DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

kapitola 14.

Poslední dobou se moc nenaspím. Nevím jestli zato můžou ty noční můry nebo něco jiného. V hlavě mi běhá spoustu myšlenek. Potřebovala jsem si s někým promluvit, Stilesovi jsem poslední dobou volala pořád. Už ho nemůžu otravovat. Ale potřebuju si s někým promluvit. Sedla jsem si na postel a projížděla kontakty. Theo. Zavolám mu. Chvíli to vyzvánělo a pak se ozvalo chraplavé: Halo.

,,Ahoj...ehm... asi jsem tě vzbudila, že?"řekla jsem a zkřivila obličej.

,,Emily? Co potřebuješ?"zeptal se.

,,Potřebuju si s někým promluvit. A tak mě napadlo jestli bys sis se mnou nepokecal?" chvíli bylo ticho.,,Víš co? Zapomeň na to. Omlouvám se že jsem tě vzbudila. Ahoj."

,,Ne... počkej. Zní to naléhavě. Mluv. Co je za problém. "nad jeho otázkou jsem se musela usmát.

,,No dobrá... Problémů je víc. Zaprvé: Moje noční můry, za druhé: Nevím proč, ale příjde mi že přede mnou něco tají, pokaždé když se ve městě něco stane hned to začnou probírat a mě nic neřeknou a ... mě to prostě štve."trochu se mi roztřásl hlas.

,,Emily...hlavně nebreč. Tvoje noční můry vyřešit neumím, ale s tím zbytkem ti můžu pomoct. Zkus se jich zeptat o co jde, a nebo počkej až ti ti řeknou sami..." takhle jsme si povídali asi do čtyř do rána.

,,Hele asi by jsme měli končit. Je pozdě a za pár hodin jdeme do školy."řekl.

,,Ahoj. A ještě jednou moc děkuju."řekla jsem.

,,Taky dobrou. Uvidíme se zítra."

Lehla jsem si a usla. Je to tu zase. Temnota. Vlkodlak. Cítila jsem palčivou bolest na zápěstí. Koukla jsem se na to. Krvácelo to. Snažila jsem se to zastavit, ale moc to nešlo. ,,Emily...Ty víš že jednou bude konec. Už před tím neutečeš."ozvalo se za mnou. Trhla jsem sebou. Byl to vlkodlak, ale tentokrát vypadal jinak. Byl napůl člověk. Koukala jsem na něj a nemohla se ani pohnout. On ke mě natáhl tlapu a prosekl mi hrdlo. Vzbudila jsem se a hnedka si začala ohmatávat krk, abych zkontrolovala jestli mi nic není. Koukla jsem se i na zápěstí. U toho jsem se moc radovat nemohla. Měla jsem to tam zarudlé a podrážděné. Koukla jsem se na mobil.,,No to už nemá cenu..."řekla jsem si, když jsem zjistila, že je 6:30. Šla jsem se osprchovat a připravit.

Když bylo na čase jet, zaklapla jsem notebook a šla dolů. Táta byl jako vždycky v práci. Vzala jsem si jablko a vyrazila do školy. Chtělo se mi strašně spát.

,,Nespy. Nespy..."říkala jsem si v hlavě. V pořádku jsem dojela do školy. Na parkovišti jsem potkala Thea.

,,Ahoj... Jak je?"zeptal se a objal mě.

,,Jo dobrý. Až na ty noční můry..."řekla jsem a stáhla si rukáv, aby nebylo vidět zápěstí.

,,Aha..."řekl a protočil oči.,,Jsi zralá na kafe. V kolik si byla vzhůru?"řekl a šly jsme do školy. Povídali jsme si. On byl asi jedinej komu se můžu svěřit. Vím, že Stilesovi jsem řekla,že mu nevěřím, ale Stiles přede mnou něco tají. U skříněk jsem uviděla Stilese a spol. ale nějak se mi nechtělo jít za nima. Uviděla jsem Stilese jak na nás kouká stylem: Co? Běž od něj... Myslel jsem, že mu nevěříš. Takhle na nás koukal. Když zazvonilo rozloučila jsem se s Theem a odešla do třídy. Měli jsme dějepis. Seděla jsem za Stilesem, který se pořád otáčel a ptal se co to mělo znamenat. Už měto nebavilo ho odpálkovávat tak jsem mu napsala.

Stilesi, to že jsem ti řekla že mu nevěřím neznamená, že se sním nemusím bavit. Je to kamarád jako ty.

Odeslala jsem mu smsku a pak jsem ho ignorovala. Jindy mě dějepis baví, ale dnes po asi tří hodinovém spánku jsem se opřela o ruku a zavřela oči.