29.kapitola

1.1K 93 25
                                    

Prázdniny utíkaly až moc rychle a proto trojice Pobertů ani nezaznamenala, že se červen přehoupl v srpen. Siriusovi se udělalo lépe, proto se každý den proháněli na košťatech a hráli famfrpál. Dorea s Charlusem neměli moc času a proto nechávali tři Nebelvíry doma samotné. Jednoho dne se jim to ale dost vymstilo.

James otevřel své hnědé oči připomínající lískové oříšky. Dorea s Charlusem už byli v práci. V domě spokojeně oddechovali dva jeho kamarádi. Pro chlapce je dnešek velice významným dnem. Dneska dosáhne sedmnácti let. Konečně bude moci mít kouzlení na denním pořádku. Konečně bude moci pít. (Jakoby už se tak nedělo.) Konečně mu zbývá už jenom rok školy jako překážkou od života dospělého muže. Počkat! Co to tady plácám. James Potter nikdy nedospěje. Ani když mu bude sedmnáct. Zkrátka se bude pořád chovat jako puberťák. Potichu vylezl z postele a vzal hůlku. Nemůže dovolit, aby se Sirius vzbudil. "Sonorus." Pronesl tiše jakmile stanul na chodbě. Odkašlal si a spustil. "VŠICHNI VSTÁVAT! MÁM NAROZENINY!!!!! CHCI DÁRKY! BRADAVICE BRADA-BRADAVICE NAUČTE NÁS VÍC." Začal si ke konci prozpěvovat James a u toho poskakovat. "JAMESI POTTERE JESTLI OKAMŽITĚ NEZMLKNEŠ TAK PŘÍSAHÁM ŽE TI NARVU HŮLKU DO ZADNÍHO OTVORU!!!" Zakřičela dívka ve vedlejším pokoji. Dvanácterák nestihl ani přestat a už čelil naštvanému a nevyspalému obličeji své sestry. Na nic nečekal a vtáhl ji do objetí. "NAROZENINY! MÁM NAROZENINY. BRADAV...HMF." nestihl dozpívat, protože mu někdo stihl zacpat pusu něčím smradlavým. Kdo jiný by to byl než poslední z třetice Pobertů. "Jamesi jen tebe může napadnout probudit nás v šest ráno." Zavrčel a dal mu pohlavek. "Hmf." Dostalo se mu odpovědi. "Cože?!!! Šest ráno? Jamesi seš mrtvej." Zařvala znovu Nebelvírka a vyškubla mu ponožku s pusy. Přičuchla si a znechuceně nakrčila nos. "Merline to je hnus. Čí je ten radioaktivní odpad?" Pronesla a odhodila smrdutou ponožku. "Ehm....moje včerejší." Přihlásil se James. Jen zakroutila hlavou a dál to neřešila. "Fajn Jamesi. Jdeme se nasnídat a pak si zahrát famfrpál." Zavelela Wolfy a pochodem se vydala do kuchyně jako generál. V kuchyni našli vzkaz.

Dobré ranko.
Doufám, že jste se dobře vyspali.
Jamesi hodně štěstí k narozeninám! Vrátíme se kolem jedenácté večer. Víme že bys to nevydržel tak máš dárek na stole.
Užijte si den zlatíčka.
Máma

