DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

kapitola 32.

,,No tak mě zabij." křičel stále Johhny.

,,Nemůžu... věř mi, že jindy bych to udělal, ale dal jsem slib." odpověděl mu Argent a už chtěl odejít z místnosti, ale Johnny ho zarazil svou otázkou. Nebyla nijak extra zajímavá, ale oslovení, které použil, ho značně vykolejilo.

,,Které zrůdě jsi to slíbil?"

,,Zrůdě? To takhle mluvíš o své rodině běžně?" odpověděl mu, na otázku otázkou, Argent.,,Ten slib, jsem dal tvojí sestřenici." řekl a nakonec odešel.

U nemocničního lůžka, stále seděl Stiles, který čekal, až se Emily probudí. Byl tak unavený, chtělo se mu spát, ale nechtěl. Nesměl. Chtěl být vzhůru až se probudí, ale jeho očí byly čím dál tím víc těžší a těžší. Už byli skoro zavřené, když v tom uslyšel hlas.

,,To byl teda Halloween, co?" okamžitě se postavil a hleděl jí do očí. Pak se k ní sklonil a políbil ji. Poté co se jejich rty od sebe odtrhli, ji pevně objal.,,Aua, Stilesi moje ruka." řekla Emily. Stiles se od ní odtáhl a s omluvou na jazyku se otočil k otvírajícím dveřím.

,,A tak už jsi vzhůru. Asi by jsme ti ten pokoj měli trvale zarezervovat." řekla Mellisa. Jsi relativně v pořádku. Teda až na tu ruku. A než se zeptáš, kdy tě pustíme domů, tak doktor říkal, že zítra. Přeci jen je dost pozdě. Takže Stilesi, jestli tu chceš přespat, tak můžeš. Její táta to povolil." zavřela dveře a ani ne za minutu se vrátila a řekla.,,A žádný mládeži nepřístupno." koukla se na Stilese, pomalu až, vražedným pohledem. Ten jen překroutil očima a už si ke mě lehal.,,Já to myslím vážně. Víte co? Radši si nechám pootevřené dveře."

,,Ona mi snad nevěří nebo co?" stěžoval si Stiles Emily. Ta jen něco zabrblala a lehla si na Stilesovu hruť.,,Dobrou, Fairy." zašeptl a políbil jí do vlasů.

***

,,No ne. Stilesi ty slintáš?" ozval se hlas ode dveří. Stiles s Emily se probudili a nechápavě koukali na Scotta s Liamem. Emily se pak taky podívala na Stilese a, doslova, vybuchla smíchy.

,,Stilesi máš jediný štěstí, že jsi neposlintal mě." řekla Emily a podala Stilesovi kapesník, aby si mohl otřít pusu.

,,Přinesli jsme vám snídani. Nemocniční jídlo není nic moc. Tady je tvoje oblíbené. Holky tady ještě nebyly? Měli přinést kafe a čokoládu." řekl Scott. Poté spojili moji postel se sousední.

,,Pardon to zpoždění. Byla tam strašná fronta. Páni... to vypadá dobře piknik v nemocnici jsme ještě nemněli." řekla Lydia. Všichni se naskládali na postele a dobře se bavili.

,,Tady to vypadá jako nějaká párty. A beze mě? To je urážka." řekl přicházející otec Emily.,,Jak ti je zlato?"

,,Dobře... a co Johnny?"zeptala se Emily a veškerá konverzace ustala.,,No co chci s ním mluvit. A je mi jedno, že budete namítat." řekla Emily a kousla si do svého Muffinu.

,,Jsi tvrdohlavá, takže nemá cenu ti to rozmlouvat. Takže jsem dohodl, že hned jak tě propustí tak tě Stiles tam odveze, odvezl bych tě tam sám, ale mám hodně práce. A jen co odtamtud odjedeš tak mi zavoláš." řekl její otec.,,No nic... musím jít. Tak se zatím mějte." řekl a odešel.

,,Mám ty nejlepší kamarády na světě." řekla Emily. Po asi hodině k nim přišel Emilyn ošetřující lékař aby jí propustil domů. Emily si sbalila svoje věci. Teda museli jí s tím pomoct, protože ruka ji to neumožňovala. Poté co měli sbaleno, se vydali rovnou do Derecova bytu.,,Kde je?" zeptala se Emily. Argent ji pokynul k pokoji, který taky měla tu možnost obývat.,,Počkej tady. Kdyby něco, zavolám." řekla Emily a s hlubokým nádechem vešla do místnosti.,,Ahoj...Johnny."