DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

kapitola 25.

Když jsem se probudila, byla jsem přivázaná na nějakém lehátku. Pokusila jsem se z toho dostat, ale nešlo to. Zvedla jsem hlavu a koukala se po místnosti. Pak se u dveří objevili Dread Doctors a za nimi stála postava, kterou jsem nemohla nikam zařadit.

,,Okamžitě mě pusťte. Tohle vám jen tak neprojde."rozkřikla jsem se.

,,Ne. Nemžeme tě pustit."ozvala se postava za nimi.

,,Theo? Ale... jak? Věřili jsme ti. Pomohl jsi..."na chvíli jsem se odmlčela, protože mi něco došlo.,, O tohle ti celou dobu šlo. Chtěl jsi aby mě dostali. Nikdy jsi nám nechtěl pomoct."

,,Samozřejmě. Obelhat tu bandu ignorantů. A ještě k tomu když to jsou vlkodlaci, dokonce samotná Pravá Alfa a všechno možný a povedlo se mi je všechny obelhat. No nejsem já génius?"

,,Ty jeden samolibej parchante. Až jim to dojde tak jsi mrtvej. A až se to stane budu tancovat na tvým podělaným hrobě."křikla jsem na něj.

,,Ale no ták. Až to dokončíme, tohle už říkat nebudeš."řekl a pohladil mě po tváři. Ucukla jsem mu.,,Teď si tu ještě chvíli pobudeš. A neboj. Až začneme, dám ti vědět." otočil se a odešli. Začala jsem na něj křičet spoustu nadávek asi tak hodinu. Pak jsem skoro nemohla mluvit. Chtěla jsem, doufala jsem, že mě najdou dřív, než se mi něco udělají.

Stiles

,,Ten zasranej kterén."řekl jsem, když jsme dorazily ke hřbitovu.,,Mělo mi to být jasný už od začátku, že lže."řekl jsem a uhodil pěstí do brány.

,,No tak Stilesi, uklidni se. Mohl se jenom splést."hádal Jackson.

,,Jacksone... sorry kámo, ale ty o něm nevíš nic. Už jednou ji unesl. Teď to může být horší."řekl jsem.,,Ale díky, že se snažíš. Malio, neříkal ti někdy něco?"

,,Ehm... Myslím, že ne." řekla.

,,No nic. Jedu domů. Pokusím se něco vymyslet. Zatím čau."nasedl jsem do auta a odjel. Byl jsem naštvaný. Až je najdem, tak ho vlastnoručně zabiju.

****

,,Konečně. Našli jste ji?"vyhrkl na mě táta, když jsem dorazil domů.

,,Ne. Theo lhal. Navedl nás na hřbitov, ale nic tam nebylo. Prohledali jsme to asi tisíckrát. Celý to naplánoval. Obelhal všechny."řekl jsem a sesunul se na pohovku. V tu chvíli se ozval domovní zvonek.

,,Jdu tam."řekl táta.,,Samueli... co tu děláte?"když jsem to uslyšel, krve by se ve mně nedořezal.

,,Seminář už skončil. Měl jsem přijet dřív, ale byla nehorázná zácpa. Kde je Emily?" zeptal se. S tátou jsme se na sebe podívali. Bylo mi okamžitě jasný, že ani jeden jsme nevěděli co říct.

,,Víš... měl by ses na to asi posadit."řekl táta. Samuel se posadil a rozpačitě po nás těkal pohledem.,, Emily... no... unesli ji."řekl táta.

,,Cože? Jak? Kdy? Proč?"vyskočil se židle a začal se nás ptát.

,, Unesli ji v průběhu plesu. Chtěli jsme ji dostat pryč, ale obelstili nás. Právě jsme ji hledali, ale dostali jsme špatný informace."vložil jsem se do toho. Její otec si sednul a promnul si spánky. Bylo na něm vidět, že je zničený. Kdo by nebyl.

,,A kdo to byl?"zeptal se.

,,Theo. Theo Reaken. Spolužák. Chtěl s ní chodit, ale ona ho odmítla."řekl jsem.,, A myslím, že si zasloužíte vědět pravdu."řekl jsem. Oba se na mě otočili.