7.kapitola

2.4K 151 4
                                    

Viky:
Všichni jsme se vydali směr učebna lektvarů. Bylo pondělí a den začal skvěle. Smáli jsme se rozpláclému Snapeovi na zemi. Nevím jak se mu to podařilo ale asi to byla 'nenápadná' práce kluků. Došli jsme do sklepení a vpadli do třídy s úžasnou náladou. Měla jsem pocit že toto bude super den dokud mi Malfoy nepodrazil nohu a já nesletěla. Promerlina jak může existovat něco tak blbého a vypatlaného jako je Malfoy? Zvedla jsem se a vrhla na něj naštvaný pohled a zvednutý prostředníček. Trochu zrudl vzteky v jeho případě spíš zrůžověl. Vydala jsem se za ním  s tím že mu něco moooc pěkného řeknu když mě Lil odtáhla s tím že mi za to nestojí. Vrhla jsem na něj ještě jeden takový nepěkný pohled a usadila se do lavice vedle Jamese. Neměla jsem si tam sedat. Vlastně jsme seděli v takových šestimístných lavicích v pořadí Pet-Remus-Sirius-James-já a Lili. No James přese mě furt posílal psaníčka, pořvával přes mě a já začala litovat že máme dvouhodinovku lektvarů. V půlce sem to už nevydržela a 'slušně''slušně' ho poprosila jestli by toho nenechal. Zbývalo 30 min. Do konce hodiny a já měla hotovo. Křiklan mě propustil dřív a tak jsem zašla do pokoje za Amy. Na chodbách nikdo nebyl až na duchy. Tento pocit byl super. Koukla jsem z okna u jednoho brnění a naskytl se mi nádherný pohled na Bradavické pozemky. Viděla jsem Hagridovu chajdu. Famfrpálové hřiště a vrbu mlátičku která se mě  pokusila shodit z koštěte. Nad tou vzpomínkou jsem vybuchla smíchy. Pár obrazů se na mě pohoršeně podívalo a to mě rozesmálo ještě víc. Takhle jsem pokračovala až před obraz buclaté dámy a já řekla heslo. Nakrmila jsem js ji a pohladila po hlavičce. Do konce hodiny zbývalo asi patnáct minut a já nevěděla jak se zabavit. Zítra má být konkurz na famfrpál a já se nemůžu dočkat. Zajímalo by mě jestli už rodiče zjistili tu novinu že jejich dokonalá dcera je v Nebelvíru. Každým dnem čekám  krásný dopis plný pochval. Jo proč zrovna já musím mít tak dokonalý život. Asi bych už měla jít. Zvedla jsem se a zamířila směr skleníky. Nikdo tam ještě nečekal a tak jsem se rozhlížela po okolí. Krásný výhled mi zkazil Malfoyův ksicht jenž se blížil ke skleníkům. Panebože proč musíme mít tolik hodin se Zmijozelem? Po ránu mi náladu zkazil dost a tak mě něco napadlo. Naštěstí mám své dokonalé schopnosti metamorfomága a můžu se změnit na koho chci. představila jsem si dlouhé hnědé vlasy s blonďatým melírem. mé oči se změnily na šedou bouřkovou barvu podobnou Siriusovým očím. trochu jsem vyrostla a změnila obličejové rysy. Prošel kolem mě se svou partou a jediný kdo si mě všiml byl Snape. Jen se pozastavil a pak zakroutil hlavou. zrovna když chtěl něco říct profesorka otevřela skleník a pustila je dovnitř. vešli a já si oddychla. ještě chvíli jsem čekala než přišli Poberti. Lil měla jiný předmět. když přicházeli rychle jsem nabrala svou podobu.  Vydali jsme se do skleníku a postavili se před stoly. Pozdravili jsme profesorku a začali přesazovat ostroválec. Já přesazovala s klukama. Od té příhody ve vlaku jsme se prostě sblížili. Nedokážu si představit den bez těch čtyř retardovaných pak. Prostě mi přirostli k srdci. Z přemýšlení mě vytáhl papírek co mi poletoval pred obličejem. Bylo na něm napsáno: 'dnes v noci. V 1:00 ráno. Přijď do dívčích umývárek ufňukané  Uršuly. Dostaň se tam aniž by si tě všiml Filch.'
Sotva jsem si ho dočetla vzplál a zbyl z něho jen popel. Zakroutila jsem hlavou proč mi to sakra ten někdo nemohl říct osobně. Stejně tam půjdu moje zvědavost je prostě silnější než rozum. Konečně konec hodiny a já už si myslela že neskončí. "Kluci co máme teď za hodinu?" Zeptala jsem se a zívla." No nejspíš péče o kouzelné tvory." Řekl James a plácnul si se Siriusem nejspíš proto že jdeme na hodinu s Hagridem. Super konečně něco co nemáme se Zmijozelem. Tito lidé mě prostě iritují. Došli jsme k jeho chajdě a čekali. Po chvíli jsme se ani nevím kvůli čemu začali válet na zemi smíchy. Tak hezky jsme se tam váleli a smáli když nás vyrušilo zakašlání. Podívala jsem se nahoru a spatřila nechápavý a trochu pobavený výraz Lil. Sedla jsem si a natočila hlavu jako pes co něco nechápe. Kluci se smály dál a asi nepostřehli Lili. Opatrně jsem do nich šťouchla a pohodila hlavou k Lili. Smích ustal ale ne nadlouho. Já to prostě nemohla vydržet. Znáte ten pocit když se smějete s kamošem a řeknete si 'to už by stačilo'stačilo' ale pak se to zvrtne protože se podíváte na kámoše který se s vámi smál a vzpomenete si na to a začněte se znovu smat? No otočila jsem se na ně a znovu propukla v nelítostný smích. Bylo to nakažlivé a tak se kluci začali zase smát. Lili na nás nevěřícně koukala ale nakonec jí taky zacukali koutky. Jo až na to že se neválela po zemi jako rozpláclej a sjetej lachtan. Konečně záchvat smíchu ustal a já si otřela slzy smíchu. Kluky to po chvíli taky přešlo a tak jsme se konečně zvedli ze země. James okamžitě přispěchal za Lil a pokoušel se jí pozvat na sobotu do Prasinek. Jen protočila oči a ignorovala ho. James už na to byl zvyklí ale i tak ho to bolelo. No neumí prostě jednat s holkama. Možná bych si s ním měla promluvit. "Tak zatím Lilinko." Rozloučil se s ní a došel k nám. "Stejně jednou podlehne. Vezmeme se a budeme mít krásné, chytré, inteligentní a roztomilé děti."" Jo a ještě k tomu imaginární." Neodpustila jsem si poznámku a všichni jsme zase skončily na zemi. No chvíli nám trvalo než jsme se zase sebrali a já začala pochybovat jestli nám někdo ráno do pití nenamíchal trochu marušky. Už mě z toho smíchu bolelo břicho a tak jsem se zvedla a oprášila si hábit. To už ale přišel obr a představil se nám jako Hagrid. Hned na první pohled mi bylo jasné že je to milá duše. V očích mel jiskřičky podobně jako má Brumbál. Jen né tak rošťácké. "Tak honem děcka než nám támhledten vodprejskne pryč." Řekl a ukázal na docela velkého pavouka. Začal výklad a my naslouchali. Musím uznat že o zvířatech toho ví spoustu a má k nim i svůj vztah. Hodina utekla rychle a my se odebrali na  oběd.

