Kapitola 24: Čekej po mém boku

1.1K 89 17
                                    


Z pohledu Akane

"Sei-chane... nevadí... že jsme odešli?" vyfuněla jsem ze sebe při běhu

"Jasně. Nechal jsem tam stejně lísteček, že dneska nebude schůze" odpověděl

"..Proč?" funěla jsem a přemýšlela nad tím, kdy se konečně zastavíme

"..Protože.. dneska je to náš první společný den" odpověděl a konečně se zastavil

"Chtěl jsem aby byl nějak speciální" řekl a stydlivě se podíval na stranu

"Takže jsi chtěl, aby jsme šli na rande?" zeptala jsem se

"Něco takového" řekl a dál se díval do strany

"To je super! Takže tohle je vlastně naše první rande? Vždycky jsem na něj chtěla jít hned po škole" usmála jsem s a chytla ho za ruku 'Chodím se Sei-chanem... nic víc si ani nemůžu přát! Jsme tak hrozně šťastná... cítím se jako by mi už nic nemohlo zkazit tenhle skvělý den!'

"Akashi! Akane!" otočila jsem se za hlasem a viděla, jak za námi přijel Shun v limuzíně

"Shune?" řekla jsem a překvapeně se na něj dívala

"Čau Akane. Nasedni"

"Nasednout? Proč?" zamračila jsem se zmateně

"Co? Akashi mi řekl, ať vás dva vyzvednu" řekl

"Sei-chane, prč si mu to řekl?" zeptala jsem se

"No budeme muset na večeři" řekl mi

"Ale proč jet limuzínou?" zeptala jsem se

"L'atelier De Joel Robuchon není místo, kam by jsme došli pěšky" povzdychl si

"La - late - cože?" skoro jsem si zlámala jazyk na tomhle slově, zatímco Akashi to řekl jakoby nic

"L'atelier De Joel Robuchon" řekl znova tentokrát pomaleji

"La -late - to je jedno! Naše první rande nemusí být přepychové, ne? Nejdřív požádáme Shuna, aby odjel" řekla jsem

"Cože? Nejdřív chcete, abych přijel a teď jedu hned pryč?" podíval se na mě

"Promiň Shune. Nějak ti to příště oplatím" omluvila jsem se

"Bože, s váma je to těžký... je to v pohodě, hlavně si to užijte.Už to bude nějaká chvilka co si takhle Akashi někam zašel po škole, tak ať se baví" usmál se Shun

"Dobře přísahám!" usmála jsemse na něj taky a pak sledovala, jak odjíždí

" Takže nakonec budeš rozhodovat kam pujdem ty?" podíval se namě Sei-chan

"Tak navrhni nějaké jiné místo kam půjdem" řekla jsem

"Znám jednu italsko--"

"Jo budu vybírat já" řekla jsem a nenechala ho dokončit

"Nepůjdeme nikam, kde je to zbytečně drahý" povzdychla jsem si a Sei-chane se na to zamračil

"Ale to bude nezdravé, tvoje tělo potřebuje živiny a ne zbytečné tuky a kalorie"

"..Tak to teda nejez" našpulila jsem rty

"...Fajn. Je tu poblíž park se stánky s jídlem. To by mohlo stačit" povzdychl si

"To je perfektní" usmála jsem se

------------------------

"Tohle je to nejlepší takayoki, které jsem kdy jedla" řekla jsem a dala si další kousek  do pusy, ale pak si všimla, že Sei-chan neměl zatím ani jeden

My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)Where stories live. Discover now