Other Slytherin girl IV. ✔

T A D Y N Ě C O N E H R A J E

Počet slov:516
60 let/16.října 2020

,,Lily? Co se děje?" zamumlala jsem ospale a zívla.

,,Mami, Sobius!" vyhrkla a já byla okamžitě vzhůru.

,,Co? Co se děje?"

,,On je... vlkodlak!" špitla tiše a mě by se v tu chvíli krve nedořezal.

,,Cože...?"

,,Ano, je vlkodlak," rozplakala se, ,,dnes je úplněk a on zmizel, u jeho postele bylo otevřené okno a povlečení je roztrhané na cáry."

,,To není možné... Jak...?" hlesla jsem tiše. To ne. Sobius nemůže být vlkodlak. Nemůže být prokletý.

,,Darren Dalton," odpověděla mi, ,,to on je vlkodlak, mami."

•••

20.října 2020

,,Z mého syna se stal vlkodlak, Remusi!" vykřikla jsem na Remusovu průhlednou postavu.

,,Já vím! Já byl také vlkodlakem, to už si nevzpomínáš?" odsekl mi.

,,Myslela jsem, že tu jste od toho, abyste mi někdy poradili..." řekla jsem mrzutě a zase si připadala jako ta malá holčička.

,,Jistě, ale tak se s námi nehádej."

,,Jak ho mám ochránit?" špitla jsem.

,,Už ho toho nezbavíš. Můžeš mu ale každý měsíc dávat vlkodlačí lektvar, to mu pomůže. A nejlepší by bylo, kdyby se při úplňku potuloval po nějakém vzdáleném lese, do kterého nikdo nechodí, a nebo ho mějte v Chroptící chýši, tam jsem úplňky přečkával tehdy já," zamumlal Rem.

,,Nemusíš mi to připomínat, Remusi," usmála jsem se smutně. Ten den se skoro zničilo naše přátelství.

,,Mami," podívala jsem se na svou matku, ,,jak mám pomoci Lily?"

Usmála se na mě. ,,Nepotřebuje tvou pomoc. Ty se v tomhle nevyznáš, zlato. Nech to na Freye. Ona ví, co dělá."

Věřila jsem jí. Proto jsem jen kývla a otočila se k Tomovi.

,,Proč? Řekni mi proč? Nikdy to nemuselo takhle skončit."

Smutně se pousmál. ,,Já vím. Já to moc dobře vím. Vybral jsem si jinou cestu."

,,A šel jsi po ní jako slepý," podíval se na něj náš otec.

,,Byl zaslepený nenávistí," vzdychla jsem si. ,,Ach Tome, Tome..."

,,Víš už o ní, že ano?"

,,O kom?" zatvářila jsem se zmateně, ale z jeho pohledu mi to poté došlo. ,,Oh. Ano, jistě. Vím."

,,Ochraňuj ji. Prosím," zašeptal.

,,Nevím, kde je, Tome. Ani mě nezná," zamumlala jsem a on se pousmál.

,,Však ona přijde. Přijde. Brzy."

•••

31.října 2020

,,Kam zase jdete?"

,,My, ehm... potřebujeme něco vyřídit..."

,,Ale vždyť je dnes ta slavnost!"

,,Co se to tu děje?"

,,Jé, ahoj Rose!"

,,Sklapni, Malfoyi."

,,Tak můžeš zase jít, Rose."

,,Tak nazdar, Albusi Pottere."

,,Nesmíte nikam jít!"

,,Lily... my... je to důležité!"

,,Až budete zase v nějakém průšvihu, já vám pomáhat nebudu."

,,My víme."

,,No jistě. A... kluci. Buďte opatrní, ať jde o cokoliv."

,,Po tom, co se stalo tvému bratrovi, jsi nějaká citlivější, ne?"

,,Do toho ti nic není!"

,,Á, už je to zase naše stará Lily Raddleová!" Všichni tři se zasmáli. Kousala jsem se do rtu. Tohle se mi nelíbí. Lily se snažila je zastavit. Kam ale jdou?

,,Díky, že jste mi ukázali ty vzpomínky."

,,Nemáš za co. Figuroval tam přeci tvůj táta a tvoje máma."

,,Já vím. Ale kdyby se to doopravdy stalo, bylo by to asi dost kruté."

,,To asi jo..."

,,Co ten pták? Viděli jste ho někde? Nebo to tetování?"

,,Ne, neviděli. A teď už vážně musíme, nebo přijdeme pozdě!" Tohle se mi nelíbí... o co jen může jít?