Other Slytherin girl IV. ✔

J E T O H L E S E N ?

Tákže ahoj. Moje kecy hned ze začátku, heheh. Všichni jsme nadšení.
Omlouvám se, že včera nebyl díl, ale byli jsme se třídou na výletě a pak jsme stáli nejméně dvě/tři hodiny v koloně, jelikož byla bouračka. Domů jsem se dostala o něco později než bylo v plánu. Takže jsem neměla sílu nic zveřejnit:D
Po přečtení téhle kapitoly mě budete pravděpodobně milovat. Takže už jsem se prohlásila za Bohyni, můžete mě uctívat:'DD
Nezapomeňte na Darrena. Tedy, heh, bude tu ještě tak trochu důležitý. A teď vám přeju příjemné čtení a, hmm, neječte?:'D
(Díky mě máte krásnější pátek^^)
Jo a pak si běžte přečíst druhou část bonusu v OSG III.:')
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka💕

Počet slov:507
38 let/1.září 1998

,,Promiň mi to, Darrene, nechala jsem se unést," povzdechla jsem si a pak se zarazila.

,,Nic se nestalo."

Zalapala jsem po dechu.

,,S-Seve-Severusi?" vykoktala jsem a rychle ho pustila. Proboha. Byl to opravdu on!

,,Ano, jsem to já, jsem rád, že si pamatuješ moje jméno," ušklíbl se a pak mávl hůlkou. Vyčaroval lilii, jako tehdy já, a ta se objevila přede mnou. Její stonek jsem vzala mezi prsty pravé ruky a pohlédla jsem na něj.

Severus tam stál najednou s nejistým výrazem na tváři a rukama založenýma na hrudi.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se tiše. Pohled jsem stočila k jezeru a zavřela oči. Zpoza zavřených víček mi tekly slzy a dopadaly do květu lilie.

,,Po tom všem? Víš, kolik dnů a nocí jsem proplakala? A ty se tu najednou tak... objevíš," vzlykla jsem.

,,Millie," pronesl bolestně, ,,chtěl jsem hned ten den za tebou přijít, ale nemohl jsem. Brumbál mi to nedovolil."

Takže v tom měl prsty zase Brumbál?

,,Prosím, nezlob se na mě." Cítila jsem, jak mě jemně ukazováčkem a palcem uchopil za bradu. Otevřela jsem oči a hleděla mu do tváře.

,,Jak?" špitla jsem.

,,Medojedí protijed," vysvětlil, ,,díky tomu jsem zůstal naživu."

Přikývla jsem a nechala ho, aby mi palcem setřel slzy z tváří. Otočila jsem se zády k jezeru a hleděla na hrad. Tolik práce dalo opravit ho do původního stavu...

Severus se objevil po mém boku a já se k němu otočila. Cítila jsem se ukřivděně.

Napřáhla jsem ruku, ale strnula jsem v pohybu. Zřejmě čekal, že mu budu chtít dát facku, nehnul ani brvou.

S povzdechem jsem ruku přitáhla zpět k tělu. Lilii jsem pořád držela, avšak v levé ruce.

,,To ty jsi mi poslal ten... vzkaz? Dnes večer?" vydechla jsem a on pomalu přikývl. Nervózně mě sledoval.

,,Ale co Darren?"

,,S tímhle návrhem přišel Brumbál. Darren je vzdálený příbuzný profesorky McGonagallové."

,,Brumbál jí lhal?"

,,Ano. Budu jí to muset vysvětlit, a Brumbál taky. Darren tu opravdu měl učit. Byl poprosit Minervu o místo a když si mě Brumbál zavolal, našel jsem jeho vlas na opěrce křesla. Brumbál se nějakým záhadným způsobem dozvěděl, že Darren zmizel a není po něm ani stopy zrovna včera večer. Minervě to nestihl říct a pak mi nabídl toto."

Uslzenýma očima jsem mu hleděla do tváře. Když opatrně rozevřel náruč, rozvzlykala jsem se nahlas a pevně se k němu přitiskla.

,,Ach, Severusi," vzlykla jsem a zabořila mu tvář do hrudi. Nechala jsem ho, aby své paže obmotal kolem mého trupu. Takhle jsme stáli hodnou chvíli; vzlyky jsem mu tlumila do hrudi. Pak jsem se odtáhla, stále svírajíc lilii.

Podíval se na mé ruce a propletl si se mnou prsty. Stisk kolem stonku povolil.

,,Je tohle sen, nebo ne?" zeptala jsem se tiše a on se pousmál.

,,Pokud si myslíš, že je to sen, tak se neprobouzej," odpověděl mi, a pak se ke mně váhavě naklonil. Už jsem na nic nečekala.

Spojila jsem naše rty v jedny a cítila, jak mé prsty už úplně květinu pouští. Bílá lilie dopadla na zem.