My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)

Kapitola 36: Ještě jedna šance

"Utahuješ si ze mě?!" zařval a pokusil se mě vzít za paži

"P-Prosím přestaňte" zakoktala jsem a poodstoupila, ale tentokrát mě někdo vzal zezadu za ruku. Když jsem se otočila na osobu, uviděla jsem Shuna

"Ztrať se. Jestli máš s ní nějaký problém, tak to řeš se mnou" zamračil se na něj a to bylo poprvé, co jsem ho viděla tak vážného.

"Pardon... nedíval jsem se, kam jsem šel. Už radši půjdu" omluvil se rychle muž a odešel

"..Děkuju" poděkovala jsem mu a on pustil moji ruku

"Víš.. Seijuro tě nenechal jít kvůli tomu, aby jsi měla problémy s nějakým blbcem tady kolem" řekl

"..Nechal mě jít? Spíš mě využíval.." zamumlala jsem. Sice řekl, že mě miluje, ale nemusela to být pravda

"Tohle si opravdu myslíš?" zeptal se Shun.

,,Jo.. vždyť má přece snoubenku.." zamumlala jsem potichu. To jak Shun mluví... jako kdyby měl Sei-chan nějaké jiné důvody..

,,Někdy.. Sei-chan dokáže být tak bezcitný, nebo dokonce krutý až mi z toho jde mráz po zádech! Někdy mám pocit, že už s ním nevydržím ani o chvíli déle! Já.." Shun mě zarazil dřív než můj vztek stačil vyvrcholit.

,,Jo, Seijuro ti řekl strašné věci, a zničil váš vztah...ale on není ten typ kluka, který ostatním bezdůvodně ubližuje." 

 ,,Já vím...vím to moc dobře..omlouvám se..to co jsem předtím řekla, nemyslela jsem to vážně.." omlouvala jsem se a snažila se uklidnit. 

,,Sama víš, že když s někým Seijuro zpřetrhá vazby, chová s k němu daleko bezcitněji než dřív. Ty jsi první ke komu se chová jinak," odpověděl Shun upřímně.

 ,,...podle Seijura dělám strašné kafe..." Shun trucovitě ohrnul rty. 

,,Řekl, že tvoje kafe je vždy výborné." Usmál se a já si vzpomněla na věc, která se stala, když jsem ještě bydlela u Sei-chana. 

Flashback (a/n takovyto když si vzpomenete na něco, co se stalo předtím)

V ten pro mě neobyčejný den jsem zaspala.

 ,,Musím Sei-chanovi udělat kafe! Možná mu ho už udělal Shun.." mumlala jsem si pro sebe, když jsem rychle běžela do obýváku, kde jsem uviděla sedět na pohovce Sei-chana se svým notebookem bez jakéhokoliv kafe.

 ,,Dobré ráno, omlouvám se, že jsem zaspala," omluvila jsem se. 

,,Kafe," řekl Sei-chan. 

,,Cože?" zeptala jsem se nechápavě

 ,,Udělej mi kafe. Chci ho v pěti minutách."

 ,,D-dobře..umm ty jsi čekal na to až se probudím? Mohl jsi říct Shunovi.." zamumlala jsem.

 ,,On neumí udělat kafe tak, aby mi chutnalo. Přestaň mluvit a udělej mi to kafe," odpověděl Akashi.

 ,,D-dobře." Pro kohokoliv jiného to může být bezvýznamné. Ale pro mě..to, že čekal na mé kafe mě dělalo šťastnou...byla jsem tak šťastná, že čekal na mé kafe.

 Konec flashbacku

"Chci ho vidět" řekla jsem na rychlo a Shun se na mě usmál 

Hop v čase

'Přebýváme ve dvou rozdílných světech, ale to nic nezmění na tom, že ho miluji.'

,,Hirose," Hirose se na mě překvapeně otočil. 'Předtím než cokoliv udělám, musím říct Hirosemu své konečné rozhodnutí.'