makule27

5 2 0
                                    

makule27

Co tě přivedlo k čtení nebo-li psaný knížek ?
mak-Čtení jsem milovala od té doby, co jsme se to naučila. Se čtením vyrostl samozřejmě i můj dětský sen stát se spisovatelem. Dlouhou dobu jsem psala jen do šuplíku a svojí tvorbu jsem raději skrývala :) Potom jsem objevila Wattad. Zprvu jsem byla pouhým čtenářem, ale pak jsem sebrala odvahu a začala jsem publikovat. Ovšem na nový profil, který neznali moji kamarádi a spolužáci :)

Jsi spokojena se svými knížkami ?
mak- Se svými výtvory jsem a zároveň nejsem spokojená. Nemám moc času a vím, že by potřebovaly více práce. Nicméně se můj cíl za nějakou dobu změnil. Původně jsem psala, abych zjistila, co je 1K přečtení. Netušila jsem jestli je to tisíc nebo co? Takže jsem psala proto, abych to zjistila (stává se), ale teď píšu hlavně pro ty, kteří o to stojí a pro radost, kterou mi to přináší. Vím že můj styl je občas poněkud podivný a někdy bych se v tom ztratila i já, ale jsem spokojená s tím, že jsem toho nenechala a že stále píšu, i když ne moc často :)

Skamarádila ses s nikým z Wattpadu ?
mak- Asi jsi první, kdo mi na Wattpadu vůbec napsal! Ovšem, že jsem zde komunikovala i s jinými lidmi, ale ty jsem víceméně znala. Jsem tedy moc ráda, že jsi mě kontaktovala!

Jak sis našla Wattpad ?
mak- Jak jsem našla Wattpad? No,... myslím, že první se o něm zmínila moje kamarádka, ale pak mě k němu dokopal spíš youtube. V tý době se začaly objevovat videa youtuberů, kteří četli fanfikce sami na sebe a zvědavost mě dovedla k založení si účtu.

Jaka je tvoje nejoblíbenější knížka?
mak- Moje nejoblíbenější knížka...tuhle otázku bych ráda trochu víc rozvinula. Zatím mezi mé topy patří Hobit (Tolkien),Ódinovo dítě(Sirri Pettersenová-možná jsem to napsala špatně:)) a také svět podivných dětí, který jsem znala, ale už před filmy. Ovšem tohle se může v budoucnu změnit, protože moje čtenářské tělo čeká ještě spousta příběhů, které bude muset zažít. Ale můj nejoblíbenější spisovatel je E.A. Poe. Jeho styl mi prostě přirostl ke srdci. Celkově mám ráda fantazy literaturu, protože nemá meze, vesměs je ohrazená jen naší fantazií.

Jaké knížky se ty nelíbí ?
mak- Ehm, mojí partií rozhodně nejsou historické knihy (životopisy mi nevadí) a učebnice. Taky jsem si úplně nesedla s steampunkem. A ač to bude vypadat divně vzhledem k mé práci, nemám ráda zamilované romány. Proto jsem chtěla Trust my rage pojmout trochu jiným směrem. Myslím si, že láska není tak jednobarevná, jako ji známe z filmů a knih. Nemyslím si, že je to druh pocitu, spíš si myslím, že je směsicí těch ostatních a to i těch negativních.

Jak dlouho tu jsi ?
mak- Jak dlouho tu jsem vážně nevím. Ale myslím si že tak rok nebo dva. :)

Ví někdo, že píšeš knížky ?
mak- Že píšu knihu jsem se snažila tajit. Nicméně rodiče to ví a kamarádi, kteří objevili můj nový profil taky.

