Other Slytherin girl IV. ✔

Š T Ě S T Í

Počet slov:613
51 let/21.září 2011

Unaveně jsem se snesla na podlahu sovince a několik málo sov, které zde zůstávaly, poplašeně zahoukalo. Přeměnila jsem se do své lidské podoby a kouzlem poslala Sevovi dopis. Ještě s malým vzkazem.

Pak jsem nadšeně seběhla schody dolů a byla jsem ráda, že tudy mohu opět jít. Cestou jsem žádné duchy nepotkala, což mi přišlo trochu zvláštní. Donutila jsem se ale zvolnit tempo, když jsem se blížila ke sklepení.

Tiše jsem procházela stínem, aby mě nebylo vidět, a na tváři mi tancoval pobavený úsměv. Byla jsem už skoro u sklepení a skoro se třásla nedočkavostí.

Najednou jsem vyděšeně vyjekla, když mě někdo vzal do náruče a já hned zjistila, kdo ten někdo je.

,,Severusi!" sykla jsem tichým hlasem a věnovala mu káravý pohled. Zatvářil se nevinně, v jeho očích ale plápolaly hravé plamínky, což jsem úplně milovala.

Šťastně jsem se usmála a opřela si hlavu o jeho rameno. ,,Co tady děláš? Nechceš mi říct, že je Lily sama?"

,,Takže jsi mě nechtěl vidět?" zamumlala jsem naoko trucovitě a vymanila se z jeho sevření. ,,Tak fajn."

On si mě ale přitáhl k sobě a protočil očima. ,,Jsi tak hloupá. Pořád stejně hloupá jako vždycky."

,,To je důvod, proč jsem se nedostala do Havraspáru," zasmála jsem se tiše.

•••

22.září 2011

,,Lily Amorie Raddleová! Vstávat!" zahalekala jsem a otevřela dveře pokoje, ve kterém teď byla sama. Lily zasténala a já přešla k oknu, abych sem vpustila trochu toho světla a vzduchu. ,,No honem! Nebo se mám v Bradavicích objevit bez tebe?"

To už ji probudilo. Rychle odhrnula deku, vstala, a jako střela odběhla do koupelny. Pobaveně jsem sešla dolů a připravila jí na stůl snídani.

Když ji zhltla, převlékla se a já si zapla hábit, který jsem už delší dobu nenosila.

,,Mami, tak dělej!" řekla nedočkavě Lily a natahovala ke mně ruku. ,,Chci už vidět Bradavice!"

,,A kdo tady nechtěl ráno vstávat, hm?" zasmála jsem se. ,,Nebojíš se přemisťování?"

,,Zvládnu to," ujišťovala mě. Byla ale trošičku bledá. Dala jsem si hůlku do hábitu, chytla ji za ruku a přemístila se s ní do Prasinek.

,,Dobré, Lils?" ptala jsem se opatrně a ona přikývla. S vykulenýma očima se dívala všude kolem sebe. ,,Tohle jsou Prasinky. Vesnice, kterou mohou studenti od třetího ročníku navštěvovat. Do Bradavic musíme tudy."

Lily se cestou dívala zvědavě kolem sebe a já cítila vzrušení jako tehdy, když mi bylo jedenáct. ,,Nevadí ti, že procházíš branou, když ti není jedenáct?" Moje dcera ale zakroutila hlavou a zvědavě nahlédla do Velké síně, kde studenti snídali. Byla totiž sobota.

,,Mami! Tamhle je Jason!" zapištěla najednou Lily a rychle vběhla do Velké síně. Plácla jsem se do čela a nezbývalo mi nic jiného, než vejít dovnitř.

Všechny pohledy byly upřené na rozpačitého Jasona, kterého objímala Lily u havraspárského stolu.

,,Lils, co tu děláš? Jé, ahoj teto!" usmál se na mě sedmnáctiletý Jason. Pocuchala jsem mu vlasy.

,,Také tě ráda vidím. Lils, pojď, měly bychom -"

,,SOBIUSI!" zaječela najednou Lily, pustila Jasona a běžela ke zmijozelskému stolu. Sobi byl zrovna na odchodu a když svou sestru spatřil, vypadalo to, jako by zkameněl. Pak se ale usmál a pevně si k sobě Lily přivinul.

Byla jsem dojatá, když jsem ty dva viděla. Pak jsem opět zabrousila pohledem k Jasonovi, vedle kterého seděla nějaká havraspárská dívka. Mrkla jsem na něj a obrátila pozornost na své děti.

Stál u nich Hagrid a Lily na něj s jakousi úctou hleděla. Něco mu odpovídala a Hagrid se podíval na mě. Zamával mi, tak jsem mu mávnutí oplatila a přešla k nim.

,,Á, Millie! Konečně tě taky vidím! Moh bych si tady mladý půjčit a ukázat jim malýho jednorožce, o kterého se teď starám?" Když jsem viděla, jak Lily nadšeně kulí svá očka, musela jsem souhlasit.