Drahokamy: Rubínová Ruby

20. kapitola

O pár hodin později stála Ruby v Dračím sálu. Rozhlížela se kolem sebe, schovaná v červeně rubínovém plášti s přezkou, na kterém se blýskal rubín. Madame Rossini nakonec po dvou hodinách hádání dosáhla svého. Navlékla Ruby do šatů, které jí při každém kroku překážely.

Gwen se ani moc nevzpírala. Bez debat si oblékla to, co jí Madame připravila. Gideon se prý připravoval sám, což se Madame Rossini přirozeně nelíbilo. Opět funěla jako slon v porcelánu. Ruby poslouchala její nadávky a dobírala si za to Gideona.

„Mladý rebel se nechce strojit, mon dieu, to je nadělení," spráskla se smíchem ruce. „Chudák Madame Rossini, ve dvacátém století se toto přece nenosí, musíš jako profesionál. Kde máš klobouk?" pokárala ho Ruby.

„Hele, skrčku, moc si dovoluješ, myslím, že potřebuješ učesat," hmátnul Ruby do vlasů Gideon.

Ta s pištěním utekla na druhý konec sálu, aby jí nerozcuchal její pracně vytvořený účes. S vykulenýma očima si urovnávala drdol s perlovými vlásenkami uvnitř.

„Na co ještě čekáme?" podívala se na Gwendolyn mladší černovláska. Stále si pohrávala se svým rubínem na přezce.

Pan George se podíval na hodinky, protože se Gwen k tomu nějak neměla. „Je mi líto, slečno Thatcherová, ale čekáme na vzácného hosta, ještě čtvrt hodiny.

Ruby se unaveně posadila na vyřezávanou židli v místnosti. Moc dlouho si ale neposeděla, protože se Gideon rozhodl dokončit to, co nestihl. Černovláska mu opět s prskáním utíkala. Honili se okolo piána, dokud ji Gwen, která se k tomu přidala, s Gideonem nedostali do kouta. Po celé místnosti se rozléhal jen její trhaný smích, když ji lechtali.

„R-Ruby?" vykoktal blonďatý chlapec, který stál zaraženě ve dveřích.

Překvapeně si prohlížel Gwendolyn, ale Gideona propíchl nevraživým pohledem. Ruby nechápala, co mu je. Byli jen kamarádi a Gideon je o nějakých sedm let starší. Připadal jí spíš jako bratr, kterého neměla. On si navíc začal něco s Isabelle.

„Lucasi? Co tady děláš?" přimhouřila obočí a nakrčila oči. „Vím, že jsem měl přijet dýl, ale tvůj otec mě sem poslal už teď," zamračil se na ni.

Založila si ruce na hrudi. Fajn, pomyslela si, hlavně, ať se tu neobjeví Isabelle, protože se jí stýská po Lucovi.

„Můžeme tedy začít," protrhl ticho pan George. „Tohle je Lucas Tower, jeho sestra je Sapphire Towerová, safír. Jeho úkolem je dělat společníka a doprovod slečně Thatcherové."

Zatímco mluvil, Lucas si prohlížel Rubyiny šaty. Musel uznat, že krémová látka šatů zvýraznila její vlasy a plášť podtrhl rty rudé jako krev. Krajka na šatech byla jemná jako pavučinka, precizně udělaná. V pase se zužovala a dolů mírně rozšiřovala.

Pan George mezitím podával Ruby hnědou krabičku, se zatajeným dechem ji otevřela. Věděla, co čeká uvnitř. Rubín se leskl a házel odlesky na okna, kterými výjimečně prostupovaly sluneční paprsky místo deště.

Gwen s Gideonem přešli k chronografu a Ruby se chytla rubínu. Už několikrát jí vysvětlili, jak se s drahokamem cestuje. „Drž se mě za ruku," poručila nabručeně Lucovi. Bez odmítání ji poslechl.

Myslela na to, kde se chce objevit. Místo a čas. Oba dva je obklopila rubínová záře, zmizeli v ní. Ruby měla pocit, jako by je něco vtáhlo do hadice s vodou. Točila se jí hlava, částečně nemohla dýchat. Raději nechala zavřené oči, aby neoslepla. Po chvíli ucítila pod nohama pevnou zem. Za ruku ji pevně držela Lucasova teplá dlaň. Rozhodla se pomalu otevřít oči.

Další kapitola úspešně za námi. :' Psala jsem ji pouhou, necelou půlhodinku. Chtěli byste zítra ještě jednu? Shipujete Lucase s Isabelle, nebo spíš s Ruby? Pokud ano, pište do komentářů nějaké návrhy na shipy. :D

OPRAVENO: 18.03. 2019