DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

kapitola 18.

,,Ještě nenadešel tvůj čas. Musíš se vrátit. Oni tě potřebují."

,,K-Kdo jsi."

,,Já jsem Alison."

Když jsem se probudila ležela jsem ve "své" posteli. Chvíli jsem mžourala očima, protože v místnosti bylo moc světlo. Cítila jsem jak mě někdo drží za ruku. Pomalu jsem natočila hlavu doprava. Stiles. Seděl na zemi, hlavu měl položenou na posteli a držel mě za ruku. Slabě jsem se usmála a na sucho polkla.

,,Stilesi...?" zachraptěla jsem. Stiles se rozespale zavrtěl a otevřel oči.

,,Emily... Jak je?"zeptal se a pomohl mi sednout. Musím říct, že mě bolel každý pohyb a nádech.

,,Jo. Jenom se mi zdál strašně uhozenej sen, že Scott, Malia, Liam, Kira a Theo byly něco jako vlci a..."větu jsem nedokončila protože mě Stiles přerušil.

,,No ... tak to je pravda."udiveně jsem se na něj podívala a on pokračoval.,, Scott a Liam jsou vlkodlaci, Kira je Kitsune, Malia je kojot, Lydia je Banshee a Theo je Chimera. Všechno jsem ti to chtěl říct, ale bál jsem se jak zareaguješ. Proto jsem ti nic neříkal nechtěl jsem tě ohrozit."řekl a podíval se na mě. Já jsem na něj koukala jak sůva z nudlí.

Odkašlala jsem si a řekla.,,Takže to všechno, ty hádky a ostatní, bylo jen kvůli tomu, že ses bál mi říct pravdu?" Stiles tiše souhlasil a zadíval se do země.,, Ty jsi ale kus idiota."řekla jsem a praštila ho.,, To sis jako myslel, že ti nevěřím? Popravdě, před týdnem bych se ti solidně vysmála, ale teď? Ti věřím, a doufám, že mi odpustíš."řekla jsem  chytla ho za ruku.

,, Tobě bych odpustil všechno."řekl a podíval se na mě. Chtěla jsem se podrbat na krku, ale místo toho jsem bolestně sykla.

,, Jsi v pořádku? Bolí tě něco?"

,, Jo... bolí mě všechno." Stiles se uchechtl a došel mi pro vodu. Chtěla jsem se zvednout, ale všechno mě bolelo. Na chvíli jsem zavřela oči. Uviděl jsem sebe, jak stojím u nějakého těla.

,, Tady máš vodu."vyrušil mě z přemýšlení Stiles.,,Nad čím přemýšlíš?"

,,No... ehm... Co jste řekli tátovi?"zeptala jsem se a napila.

,, No... řekli jsme mu, že jsme jely s bandou campovat a, že tam nebyl signál."řekl a posadil se ke mě.

,, Děkuji. Ještě jednou se omlouvám, že jsem ti nevěřila a že se mnou máte takový problém."zhluboka jsem se nadechla a odvrátila pohled. Stiles mě chytl za bradu, tím mě donutil se na něj podívat.

,, Neděkuj. Teď už bude všechno v pořádku. Slibuji."řekla a objal mě. Když jsem se od něj odtáhla, tak jsem mu řekla, že bych si chtěla ještě zdřímnout. Stiles odešel a já usla.

Když jsem se, znovu, probrala, tak jsem se cítila mnohem líp. Spustila jsem nohy z postele a zombie krokem se vydala dolů. Když jsem procházela kolem zrcadla, musela jsem se vrátit a pořádně se na sebe podívat. Páni... Hůř už jsem fakt vypadat nemohla. Pomyslela jsem si. Pod levým okem se nachází modřina se škrábancem. Na pravém, menší, monokl. Roztržený ret. No hrůza. Trochu jsem si vyhrnula triko. Samá modřina. Se ani nedivím, že mě všechno bolí. Málem bych zapomněla, skoro prosáklí obvaz na ruce. Oklepala jsem se a pokračovala dolů. Tam mě čekalo milé překvapení v podobě mých přátel. Když mě uviděli, okamžitě se ke mě rozeběhli a objali.

,,Pane bože, ani nevíš jak jsem ráda, že jsi v pořádku."řekla Lydia.

,, Věř mi, že já taky. Přeci jenom bych nechtěla abys křičela." Lydia se na mě nechápavě podívala.,, Víš, Stiles mi všechno řekl. Jo mám ještě jeden dotaz. Kdo je Alison?"všichni se na mě podívali.

,,Jaksi na ni přišla?"zeptal se Scott.

,, Když jsem byla mimo, tak jsem málem odešla, ale ona mi řekla, že ještě nenadešel můj čas."poté co jsem jim všechno řekla, oni řekli mě všechno o tom co se tu dělo předtím než jsem se přistěhovala.

,, Je dobře, že ti to Stiles řekl. O Alison si ještě určitě popovídáme ale teď musíš odpočívat."řekla Kira a ostatní s ní souhlasili. Mezitím, co jsme si povídali Stiles objednal Pizzu. Když se ozval zvonek Stiles vylítl z gauče.

,,No... pizza to není, ale návštěva je taky dobrá."přišel Stiles a za ním Liam. Ten za mnou přišel a pevně mě objal.

,,Aua..."vykřikla jsem.

,, Promiň... tolik jsem nechtěl."omluvil se a posadil se vedle mě.,, Jak ti je?"

,, Je mi mnohem líp."odpověděla jsem.,, Tak jsem si vzpomněla. Jak dopadlo tvoje rande?" jakmile to uslyšeli holky okamžitě, na něj začali klást jednu otázku za druhou.

,, Cože? Jak to že jsi nám nic neřekl? No a jak vypadá? Jak se jmenuje."Scott se Stilesem se radši zdekovaly do kuchyně.

,,Bylo úžasný... ani nevíš jak jsem ti vděčný. Ty tvoje rady zabrali..."

,, Jsi tu o pět minut pozdějc. Takže Pizza je za dáčo."přerušil ho Stilesův křik ode dveří.,, Právě se podává večeře. Scotty přines něco k pití."houkla na něj. Po chvíli se Objevil se skleničkami a Spritkou.

,, Tak a teď pokračuj."pobídla jsem ho. Vzal jsem si kousek Pizzi a zachumlala se do deky.

 ,,Takže, jmenuje se Nicol White, její 16. Má hnědé vlasy. Je prostě fantastická. Dokáže si ze sebe udělat srandu a neurazí se když si srandu uděláš zní. Máme toho hodně společnýho."rozplýval se nad ní.

,, Gratuluju, jsem na tebe pyšná. A pevně doufám, že  nás seznámíš."

,, Neboj."

Takhle to šlo asi do půl devátý, kdy přišel šerif. Ten mě radostí div neudusil. Když všichni odešly, zavolala jsem tátoj. Pak jsem šla spát. Měla jsem zase noční můru. Stiles si ke mě, zase, lehl. 

To co se dělo a co mi řekl Theo jim řeknu až na to budu připravená. Jestli vůbec někdy budu.

Takže, po menší úpravě přidávám, znova, 18 kapitolu. Snad se bude líbit. 

Btw. inspirace pro Nicol White byla moje kamarádka, který se Liam líbí. Předem děkuji za přečtění, koment a vote.

Love ya Maddie