Marauders

26.kapitola

"Tak co chtěl?" Zeptal se Sirius Jamese, když jsme přišli do společenky. "Ale nic. JEN JSEM TEĎ SESTRA TOHOTO PAKA!" Zařvala jsem a obejmula ho. Všichni na nás koukali jak na mozkomora. "Počkat co?" Nechápala Lil. "Naši si Viky adoptovali." Vysvětlil James. "Ještě mi řekni, že tě vaši jen tak pustili." Zasmál se té ironii Sirius. "Ne to nepustili. Teť nejspíš sedí v azkabanu." Prohodila jsem jakoby nic a utekla před dalšímy otázkami do pokoje se zámínkou dojít si pro kufr. Všichni ho už totiž měli dole. Kouzlem jsem ho zmenšila a strčila do kapsy. Popadla jsem Amy a vyšla za čekající skupinkou mých kamarádů. Cesta proběhla v pořádku a já s Jameim čekám na nástupišti na rodiče. Je to zvláštní. Victorie Potterová. To zní hustě. Hlavní je, že na mě Voldemort nemůže. Zbyli jsme tu už jenom my. Začali se k nám přibližovat dvě siluety. Už jsem šahala pro hůlku jenže jsem poznala Doreu a Charluse. "Ahojte. Jamei Viky doufám, že jste nečekali moc dlouho. Trochu nás zdrželi na ministerstvu. Pojďte." Přivítala nás hned Dorea a my se za nimi vydali. V zapadlé uličce jsme se přemístili ke krasnému domku na okraji Londýna. Vešli jsme. "Viky kde máš kufr?" Zeptal se Charlus. "Jo hned." Řekla jsem a vytáhla ho z kapsy. "Jasně chápu. Už jsi plnoletá." Usmál se a odešel do kuchyně. "Fajn Jamesi proveď Viky po domě a ukaž jí její pokoj prosím. Ja se ještě musím vrátit na ministerstvo." Pronesla  zklamaně a kývla nám na pozdrav. Pak se vytratila s hlasitým prásknutím. "Tak pojď Wolfy." Pokynul mi a já se za ním vydala. Byli jsme všude. Dole je obývák, kuchyň, prádelna a koupelna č. 1. Nahoře je ložnice, koupelna č. 2, Jamesův a můj pokoj. Zastavili jsme se u Jamesova pokoje. "Ták a toto je moje království. Užívej si, že je tam ještě uklizeno protože to se změní." Ušklíbl se a vpustil mě dovnitř. Pokoj byl vymalovan do červena. Dvoupatrová postel, dva psací stoly, skříň a obrázky s famfrpalovými družstvy. Na jedé stěně staly dva  držáky na košťata . "Počkat dvoupatrová postel?" Byla jsem zmatená. "Jasně. Sirius občas přijede na den max. dva. Víc mu jeho pošahaná rodina nedovolí." Pronesl James sklíčeně. "On přijede Sirius?" Vykřikla jsem nadšeně. "Teda... chci říct... nó. To je fajn." Zkusila jsem to trochu klidnějším hlasem zamaskovat. "Omg tak on se ti líbí. Nezapírej. Poznám to. Moje sestra si jednou vezme mého nejlepšího kamaráda. Bude Blacková a bude mít krásné děti, který si budou hrát s těmi mými a Lilinými. Budeme sťastná rodina." Začal James poskakovat po pokoji jak červená karkulka a při tom zněl jak nadržené třináctileté faninky Justina Biebra. "Ne to teda nelíbí je to kamarád. Ale napad dobrý." Ušklíbla  jsem a vyběhla z pokoje. James mě už klidněji následoval, ale stále mu na obličeji hrál úsměv álá já vím všechno. "Tak a jsme tady. Toto je tvé království hned naproti tomu mému." Řekl takovým tím vznešeným hlasem. Zasmála jsem se a otevřela oči. Naskytl se mi pohled na manželskou postel sídlící naproti dveřím pod oknem. Pokoj byl sladěný do šedý a červený. Skříň a psací stůl byly na pravé straně a toaletní stolek s komodou na té druhé. Nad dveřmi byla polička na koště a pálku s dresem. Moje brada byla o dvě patra níž. "To je nádhera." Uklouzlo mi a já už po stokráté za den objala Jamese. "Díky Jamei. Díky že tu pro mě jsi." "Pro tebe vždycky." Zamumlal a pustil mě. Potom odešel z pokoje a já si začala vybalovat. Oblečení jsem vyskládala pomocí kouzla do skříně a komody. Kosmetiku atd. Do toaletního stolku a koště s dresem a palkou jsem pyšně položila na poličku. Amyina klec zaparkovala na nočním stolku společně s hůlkou a knihou. Tak a mám hotovo. Po chvili přišel Charlus. "Pěkně sis to tady zabydlela." Hvízdl a prohlížel si to tu. "Jen tak mimochodem tady máš kakao. Už je docela pozdě tak si můžeš jít lehnou. Dorea se vrátí až ráno má nějakou akci s Bystrozory." Usmál  se na mě a podal mi kakao. Krásně vonělo. "Děkuju. Pokoj je nadherný." Poděkovala jsem radši ještě jednou a usrkla si z kakaa. "Nemáš zač. Dobrou. A nezapomeň. To co se ti zda první noc v novém domě se splní. Dořekl a opustil můj pokoj. Rychle jsem se vysprchovala a s dobrým pocitem si lehla do postele. To by ale nebylo ono kdyby se mi nezdál "krásný" sen.

