5.kapitola

2.4K 173 2
                                    

Rem:
Vzbudil jsem se v sedm. Nepamatuji si že bych si tu košili sundával. No hold mám dobré kamarády. Oblíkl jsem se, Vzal jsem si hůlku a šel vzbudit kluky. Sirius šel ještě vzbudit ale s Jamesem byl problém. Už mě to nebavilo a jsem ho polil vodou. Normálně bychom všichni vyprskli smíchem ale po včerejšku na to nikdo neměl náladu. Jen se usušil kouzlem a oblekl. Peta jsem probudil podobně. Když jsme byli připravení sešli jsme dolů a čekali na Lil. Nevím co se s Jamesem stalo ale vůbec nepořvává na Lily. Asi mu došlo že si jí takhle nezíská a nebo je jen zdrcený z Viky. Po chvíli došla a my vyrazili na snídani. Věčně hluční pobertové byli dneska sešlí a klidní. I učitelé se divili. Po snídani jsme šli na vyučování. Já skoro celý den nevníml. Párkrát mě někdo napomenul  ale já to ignoroval. Konečně skončilo vyučování a mohli jít za Viky. Došli jsme k ošetřovně a pozdravily Pomfreyovou. Sedli jsme si k její posteli. Chudák ležela na břiše aby jí nebolely jizvy. Nevím jestli si je udělala sama a nebo jí je někdo udělal ale jestli jí je někdo udělal tak nechápu jak mohl. Ošetřovatelka přišla s nějakou ampulkou v ruce. Vlila jí to do úst a oznámila že se za pár minut probudí.

Viky:

Pocítila jsem něco odporného v puse. Chtěla jsem otevřít oči ale nešlo to.  Jen jsem tak ležela a nic nemohla dělat. Už mě to nebavilo a tak jsem se rozhodla že ty oči prostě otevřu. Ne prostě to nejde jsou moc těžké. Zkusila jsem tedy pohnout rukou. Podařilo se. Pohla jsem jí znova a pak i druhou. "Hele už se začíná probouzet." To byla asi Lil. No do třetice všeho dobrého přivřela jsem je blíž a pak pootevřela. Hned jsem je ale zavřela protože tam bylo na mě moc světla. Otevřela jsem je znova a prohlídla si osazenstvo kolem mé postele. Byli tam Poberti a Lil. "Už jsem vám chyběla  co?" Řekla jsem a usmála se. "To si piš" odpověděla mi Lil a objala mě. Já jen zasípala ale bolest jsem na sobě nedala znát. Chvíly jsme si povídali a pak přiběhla madam Pomfreyová. "Toto ještě vypij a pak můžeš odejít." Vypila jsem ten hrozný lektvar na doplnění krve a pak si zbalila věci. Šli jsme po chodbách a smáli se na celé kolo. Někdo se po nás i ohlížel ale mi je ignorovali. Došli jsme k portrétu buclaté dámy a řekli heslo. Vešli jsme do společenky a já okamžitě šla nahoru. Vešla jsem do pokoje a uklidila si věci. Po chvíli jsem zase odešla do společenky. "Hele Viky mi na tebe nechceme tlačit ale řekneš nám od čeho máš ty jizvy." Zeptal se opatrně Sirius a tázavě se na mě koukl. Všechny páry očí teď směřovali na mě. Co jim mám sakra říct já nechci aby mě litovali a už vůbec ne abych o tom musela mluvit. Je to pro mě těžké nedokážu pochopit jak mi to můžou udělat vlastní rodiče. Jen jsem zavrtěla hlavou a vzala si mikinu ze židle. Otevřela jsem dveře a vyběhla ven. Kluci jen za mnou něco volali ale já je neposlouchala. Dobře možná to bylo přehnané a já jim to měla říct ale já o tom nedovedu mluvit. Asi bych se jim ještě zhroutila. Potřebovala jsem se dostat z hradu ale jak?  Je ještě světlo tak to vem asi bránou ne?  No jo moje podvědomí bylo vždy chytřejší než já. Rychle jsem vyběhla z brány a přeměnila se na vlka. Bylo úžasné se ocitnout po dlouhé době zase na čtyřech. Vběhla jsem do zapovězeného lesa.

Remus:
Nechápu co to do ní vjelo. Asi o tom nebude chtít mluví. Jasně že o tom nebude chtít mluvit před chvílí  utekla.
Pak mě ale něco napadlo." Dej jí čas Lili ona nám to řekne nech ji se projít třeba si to potřebuje nechat projít v hlavě. My zatím půjdeme. Kdyby jsi cokoliv potřebovala dojdi." Řekl jsem a odtáhl kluky ze společenky. Nechápavě na mě koukali a já je dál táhl směr náš pokoj. Když jsem zavřel dveře Peter se mě nechápavě zeptal." Co je James měl jedinou možnost být zase s Lil." "Já vím promiň Jamesi ale napadlo mě jak zjistit kde je. Pobertův plánek." Sirius se jenom praštil do čela a zamumlal něco v tom smyslu jako proč ho to nenapadlo dřív. James ho vytáhl a rozložil na postel. Po dlouhém hledání jsem jí zahlídl v Zapovězeném lese.

"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
Dneska kratší  kapitola a moc se omlouvám  že nebyla včera. Doufám že se vám povídka libi a alespoň vás trochu baví.

MaraudersKde žijí příběhy. Začni objevovat