DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

30. kapitola - Halloween 1/2

Milý Johnny,

Byl začátek října, když jsem začala znovu chodit do školy. Všechno to dopisování, nejen písemek, ale i sešitů bylo strašný, ale banda mi s tím pomohla. Jsou skvělý. Když jsem byla s tátou ještě v Londýně, chodívala jsem se často procházet do parku a v Beacon Hills to není jiné, jen už nejsem sama. S bandou chodíme často ven, kluci dělají blbosti v listí my je sledujeme a upíjíme kafe. Jak jsem ti psala minule, Liam nám konečně představil Nicol. Ta holka je boží. Zjistila jsem, že toho máme spoustu společného. Rádi čteme, posloucháme stejné skupiny atd. Se Stilesem jsme to konečně řekli tátům. Kupodivu to vzali dobře. No nic, tady to ukončím. Doufám, že se brzo stavíš, když bydlíš 200km od nás. Už se mi po tobě stýská a hlavně p tvých historkách.

S láskou Emily.

Právě jsem dopsala e-mail Johnnymu a chystala se do školy. Se Stilesem a ostatními jsme se dohodli, že se sejdeme před školou. Cestou jsem se stavila pro dýňové latté s dýňovým muffinem.

,,Ahoj Fairy."pozdravil mě Stiles a objal mě.

„Nazdárek. Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se a políbila ho.

,,Jsou ve škole, byla jim zima... A copak máš v tom kelímku? A copak je v tom sáčku?" vyzvídal Stiles jak Vlk z Červené Karkulky.

,,Ptáš se jako nějaký pedofil." řekla jsem a dál si to mířila k hlavnímu vchodu.,,Mám latté a dýňový muffin."

,,Počkej..." ozvalo se za mnou.,,To jako jenom jeden? Ty jsi zapo-.."

,,Samozřejmě, že ne." otočila jsem se na něj a v ruce držela muffin.,,To bych ti neudělala." Stiles si ho ode mně vzal a políbil mě. Vešli jsme do školy a baštili muffiny.

,,Jak se máte hrdličky jedny?" rýpal do nás Liam, který se držel za ruku Nicol.

,,Ale no tak Liame, vždyť mi dva nejsme stejný." pokárala ho. Já jsem jí poděkovala a ze skříňky si vytáhla potřebné učebnice a pověsila si kabátek. Chvíli jsme si povídali a pak jsme se každý vydal na hodiny. Už od začátku hodiny jsem měla takový divný pocit. Byl takový divný klid. Bylo to až děsivé. Na obědě jsme si domluvili, že uděláme přespávačku u Lydie.

,,Bude to bezva. A jelikož je za týden Halloween, tak si dneska pustíme horrory a až bude Halloween tak uspořádám tu nejlepší Halloweenskou párty, kterou tohle město kdy zažilo." básnila Lydia.

,,Ale Halloweenskou párty, kterou si pamatuje celé město, už uspořádal Danny..." konstatoval Stiles.

,,Ale no tak.. Já budu mít ještě lepší. A už nechci nic slyšet." řekla, a asi pod stolem kopla Stilese do nohy, protože saskučel.

,,To zní skvěle, už se těším."řekla jsem. Chodbou se roznesl školní zvonek.,,No uvidíme se po téhle hodině u skříněk."řekla jsem. Od začátku hodiny, jsem měla zase ten divný pocit. Jakoby se mělo něco stát nebo přesněji NĚKDO. Ale za boha jsem si nemohla vybavit kdo. Měla jsem hodinu se Sottem, který si všiml, že jsem nějaká roztěkaná.

,,Emily, děje se něco?" zeptal se.

,,Ne... jen mám takový divný pocit. Jakoby mělo nebo někdo přijít. A mimořádně to nejsou Dread Doctors a nebo Bestie." odpověděla jsem a něco si čmárala do sešitu.

,,Okay, kdyby něco dej vědět, jo?"řekl lehce nervozně.

,,Neboj." odpověděla jsem mu a usmála se.

Po skončení hodiny jsem šla, za doprovodu Scotta, ke skříňce se převléknout. Pak jsem šla ke Stilesově skříňce, kde se zuřivě přehraboval a něco hledal. Potichu jsem k němu došla a zakryla mu oči a zašeptala.

,,Kdo?"snažila jsem se aby můj hlas zněl jinak. Leknutím sebou cukl a pak řekl.

