Smile, please (YAOI)

5. kapitola- Pravda nebo Úkol?

Přimhouřil jsem oči ,,Trošičku ano" pokýval jsem hlavou a uvolnil svůj stisk. Nějak jsem si ani neuvědomil kdy se za námi vlastně objevila děvčata, protože do mě obě strčily a já se i s blonďáčkem skácel do vody.

Odrazil jsem se ode dna a vyplaval na hladinu, kde si už Darián otíral oči od vody. Začal jsem se hlasitě smát, pak se trochu potišeji přidal černovlásek a nakonec děvčata. Vylezl jsem z bazénu a přešel ke stolu na kterém bylo to co přichystala Katarine. Do skleničky jsem si nalil ledový čaj a  přivlastnil si celou misku s třešněmi.

Vylezl jsem taky ven, hodil si na hlavu svůj ručník, lehl si na lehátko a zavřel oči. Dneska krásně svítí sluníčko. Chvilku jsem tak ležel a pak jedno oko pootevřel a zamžoural do sluníčka.

Nějak dobu jsme si povídali o blbostech, když Katarine s jiskřičkami v očích vyskočila na nohy a odběhla do domu. Ema se pousmála a vydala se za ní. Hodil jsem po Dariánovi trochu vystrašený pohled a odložil prázdnou skleničku na stůl.

Posadil jsem se na lehátko a zpozornil, když Katarine přinesla prázdnou pet lahev a  jednu plnou skleněnou láhev rumu. Za ní si to kráčela Ema se čtyřmi panáky na šťopičkách.

Podíval jsem se na sestru pohledem alá- 'Děláš si ze mě srandu?!?' a trochu jsem zakroutil hlavou. To nedopadne dobře.

Pobaveně jsem se na ně podíval a pak si sedl k nim na deku, kterou brunetka roztáhla na trávu. ,,Jsou nějaká pravidla?" povytáhl jsem obočí.

Katarine
Na všechny jsem se usmála a sedla si k nim. ,,Takže. Zahrajeme si Pravdu nebo Úkol." dala jsem doprostřed našeho kolečka pet lahev. ,,A ten kdo nezodpoví...nebo neudělá, tak pije." Vysvětlila jsem opravdu jednoduchá pravidla a jako první zatočila.

Katarine zatočila a hrdlo ukázalo na mne. Ušklíbla se ,,pravda nebo úkol?" zeptala se a já prozatím zvolil bezpečnější variantu. ,,Pravda" vydechl jsem nervózně... tohle nemám rád...

Katarine
Prozačátek ho nebudu trápit....pomyslela jsem si a vybrala něco pro něj lehčího na odpověď ,,Co budeš dělat po škole? " plácla jsem a nevinně se usmála.

Vydechl jsem přebytečný vzduch z toho co na mě vymyslí. Zamyslel jsem se ,,Nevím přesně, ale chci aby to bylo spjaté s hudbou." pokrčil jsem rameny a zatočil flaškou. Padlo na Dariána.

Koukl jsem na Thobiho a rovnou řekl ,,úkol". Zamyslel se a při tom se tvářil trochu bezradně.

Pár věcí mě jakože napadlo ale zatím nebudu zlej. ,,Tak...třeba skákej do kolečka na jedný noze" uchechtl jsem se a rukou ho pobídl.

Povytáhl jsem obočí a s pokrčením ramen se zvedl do stoje a začal dělat co mi řekl. Pak si zase sedl a zatočil flaškou.

Ještě nějakou chvíli to probíhalo celkem nevinně, mezitím jsem si dal jednoho panáka. Ale pak si Darián nechal dát úkol od Katarine....

Katarine zatočila a já si řekl úkol. Nasadila dosti zvláštní úšklebek ,,Polib Thobíka" řekla jako kdybychom se bavili o počasí a zářivě se usmála.

Hodil jsem na Dariána pohled typu-'To neuděláš?!?' ale po tom co se ke mě přisunul blíže se mi potvrdilo že to opravdu udělá.

Koukal se na mě jako kdybych mu měl uříznout jazyk. Přitáhl jsem se k němu a naklonil se k jeho obličeji ,,Neboj...jenom tě políbím" zašeptal jsem a povzbudivě se usmál.

Jenom jsem se nervózně zasmál ,,j-jenom?" zašeptal jsem a taky naklonil hlavu více dopředu.

Jednu ruku jsem mu dal na tvář a o druhou se opřel abych se nepřevážil. Naklonil jsem hlavu trochu na stranu a nejdříve jemně ochutnal jeho rty a až pak ho plně políbil.

Začal jsem pomalu pohybovat rty a celkem si to celkem i užívat. Po chvíli jsem se odtáhl, protože to už bylo moc dlouho a protože mi docházel kyslík. Opřel jsem si svoje čelo o jeho, pousmál se a lehce stočil pohled k holkám, které celou dobu neřekly ani slovo ,,Splněno? " vydechl jsem.

Taky jsem se lehce pousmál a dával si dohromady co se teď stalo...to nebyl polibek... to bylo líbání. Katarine začala zhurta přikyvovat a s Emou se začaly smát.

××××××××××××××××××××××××××××××××

Čauky mňauky...nová kapitolka je na světeeeeee. Už se políbili❤...tak co? Jak si myslíte že to bude dál?
O ohlasech znáte tak zatím pa.
-Elis❤-❤