Máš blok ?
mak- Blok mám spolu se svou kamarádkou. Založily jsme ho, abychom mohly sdílet a prosazovat literaturu našim vrstevníkům. Máme totiž pocit, zme mobilní telefony jsou v poslední době upřednostňovány a knihy jsou v pozadí a pomalu mizí. Kdyby ses chtěla podívat na naše recenze atd. přidám ti odkaz: http://ladybirds8.wixsite.com/ladybirds8

Chtěla bys ses pochlubit svými knížkami nebo knížkou ?
mak- Jak už jsem zmiňovala, zprvu jsem vůbec nechtěla, aby se někdo dozvěděl, že vůbec píšu, a když jsem začla, bylo to anonymní. Nejsem ten typ člověka, který se rád vychloubá. Myslím si, že jsem spíš skromný typ. Navíc, i když si toho spousta z vás nevšimne, dávám do svých knih kousky sebe a svého života, a protože mí kamarádi by je určitě rozeznali, nechtěla jsem, aby to věděli. K psaní Söjäteru mě vlastně přiměla krize, kterou jsem měla s kamarádkou a musela jsem příbeh potom vymazat, protože se v něm našla. Takže to spíš tajím. :)

Spolupracovala si s někým s psaní knížek ?
mak- Teď momentálně píšu knížku se svými sestrami. Důležitější než samotná knížka pro mě je ovšem vztah, který si spolu takhle upevňujeme. Dřív jsem psávala i s jinými lidmi, ale byla to spíš zábava na večer a pak už jsme se nebyli schopní sejít a psát (ne vždy je nálada :)) Určitě se toho ale zastávám. Poznáte myšlení jiných lidí. Avšak ne vždy se shodnete a to pak může pro knihu znamenat konec.

Co tě přivedlo k tomu napsat něco o 'Trust my rage'?
mak- Co mě přivedlo k tomu napsat Trust my rage? Musím říct, že účel byl z osobních důvodů. V té době jsem v Lokim našla tak nějak vzor. Je to divné, vím, ale ukázal mi, že i jako černá ovce rodiny se dokázal postavit na vlastní nohy. Původní verzi jsem psala ručně a pak jsem jí celou předělala v něco, co si teď můžete přečíst. Takže příběh, který čtete je dílo mého dvanáctiletého já, jen upravené. Můžu prozradit, že původně byla hlavní hrdinkou Sif, ale postupem věku jsem jí začala nenávidět za to co v mém starém příběhu Lokimu udělala(asi si říkáš, že jsem blázen, když to udělala jen, protože jsem to vymyslela a napsala, ale je to tak) Takže jsem z ní udělala spíš špatnou postavu.

Jaký to byl pocit, když si zveřejnila svou první knížku ?
mak- První pocit bylo vlastně čekání na reakci toho, kdo si to přečte. Naštěstí můj první čtenář byla velmi milá dívka, která mě podpořila a povzbudila k psaní, což každému nováčkovi pomůže. Jednou jsem slyšela, jak se někdo o Trust my rage bavil někdo ve frontě v obchodě a to pro mě byl asi největší zážitek. S každým hlasem a přečtením jsem se radovala, vlastně mě to značným způsobem nabíjí.

Jaký máš životní cíl ?
mak- Můj životní cíl je ovšem mít šťastnou rodinu, ale to není všechno. Chtěla bych zachránit přírodu, nás. Vždycky jsem si myslela, že jeden člověk není nic, ale po přečtení knihy Muž, který sázel stromy, mi došlo, že to tak není. Mám k přírodě hodně blízký vztah a hrozně bych si přála ukázat lidem o co svou činností přichází.

Připravuješ nové knížky ?
mak- O přípravě nové knížky neboli pokračování Trust my rage už jsem se zmínila. Nechci ale nijak prozrazovat. Ještě to potřebuje vychytat, ale hlavni linii už mám. :)

Jaký to byl pocit dostat první hvězdičku ?
mak- Na svou první hvězdičku jsem reagovala slovy: Cože????!!! Moc jsem tomu nevěřila a trochu jsem se podezřívala, jestli jsem si jí nedala omylem sama. :) Potom ale přišel pocit radosti a ten stále přetrvává.

Rozhovory (Uzavřené)Where stories live. Discover now