Oslavenec se rychle přemýstil ke stolu a vzal do ruky objemný balíček. S nedočkavostí vepsanou v očích začal trhat balící papír. Po chvíli na něj koukala krabice která se sem tam pohla. Všichni tři se naklonili ke krabici. James pomalu odklopil víčko. Vykoukly na něj dvě uhlovitě černé oči. Roztřesenýma rukama vytáhl černobílou chlupatou kuličku. "Já dostal psa? Já dostal psa!!!!" Zařval přes celý barák a začal hohladit. Jo tak toto je pravá tvář Jamese Pottera. V životě by neublížil živému tvorovi. Až na: komáry, vosy, sršně, MUCHY, opakuji KOMÁRY, pavouky, akromantule a další potvory. "Jamesi tak ty mě podvádíš s jiným psem?" Zeptal se žalostně mladý Black. "Cítím se podveden." Dodal uraženým hlasem. "Ale noták Tichošlápku koukej jak je roztomilý." Chlácholil ho James. "Ridiče píšou že je to border kolie. Kluk. A bude se jmenovááát...." a dál nevěděl. Všichni se zamysleli až najednou Viky vítězně zatleskala. "Bude to Barney." Pronesla hrdě a James přikývl. "Jop Barney to je to pravé jméno." Pustil ho na zem a on začal očuchávat všechno co šlo. Pod stolem našli misky, vodítko, pelech, dečku, granule, kartáč a pamlsky. Viky se přeměnila na vlka a běžela za Baneym. Ten se trošku přikrčila ale jakmile ho Wolfy olízla na důkaz důvěry začali si spolu hrát. Poskakovali a 'rvali' se dokud k nim nepřiběhl černý pes velký jako vlk. Všechno to zakončil jelen okusující záclony. Wolfy se zděsila a proměnila. "Jamesi co blbneš? Proč žereš záclony?" Z jelena se stal chlapec s kouskem záclony v puse. "Já nevím vždycky mě zajímalo jak to chutná." Řekl zaujatě a dál žvýkal kus látky. Wolfy zakroutila hlavou a zvedla válejícího se Siriuse na zemi. "Tak pojď čokle ty víš že musíme něco zařídit." Ušklíbla se a pustila ho na všechny čyři. Ze psa se stal chlapec který kývl na svou kamarádku. Ta pronesla příslušné kouzlo a Janes zmrzl v pohybu. Zamumlala levitační kouzlo a James skončil ve svém pokoji. "Tak to bychom měli." Promnul si ruce Sirius. "Teď ještě vpustit Rema a Lily." Zavelela Wolfy a otevřela dveře do zahrady. Do domu vtrhl hnědovlasý chlapec s rudovlasou dívkou. Všichni se objali a začali chystat dům. Máslové ležáky, pochutiny z Příčné, ohnivou whisky atd. Dárky na jednu hromadu a nazdobit dům. Vsechno měli hotové přibližně ve tři hodiny. Pak si dali šlofíka a probudili se v pět. Tak akorát jim to vyšlo. Viky šla nahoru do pokoje chlapců vysvobodit svého bratra. "Finite." Pronese rušící kouzlo. James začne roztávat. Rysy v jeho obličeji jsou naštvanější a naštvanější. "Jste mrtví!!!" Zařval, s obtížemi se zvedl z postele a rozpohyboval se do něčeho co mělo být běh. Viky na nic nečekala a rozběhla se dolů do tmy. James zmateně seběhl schody a rozhlížel se. Snažil se ve tmě něco zaostřit ale marně. Najednou se rozsvítilo a on musel přivřít oči před návalem světla. Co to sakra. Opakoval si v hlavě. Pak otevřel oči rozpoznal své přátele. Byli tu všichni až na Petera. Co se s ním poslesní dobou děje. To mu už za to nestojí? Nálada se mu okamžitě zlepšila jakmile poznal ohnivě rudou záplavu vlasů. "VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!!!!!" Zařvala čtveřice Nebelvírů a objala ho. Nevěděl co říct. Tak moc ho to potěšilo. "Děkuji." Dostalo se mu konečně slov. "Ták a teď dárky!!!!" Zvolal Sirius a podal mu balíček. James ho otevřel. V ruce mu zůstala krabička. Otevřel ji a pohled mu utkvěl na zbrusu nových chytačských rukavicích z dračí kůže. Radostně kamaráda objal a hned si je nasadil. Přijmul balíček od Remuse. Otrhal balící papír kde se schovávalo album. Na ně bylo napsáno zlatým písmem: "Navždi Poberti." Zbožně ho otevřel a vykoukla na něj fotka kde jsou všichni. On, Sirius, Remus, Pet a Viky. Otočil dál. Byla tam fotka jich v medovém ráji. Další byla z Vánoc. Jedna ještě z lodiček hned první den v Bradavicích kde Viky samo sebou chyběla. Na další byl on a Lil. Bylo to na narozeninách Viky. Popíjeli spolu máslový ležák. Další byla z vánočního plesu. On a Lily před dveřma od Velké síně. Další byla z famfrpálového zápasu. Na další byl pes, jelen s krysou na hřbetě a vlk. Na poslední byl on a Viky. Bylo to ten den kdy se dozvěděli že budou bratr a sestra. Objímali se a skákali jak největší paka. Otřel si slzu která si našla cestičku při vzpomínkách. "Děkuji Reme." Poděkoval a otočil se k Lily. Roztrhl balící papír a vykoukla na něj knížka. Byly to dějiny famfrpálových mužstev a zlomivých zápasů. V očích se mu objevily jiskřičky nadšení. "Vím že moc nečteš ale tahl by se ti mohla líbit." Pronesla nesvá Lily. "Děkuji." Poděkoval a objal ji dokud mohl. Nakones se otočil ke své sestře. Ta mu předlala malý balíček. Otevřel ho a otevřel krabičku. Z ní vyletěla zlatonka a poletovala mu ořed obličejem. "Musíš jí chytit. Bude za tebou lítat protože si zapamamtuje tvou magii. Otevře se jen když budeš chtít a dotkneš se jí." Objasnila mu hned a čekala na jeho reakci. Chytil jí a přečetl si text vyrytý na zlatonce. "Chybovat je lidské a svalit chybu na druhého je Pobertovské." Přečetl nahlas. Na nic nečekal a objal ji. "Děkuji. Děkuji vám všem." Zamumlal a pohladil Barneyho. "Je hrozně roztomilý." Řekla Lily.

