DARKNESS - Teen Wolf FF ✔

kapitola 20.

„Tati nevyšiluj. Jsem naprosto v pořádku. Šerif se o mě stará jako o vlastní, Stilese zvládám. Dokonce jsem ho donutila napsat úkoly, takže díky mé maličkosti nepropadá. - To je super. Hlavně aby jsi ty nepropadala. O tom jsem s tebou nechtěl mluvit. Mám špatnou správu. Ta služební cesta se krapet protáhne. – O jak velký "krapet"? – No asi o měsíc. A John je tady taky. – Co???? Argh... to nemá cenu. A co tam dělá? - Pracovně. Hele musím končit ozvu se co nejdřív. – To bych prosila. Jestli se zase ozveš bůh ví po jaký době tak si tam dojedu a to teprve něco uvidíš. Ahoj... mám tě ráda. - Já taky." ranní rozhovor s tátou mě strašně potěšil. Neozval se strašně dlouho a nezvedal mi telefon, začala jsem se o něj bát.

Seděla jsem na posteli a četla si. Mám ještě asi hodinu čas, než mi zazvoní budík. Odložila jsem knížku a vzala si notebook. Najela jsem na fotky a začala jsem je projíždět. U jedný jsem se zasekla. Byla jsem na ní se svojí kamarádkou. Teda bývalou. Byl den před Vánocemi a my jsme seděli v naší oblíbený kavárně. Obě jsme měli červené vlasy. Byly jsme jako sestry. Nevím, co se zvrtlo, ale jestli jí to tak vyhovuje fajn. Radši jsem přestala a zaklapla ho. Vylezla jsem z postele a šla do koupelny, kde jsem vykonala ranní hygienu. Stála jsem před zrcadlem a pozorovala se. Všechny modřiny už skoro zmizeli. Šla jsem do pokoje, kde jsem asi pět minut stála před skříní a hlavou mi proběhla myšlenka „Co si mám do háje oblíct?Já nemám absolutně nic na sebe. Potřebuji jít na nákupy." nakonec jsem zvolila legíny s Comics potiskem, černou sukni, tmavě modré triko a černou kostkovanou košili a Conversky. Ozvalo se klepání.

„Koukám, že už jsi vzhůru."vykoukl zpoza dveří šerif.

„Jop... A bych nezapomněla. Táta vás pozdravuje. Volal mi asi před hodinou."

,,Tak brzo? To je jedno. Snídaně bude tak za deset minut."řekl.,, Jo a mohla by jsi vzbudit Stilese?"dodal a odešel. Přikývla jsem a začala jsem se líčit. Vlasy jsem si zapletla do Katniss copu. Sbalila jsem si věci do školy a vyrazila vzbudit Lenochoda Stilese. Ani jsem neklepala a prostě vrazila do pokoje.

,, Šípková Růženko vstávej."řekla jsem mile. Stiles našpulil pusu,,Hele jestli čekáš, že tě z tvého spánku vzbudím pusou... tak na to okamžitě zapomeň. Nemáš vyčištěný zuby a já moc dobře vím, co jsi včera večeřel."založila jsem si ruce na prsou a sledovala, jak se převaluje. To už mi ale ruply nervy a strhla z něj deku.

,,Hele... ta pusa by byla lepší."zakřehotal a začal se zvedat.

,,No vidíš, že to jde. Za pět minut ať jsi dole."Hodila jsem po něm peřinu a šla dolů. Po chvíli přišel i Stiles.,, No vidíš. Ještě máš minutu k dobru."usmála jsem se a napila se kafe. Dojedli jsme snídani a vyslechly jsme si od šerifa kázání, které obsahovalo.

,, Takže. Jelikož se tu pohybuje nějaký vrah, sociopat, nebo co. Takže vás prosím buďte doma, sice vím, že to nedodržíte, ale to je jedno Buďte doma maximálně v půl šesté." se Stilesem jsme se na sebe podívali a hned se začali smát jak pominutý.,, Já to myslím vážně. Emily jsme sotva před týdnem dostali domů a ty..."šerif se zasekl a ukázal na Stielse.,,Ty jsi málem umřel."

,,Nojo. Neboj. Budeme se pokoušet."řekl Stiles.,,Tak mi pojedem."

,,Svačinu máme. Udělala jsem i pro vás, máte jí v ledničce. Tak zatím ahoj." rozloučily jsme se a šli.

*******

„Slečno Tyler. Mohla by jste tu zůstat na chvíli?"zeptal se mě profesor Yukimura. Přikývla jsem a rozešla se ke katedře.,,Tak, mám na vás otázku. Pořád máte noční můry?"

