Láska nezná hranic - snarry

17. kapitola - Zuřivost

Ahoj, je tu další. V TÉHLE Kapitole se všechno znění možná k horšímu, ale i k lepšímu. Zaleží jak se na to budete dívat.

Tak hurá do toho.

Harry ráno brzy vstal, aby udělal panu Snapeovi snídani, ale ze všeho nejdřív šel do koupelny a vykonal ranní hygienu. Teprve poté zamířil do kuchyně. Chvíli mu trvalo, než v kuchyni našel, co potřeboval, ale potom, už mu to šlo od ruky.

Opekl pečivo, naskládal na talíř kousky zeleniny, sýru a šunky. Vše postavil na jídelní stůl. Také nezapomněl udělat černou silnou kávu.

Za těch pár dní, co tu je, pochopil, že pan Snape pije především černou kávu. Harry tiše doufal, že ji udělal dobře. Cítil se zde dobře, ale mrzelo ho, že se k němu pan Snape chová tak chladně. Jenom někdy k němu mluví mile, ale to jen zřídka. Jinak se pan Snape chová, jakoby tady Harry vůbec nebyl. Ale proč by si ho měl pan Snape vůbec všímat? Vždyť je to jen kluk a navíc otrok! A otrok si přeci nezaslouží pánovu pozornost.

Harry rychle zavrtěl hlavou, aby zahnal slzy, které se mu draly do očí.

Najednou mu někdo položil ruku na rameno. Jeho magie uviděla pana Draca.

„Kamaráde, co kdybychom se šli projít, co říkáš?" Harry na to jen přikývnul, a pak ucítil závan magie. „Myslím, že takto ti to sluší," pan Draco ho vzal za ruku a pomalu ho vedl ven na nádvoří.

„Víš, kamaráde, Severus má velmi složitou povahu. Je sám k sobě tvrdý a nikomu nechce ukázat, jaký je ve skutečnosti." Harry na to jen přikývnul. Už se nadechoval, že něco řekne, ale k tomu se už nedostal. Najednou ucítil strašnou bolest v zádech. Kolena se mu podlomila a on klesl na kolena. Poslední, co slyšel, bylo zoufalé volaní pana Draca.

**

Draco rychle klesl na kolena, aby zkontroloval Harryho stav. Puls měl v pořádku. Chtěl se podívat na Harryho záda, ale bál se s ním hýbat.

„Buly!" zavolal skřítka, který se o něho staral už od miminka. Ozvalo se tiché „puf". Skřítek se před ním objevil a hluboce se uklonil. Než stačil skřítek něco říct, Draco na něj vyhrkl: „Běž rychle pro profesora Snapea!" Skřítek na nic nečekal a zmizel. Draco se znovu sklonil k Harrymu.

**

„Severusi, dělala jsem všechno, co jsem mohla, ale bohužel to byla kletba z černé magie. Tady už nic moc dělat nešlo. Tuto kletbu velmi dobře znám, než jsem nastoupila sem do Bradavic, pracovala jsem jako ošetřovatelka v jedné nemocnici, kde byli právě lidé, kteří byli zasaženi touhle kletbou." Severus se chtěl zeptat, co ta kletba způsobuje, ale předběhla ho ošetřovatelka: „Harry, už nikdy nebude chodit. Kletba mu zasáhla míchu, takže celé jeho tělo je ochrnuté. Jediné, s čím může hýbat, je hlava, ale setkala jsem se s jedním pacientem, který byl zasažen také touto kletbou a dokázal jí částečně překonat. Pomocí cvičení a speciálních lektvarů, které mu vařil jeho otec. Ten chlapec se nikdy nedostal na nohy, ale muže žít alespoň trochu normální život." Poppy se na Severuse dívala se smutkem v očích.

„Co s ním teď bude?" zeptal se Severus chladným hlasem, i když se uvnitř cítil opravdu strašně. „Jak tohle mohl sakra dopustit! Slíbil přece Lily, že ho bude chránit, dokud bude živ!" běželo mu v mysli.

„Poslala jsem panu Malfoyovi dopis, kde jsem mu všechno řekla a vysvětlila. Dopis jsem mu poslala na pokyn Albuse, prý, že pan Malfoy musí rozhodnout, co s Harrym bude dál." Hlas madam Pomfreyová byl smutný.

Severus šel za ředitelem, aby si sním promluvil, ale když stál u dveří ředitelny, uslyšel za dveřmi dost hlasitý rozhor mezi Albusem a Siriusem Blackem.

„Já to musel udělat, Brumbále! Musel jsem ho přeci ochránit před Snapem!"

„Tím, že jsi mu ublížil, Siriusi. Víš ty vůbec, co jsi na Harryho seslal za kletbu!"

Víc už Severus nepotřeboval slyšet, všechno mu došlo. V tu chvíli vletěl do ředitelny.

„Ty blbče, víš, co jsi způsobil!!!" Severus v ten moment opravdu viděl rudě. Vytáhl Siriuse ze židle a začal do něj tlouct hlava nehlava. Měl na něj takový vztek, že si vůbec neuvědomil, že je tam ředitel a celé to sleduje.

„Víš ty, co si ten kluk zažil a ještě si zažije?! A to všechno tvojí vinou!!!" zařval Severus Blackovi přímo do obličeje.

Chtěl dát Blackovi pěstí do břicha, ale zarazil ho hlas ředitele: „Severusi, právě jsem dostal vzkaz od Poppy, Harry se právě probral. A něco říká, ale Poppy mu nerozumí. Měl bys tam jít."