Snědli dort, vypily pár lahví máslového ležáku a pak to začalo být veselé. Kolem osmé hodiny byli všichni už přiopití. James se Siriusem se hádali o tom jestli je Norrisová koště nebo kočka. Remus si hrál s Barneym a Lily s Viky probírali kluky na škole. "Dámy a pánové. Jde se hrát flaška." Zařval podnapite Sirius a sedl si k Viky a Lil. Za chvíli seděli všichni v kroužku a Kames točil lahví. Hrdlo lahve se zastavilo na Siriusovi. "Praaaavda nebo úkol?" Zeptal se s obtížemi. "Pravda." Řekl a čekal vo z něj vyleze. "M-škyt-Musíš mi pomoct udělat koupaliště." Pronesl 'chytře' a podnapile se usmál. "Platí." Zařval a zvedl se. Podivnou chůzí se vydali nahoru. Už šla jenom slyšet tekoucí voda a Jamesovo aquamenti. Za chvíli se z patra vyrojila vlna vody. Viky stihla popadnou Barneyho a vyběhnout s Remem a Lily z baráku. Po chvilce z dveří vyplavala dvojice chlapců. Viky už chtěla chmátnout po hůlce a vysušit vodu ale nenašla ji. Až potom si vzpomněla na to jak ji pokládala na konferenční stolek v obýváku. Tiše zaklela a kopla do kamene. "Jamesi odkouzli tu vodu." Obořila se na smějícího se chlapce. "To asi nepůjde. Já ji tam nechal." Odpověděl a rozchechtal se ještě víc. "Jo a předpokládám že ty přívody vody jste nezavřeli co?!." Zařvala. "Né nezavřeli." Zachechtal se Sirius a dál se válel po zemi. Protočila očima a koukla na Lily která si ustlala na zemi a spala. Remus hned vedle ní a Barney u její nohy. Kluci taky vytuhli. Pokrčila rameny a lehla na zem. Když můžou oni tak ona taky. V tu dobu vůbec nemyslela na reakci Dorey a Charluse.

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Ták další kapitola je tady. Pardon že jsem nevydala ale nestíhala jsem. Doufám že vád příběh nenudí. 😊😅😂

Potterfilek

MaraudersKde žijí příběhy. Začni objevovat