Temná  postava jde ulicí. Nevím proč ale automaticky jí nasleduji. Zatočíme k nějakému domku. Kouzlem odemče dveře a vejde na chodbu. V tu samou dobu vejde do chodby muž s napřaženou hůlkou. Jako vždy mu nevidím do obličeje. Postava pronese "Avada kedavra" a muž se sesune na zem. Už jsem se k němu chtěla rozběhnout ale nešlo to. Mé nohy kráčely dál za temnou postavou. Vyšli jsme schody a on prohledával pokoj po pokoji. Na konci chodby se zastavil a otevřel poslední dveře. Nohy mě začaly poslouchat  a já zastavila. Nechtěla jsem to vidět znovu. Z místnosti se ozval srdcervoucí křik. Oslepila mě zelená záře.

Prudce jsem se vymrštila do sedu. Sakra. Koukla jsem se na hodiny. 3:00 super vážně. Povzdechla jsem si a čapla hůlku. Jediný co mě napadlo bylo jít za Jamesem. Opatrně jsem nakračovala abych neprobudila Jamesovi rodiče. Teda vlastně i mé rodiče. Vezmu za kliku a pomale jí stlačím dolů. Bòha to je prase. On už tu stihl  udělat bordel. Po zemi se válelo jeho oblečení a na stole byly rozházené papíry. Pokrčila jsem rameny a vydala se směr postel. Naskytl se mi pohled na Jamese který žužlá polštář. Deku má hozenou na zemi.  Uchechtla jsem se a žďuchla do něj. "Né vstávat ještě né." Zamumlal a otevřel oči. "Viky co se stalo?" Zeptal se starostlivě. "Uhm no... špatný sen?" Zamumlala jsem a podala mu deku. Uchechtl se a přikryl se. Nadzvedl deku a posunul se. Rychlostí blesku jsem skočila do postele jakobych měla v prdeli vrtulku. Položila jsem hůlku na stoleček a zamumlala:" Dobrou Jamei." Odpovědí mi bylo jen hlasité oddechování. Netrvalo to ani deset sekund a já usla.

Něco mě nepříjemně zastudilo na obličeji. Rychle jsem se vyšvihla do sesu a hledala zdroj mého probuzení. Vedle postele stál James s kýblem v ruce a hrozně se smál. Jak chce. Popadla jsem hůlku a zařvala Aquamenti. To ho naučí. Přestal se smát a začal drkotat zuby. "Héj to jsem si nezasloužil." Zamumlal uraženě. "Jo a já jsem růžový jednorožec z měsíce, který se snaží ovládnout svět." Podotkla jsem a jedním mávnutím hůlky se usušila. "A ja nic?" Zeptal se dotčeně James. "Ale jistě Dvanácteráku." Zažvatlala jsem a osušila ho. Nakonec jsme se vydali na snídani. Na lince jsme našli vzkaz.

Dobré ráno. Počítám, že je kolem jedenácté hodiny ranní, protože James dřív nevstavá. Snídani si udělejte a oběd máte v ledničce. Vrátíme se kolem 18:00.
                               Máma

Fajn. Připravila jsem nám toasty protože nic jiného neumím. To by taky ta kuchyň nemusela přežít. Jamese jsem radši vařit nenechala protože chcu ještě nějaký ten rok žít. Nasnídali jsme se a pak jsme si řekli že si zahrajeme famfrpál. Normálně jsme se střídali. Jednou jsem byla brankář já a James útočil. Pak byl brankář James a já házela. Nakonec nás to přestalo bavit a tak jsme se jen tak váleli v trávě. Já vykouzlila patrona a nechala vlka aby si mezi nami běhal. Po hodině válení se jsme se rozhodli jít dovnitř. Ja si zalezla do pokoje a uložila koště na jeho místo. Pak jsem vypustila Amy a nakonec se letaxovala na Příčnou. James bude mít v srpnu narozeniny a ja chci mít dárek zařízený dřív. Vyšla jsem z krbu v děravém kotli. Ani jsem si nedala panáka  ohnivé Whisky tak obětavá jsem byla. Došla jsem do nějaké místnosti nejspíš skladu. Poklepala jsem na správné kachličky. Předemnou se začala otevírat zeď a já stála na Příčné ulici. Vyšla jsem směr famfrpálové potřeby. Měla jsem jasný typ. Peníze mi dal Brumbál v měšci. Samozřejmě že ne všechny jenom část. Ostatní mám v trezoru Joesnových. Otevřela jsem dveře a vkročila do krámku. Ovanula mě vůně dřeva a vosku na košťata. Čapla jsem jednu soupravu na košťata pro mě a u pokladny vybrala tu nejzlatější zlatonku co měli. Nechala jsem tam napsat: Chybovat je lidské a svalit chybu na druhého je pobertovské.
Pak jsem ještě před cestou domů
Koupila pár lahví máslového ležaku a dvě lahve ohnivé whisky ať máme  trochu zásobu. Domů jsem se stihla letaxovat dřív, než přišli naši.

//////////////////////////////////////////////////////

No kapitola docela o ničem. Přísloví jsem si 'vypůjčila' z příběhu pobertovská přísloví. Tak doufám že se líbilo. Děkuji za přečtení, komenty, votes a přidání mého příběhu do seznamu čtení. 😊😊😊