,,Ne. Díky bohu ne. Přestali, když jsem se vrátila zpátky. Teda když mě našli v top sklepě."řekla jsem a přešlápla.

,, To rád slyším. Máte nějaký mimoškolní aktivity? To pomůže k, relativnímu, vrácení do normálu." profesor si srovnal nějaký papíry na stole.

,, No... vlastně jo. dneska mám první hodinu výtvarky. Tak snad to bude dobrý."

,,Dobře měla by jste jít. Ať nedorazíte na hodinu pozdě."popohnal mě. Rozloučila jsem se a odešla.

,,Co ti chtěl?"zeptala se Lyd. Máme spolu další dvě hodiny, tak na mě počkala u skříňky.

,,Ale... ptal se, jestli mám pořád noční můry a jestli chodím na nějaký mimoškolní aktivitu."řekla jsem a zamířily jsme si to na dvou hodinovku chemie.

,, A pořád je máš? A chodíš?"zeptala se.

,,Ne už ne. A chodím na výtvarku."odpověděla jsem a sledoval Lydiinu reakci.

,,Jako fakt?? Budeme spolu ve třídě. To je super. I když, jedna osoba tam moc super není."tázavě jsem se na ní podívala a pobídla jí, ať pokračuje.,,No hodí tam i Theo."

,, To je jedno. Přežiju to. Slyšela jsi o tom magoroj co se tu potuluje?"zeptala jsem se a posadila se.

,, Jo je to strašný. Dal vám šerif kázání, ať jste brzo doma?"

,, No vypadá to, že budeme mít volno. Učitel tu prý není, takže máme být v klidu."rozlehl se třídou hlas našeho spolužáka.

,,Jo." a takhle to šlo celý dvě hodiny. S Lydiou jsme si domluvili na zítřek nákupy. Paráda. Aspoň budu mít co na sebe.

********

,,Co děláš po škole?"zeptal se mě Stiles.

,,Mám dvouhodinovku výtvarky. Jestli chceš, můžeš jet domů." řekla jsem a hledala ve skříňce sešit.,, Musejí ty skříňky dělat tak malý? Když se mi to konečně povede srovnat, tak příjde někdo nebo něco a všechno mi to rozhází. Máte stím taky problém. Lidi?" otočila jsem se a oni na mě hodili výraz tipu,,Jak do háje víš, že jsme tady."

,,Jak... " začala Kira a ostatní se k ní přidali

,,Jednoduše. Slyšela jsem vás a viděla v odrazu zrcátka."ukázala jsem na dveře od skříňky.

,,Aha. No dobrá. Půjdete se podívat na trénink?"zeptal Scott.

,,Ne. Máme výtvarku."řekla Lydia a chytla mě kolem ramen.,, A Stilesi klidně jeď domů já jí pak odvezu."

,,Bezva. Uvidíme se doma."rozloučily jsme se a vyrazili na výtvarku.

******

,,Takže začnu asi tím, že máte novou posilu do týmu."řekla profesorka Whitova.,,Douffám, že se ti tu bude líbit." posadila jsem se na volná místo vedle Lydii, která mi ho vybojovala, bylo to vtipné.

,,Proč o mě mluvila jako o úplně novým človekoj, který právě přišel?"zeptala jsem se jí.

,,Buď v klidu, takhle mluví o všech."řekla a usmála se.,, Hej Theo koukej jinam. Tohle je pro tebe uzavřený území." musela jsem se usmát.,,Emily nemáš zač."

,,Dobrá. Prosím uklidněte se. Dneska máte volnou ruku. Takže kreslete cokoliv co vás napadne. Já si teď musím něco zařídit."řekla a upravila se.

,,A je to tu. Naše milovaná učitelka má rande s Coachem." na nic jsem se neptala a pustila se do práce.

Asi po hodině a něco se vedle mě ozval Lydiin hlas.,,Emily. Co to kreslíš?"řekla trochu hystericky.

,,Co?"nechápala jsem. Pak jsem se podívala na papír přede mnou.,,Co? Co toje?"zeptala jsem se a upustila štětec. Začala jsem se klepat a zhluboka dýchat.

,,Musíme jít. Okamžitě."Lydia mi pomohla si sbalit a strhla můj výtvor.

,,Lydio... jak mi pomůže veterinář?"zeptala jsem se rozpačitě.

,,Uvidíš."řekla jedno slovo a zaparkovala. Vystoupili jsme a šli do vnitř.,,Deatone. Máme problém." řekla a ukázala mu obraz.

,,To teda jo."řekl a zavřel dveře.

Takže další díl je tu... Snad se bude líbit. Strašně vám děkuji za tolik přečtení.... Jste boží

Love ya Maddie...