,,Ehm... Cora? Ne ta né. Lydia? Kira... ne? Nicol? Erika?" takhle vyjmenovával asi minutu.,,Ani jedna... je to moje jedinečná Fairy." otočil se ke mě a políbil.,,Půjdeme?" chytl mě za ruku a šly ven. Venku na nás čekali ostatní a...

,,Johnny...?"řekla jsem si spíš pro sebe. Osoba u auta se na nás podívala.,,Johnny."křikla jsem. Pustila jsem Stilesovu ruku a rozeběhla se k mému bratranci.,,Johnny, co tady děláš?" zeptala jsem se mezitím, co jsem ho objímala.

,,Psalas, ať přijedu. A navíc jsem byl kousek odsud. Tak jsem se stavil."

,,My se asi ještě neznáme." řekl Stiles pevným hlasem a přitáhl si mě k sobě.

,,Oh, promiň. Johnny tohle je Stiles, Lydia, Kira, Scott, Liam, Nicol, Jackson a Malia... guys, mám vás ráda, ale všechny vás vyjmenovat je fuška. Lidi, tohle je můj bratranec, Johnny."řekla jsem a slovo BRATRANEC, jsem zdůraznila aby Stiles zjemnil svůj stisk. Pohledem jsem přejala po všech a Scott se netvářil moc příjemně. Nebudu to zatím řešit.

,,Moc rád poznávám. Emily mi o vás hodně psala. Jsem rád, že se mi o ní staráte." řekl a se všemi se pozdravil.,,Co kdybych vás pozval na kafe?"řekl a koutkem oka se koukl na Maliu.

,,Rádi bychom, ale s Lyd už něco máme. Snad jindy." řekla jsem a objala ho.,,Ale koukej se stavit u táty, rád tě uvidí."

,,Dobře. Tak se zatím mějte" řekl a objal mě.,,A kde ho najdu?" řekla jsem mu kam má jet a on odjel.

,,A cože to máte?" zeptal se Stiles.

,,Jdeme za Argentem. Emily chce umět ovládat její sílu." řekla za mě Lydia. A podle Stilesova výrazu pokračovala.,,Vím, co chceš říct, ale ty by, jsi tam jen překážel. Uvidíme se potom. No nic, my musíme."rozloučila a už mě táhla za ruku k jejímu autu. Když jsme dorazili k Dereckově bytu, byla jsem značně nesvá.

,,Tak přeci jenom. Začneme něčím jednoduchým." řekl a obě si nás přeměřil pohledem.,, Lydie, ty půjdeš s Isaacem do vedlejší místnosti." Lydia mi věnovala usměv, kterým mě chtěla uklidnit.,,Tak... Emily, vyprázdni svou mysl a mysli na něco co chceš Lydii říct. Soustřeď se to, jako by to byla otázka života a smrti." to co řekl, jsem se snažila udělat. Asi dvě hodiny se mi to nedařilo, ale po asi miliontým pokusu, se mi to povedlo. Byla jsem na sebe strašně pyšná.

,,Zvládla jsi to. Jsem na tebe pyšná. Slyšela jsem to, jako by jsi stála hned vedle mě." radovala se Lydia.

,,Bylo to vážně ohromné. Pojďte, dáme si čaj a probereme to trochu teoreticky." řekl Argent. Povídal, že hlavní je koncentrace a mít jasnou mysl, abych mohla své síly používat i na obranu, hlavně hlas. Najednou se mi zatmělo před očima. Viděla jsem postavu v kápi. Pak se tam začali objevovat i další postavy. Některé byli mrtvé a jiné se stále bránili. Postava v kápi, chytla osobu, která před ní utíkala. Něco jí říkal, ale neslyšela jsem co. Najednou vytáhla pistoli a prostřelila mu hlavu. Při výstřelu jsem se přiblížila. To co jsem spatřila, mi vehnalo slzy do očí. Osoba v kápi se na mě z ničeho nic otočila. Sundala si kápi, doufala jsem, že uvidím obličej toho, co to všechno zavinil, ale ne. Měl tam bílou masku, na které byli skvrny krve.

,,Do háje." řekla jsem a chytla se za ruku, ve které jsem držela lžičku od čaje.

,,Emily jsi v pořádku?" ptal se Argent. Celá jsem se klepala a nebyla jsem schopná slova.

,,O-oni..." nedokázala jsem to ani dokončit větu.

,,Oni?"otázal se Argent a ukázal na stůl, alez nějakého důvodu jsem se nebyla schopná se tam podívat.,,Cos viděla?"     

Tak... tohle je první část Halloweenského dílu. Doufám, že se bude líbit..

Maddie