P Ř Í S A H Á M

1.9K 221 32
                                    

Počet slov:562
57 let/3.května 2017

Nervózně jsem vyčkávala a podupávala nohou. Bylo slyšet křupání štěrku, a pak už se naštěstí otevřely dveře. Mezi nimi stála bledá Narcissa.

,,Ciss!" vydechla jsem a pevně ji objala. Objetí mi vřele obětovala. ,,Co se děje?"

Mlčky mě chytla za předloktí levé ruky a já sykla. Jizvy bolely, jako kdyby tam bylo Znamení Zla. Nikdy mě ale nebolely! Co se to zase děje?

,,Promiň," omlouvala se tiše Cissy a pustila mě. Šla jsem za ní. Panovala tu tma a chlad. Narcissa zmizela za rohem. Chystala jsem se jít v jejích stopách, ale někdo se mi postavil do cesty.

,,Luciusi."

,,Millie."

Kývli jsme na sebe a já si muže s dlouhými vlasy pečlivě prohlédla. Jako vždy se nějak zázračně vyhnul odsouzení do Azkabanu. A teď vypadal nějak podezřele vesele.

Obešla jsem ho a dohnala Cissu, která si sedala v obýváku do křesla. V krbu plápolal oheň a já si k němu stoupla, jelikož se to zdálo být jako nejteplejší místo v tomto sídle.

,,Co se děje, že jsem musela tak rychle přijít?" zeptala jsem se a cítila teplo z krbu, které se kolem mého těla ovíjelo. Narcissa si nervózně namotávala na prst pramen svých vlasů a mně to připomnělo doby, kdy jsme obě studovaly v Bradavicích. Jako by to bylo včera, co mi pomáhala vybírat šaty na ples, na který jsem šla se Siriusem...

,,Má dceru," pípla tiše Cissa, ale já to postřehla. Zatvářila jsem se zmateně.

,,Kdo má dceru? Já?"

,,Bella!" vypískla a roztřásla se.

,,Cože?! Jak to? A s kým?" nechápala jsem a ona zavřela oči.

,,S... Temným pánem."

Šokovaně jsem otevřela pusu dokořán a nevěřícně se na ni dívala. Dělá si ze mě legraci? Jak je to možné? Zbledla jsem.

,,To snad ne..."

,,Ano," přikývla Narcissa, ,,ano, má dceru... Rodolphusovi se povedlo utéct a... asi ji vychovává, nebo nevím..."

,,Kolik jí pro Merlina je?" zhroutila jsem se do druhého křesla.

,,Asi devatenáct..." Tak teď jsem byla bledší než předtím.

,,Jak se jmenuje?"

,,Delphini." Zasténala jsem a promnula si spánky. Kolik překvapení na mě ještě čeká? ,,Musíš se mnou uzavřít neporušitelný slib."

Vytřeštila jsem na ni oči. Cože?!

,,Nesměla jsem o tom nikomu říct. A ty o tom také nikomu nesmíš povědět," řekla vážně a vstala. Vytáhla hůlku a vtom do dveří vstoupil Lucius.

,,Takže ty sis to nenechala pro sebe," otočil se na Narcissu a také si vytáhl hůlku.

,,Luciusi, musíš -"

,,Já vím, Narcisso," odsekl a přešel blíž k nám. S Cissou jsme se chytly za předloktí a já jí pohlédla do zoufalých očí, ve kterých se třpytily slzy.

,,Přísaháš, Millie Snapeová -"

,,Raddleová."

,,Oh, pořád Raddleová? Myslel jsem, že už jste svoji," ušklíbl se posměšně a já protočila oči.

,,Tak tedy... přísaháš, Millie Raddleová, že nikomu neřekneš o dceři Pána Zla?"

Cissy se na mě bezmocně podívala a já polkla. Možná dělám chybu. ,,Přísahám..." Kolem našich rukou se obmotal jeden oslnivý jazyk plamene, který zlatě zářil.

,,Přísaháš, Millie Raddleová, že budeš bedlivě střežit své tajemství?"

,,Přísahám..." Objevil se druhý zářivý jazyk a připojil se k tomu prvnímu. Třásla se mi ruka a Narcisse vyteklo pár slz.

,,A přísaháš, Millie Raddleová, že budeš v případě nouze chránit jeho dceru, avšak nikomu neřekneš její pravé jméno, tak přísaháš?"

Kousla jsem se do rtu a Narcissa plakala ještě víc. ,,Přísahám..." Objevil se třetí a poslední jazyk, a zpečetil tak můj slib. Její ruka mě pomalu pustila a já bezmocně hleděla na zem.

Tak co na to říkáte?😇😇
Na tuhle kapitolu jsem se těšila, jakmile jsem napsala prolog k OSG, hned mě napadlo, že Mil složí neporušitelný slib:D
Myslíte, že slib dodrží a nikomu nic neřekne?:)
Jinak, to překvapení je.....příběh o malé Lily!😇takže už teď na mém profilu můžete najít příběh 'Lily's secret'😇
Btw.miluju ten gif❤
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka💕

Other Slytherin girl IV. ✔Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt