 3. je že se ho nesmíš milovat" řekl a koukal do papírů. Když jsem slyšela poslední pravidlo,zabolelo mě to

"N-Neboj se! Není možný, že bych ho milovala nebo tak nějak! U-Určitě dodržím všechna pravidla!" řekla jsem a dál ignorovala narůstající bolest

My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat