Drahokamy: Rubínová Ruby

15. kapitola

Ruby přešlapovala na mokré silnici a čekala na Gwendolyn, která se loučila s Gideonem. Při pohledu na zamilované páry ji vždy bolestně píchlo u srdce. Vzpomněla si na Lucase. Ihned zahnala tu myšlenku a raději se věnovala kapkám, které padaly z nebe.

Večer se opět rozpršelo. Ruby si skousla ret. Na dlaň jí dopadalo pár studených kapiček. Sundala si rukavice. Byly skoro nepostřehnutelné, protože Londýn zahalila tma. Snesla se na Londýn jako bouře a odmítala ho pustit ze svých spárů.

Vždy měla raději den. Byl plný slunce, tepla a světla. Cítila se v něm bezpečně. Milovala, když ji na tváři hladily zářivé paprsky, nechávala se jimi konejšit.

„Půjdeš si se mnou hrát? Ti dva se od sebe rozhodně jen tak neodtrhnou," zabručel hlasitý hlas.

Ruby se poplašeně rozhlédla. Mhouřila oči a dívala se do všech koutů. Nikoho nezahlédla, protože tma byla moc hustá.

„Ty si chceš hrát na schovku? Máš dobrý výběr, ty se mi líbíš," uchechtnul se hlas.

Ode dveří se ozvalo mlasknutí. Gwendolyn s Gideonem se právě začali hluboce líbat. Její paže se divoce vinula okolo jeho krku a jejich vlasy se překrývaly v jedny.

„Mlask, mlask, nevytrhej mu mandle, Gwenny," zakrákorala ta věc, co se náhle zjevila před Ruby.

Ta se ušklíbla, sama by to nevyjádřila lépe. Prohlédla si tu věc zblízka. Jeho šedé tělo nadnášela špičatě vykrojená křídlo.

„Ty jsi chrlič? Xemerius?" nakrčila obočí a snažila se ignorovat ty podivné zvuky.

„Neudavte se!" křiknul na ně znovu Xemerius. Gwendolyn se oddělila od Gideona a malinko zrudla.

„Ne chrlič, ale prastarý démon z jedenáctého století," ohradil se dotčeně. „Xemerius jméno mé."

Ruby obrátila oči v sloup. „Jako bych to neříkala. Jsem Ruby Thatcherová, jiný rubín. Nevěděla jsem, že tě můžu vidět."

„Ehm, můžeme jet," hlesla Gwen. Protlačila se do auta ještě před Xemeriem. Zabouchla dveře a zhluboka zívla. „Rychle, Ruby." Posadila se a začala nepřítomně hledět z okna.

„Vidíš, červená se, Ruby, jako pokaždý, a já se vždy na ně musím koukat."

„Nikdo tě do toho nenudí," odsekla mu Gwendolyn, než stihla Ruby cokoliv říct. „Ty ho taky vidíš, to je dobře. Bude se ti to hodit."

Ruby si poposedla, aby ji lépe slyšela. „Budeš bydlet v mém starém pokoji a hlídat tě bude Xem. Budeš tam dobře chráněná před těmi, co unesli ty další dívky. Aspoň se ho pro jednou zbavím." Chrlič se nafoukl jako volská žába.

„Jestli ti tak vadím, můžu odejít kdykoli. Třeba se budu mít líp s Ruby," zaskřehotal naoko ublíženě.

„Upřímnou soustrast," politovala ji Gwen. „Ráno se pro tebe stavím, pojedeme do knihovny, pomůžu ti. A pozítří navštívíme Lucy s Paulem."

Po chvíli zastavili před velkým domem. Zdobily ho fresky a různé arkýře se zdobeným kováním. Ruby rozeznala plno květin a postav. Toto teď bude její nový domov.

OPRAVENO: 17.03. 2019