-----------------------------------------------------

Zbytek dne proběhl v poklidu a o Luciusovi sem už neslyšela. Nebezpečně se blížil čas jít spát a s tím i čas jít na sraz. Nikdo mě ale nenapadá. Tak možná někdo kdo mě chce znásilnit nebo někdo kdo mě chce zabít nebo někdo kdo si chce v klidu popovídat. No možností je spousta. Bylo asi půl jedné když sem se převlíkala do černé mikiny pres hlavu a černých legín. Do vlasů sem si udělala černý pruh a dala si je do culíku. Opatrně jsem se plížila kolem Lili která sem tam ze spaní něco prohodila. Ze společenky jsem vyšla kolem 00:45.  Opatrně jsem se sunula směr záchodky.  Cesta proběhla docela v klidu jednou jsem tak tak unikla Filchovi ale jinak v pohodě. Byla jsem před záchodkama ale pro jistotu sem si vyndala hůlku. Zrovna jsem chtěla otevřít když mi někdo zacpal pusu. Chytl mě zezadu a vytrhl mi z ruky hůlku. Chtěla jsem se bránit ale byl moc silný a tak jsem nic nezmohla. Zakryl mi něčím oči a další dva páry silných  paží mě nesly pryč. Pak mi dali něčeho přičichnout a já se propadla do tmy.

***************************************

Doufám že vás příběh nenudí. Děkuji všem co hlasovaly pro můj příběh.

MaraudersKde žijí příběhy. Začni objevovat