Sherlock Holmes?|Sherlock BBC

Kapitola 9.

Blížila se druhá hodina odpoledne, když jsem už měla sbaleny všechny věci, co jsem s sebou potřebovala. Do Craydonu jsem měla jet kolem čtvrté, ale chtěla jsem si předtím dojít ještě do města, takže už jsem byla oblečená a připravená. Naposledy jsem zkontorolovala, že jsem všude zhasla a zavřela okna a postavila jsem si kufr do předsíně. Potom jsem opustila byt.

Vyšla jsem ven z domu a nadechla jsem se chladného zimního vzduchu.
,,No konečně. Myslel jsem, že na tebe budu muset zazvonit.'' uslyšela jsem vedle sebe. Prudce jsem se otočila a překvapeně jsem se otočila na Sherlocka. Potom jsem si založila ruce na prsou.
,,Řekla jsem Mycroftovi, aby ti vyřídil, že na tebe nikde čekat nebudu. Mám něco jinýho na práci, než s tebou chodit po nemocnicích.'' řekla jsem naštvaně.
,,To možná, ale vlak do Craydonu jede buď v jednu nebo ve čtyři. Takže myslím, že máš celkem dost času se mnou jít. Navíc ti chci ukázat jenom laboratoř, ve který pracuju. Myslel jsem si, že by tě to mohlo zajímat.''
,,Jak víš, kam a v kolik jedu?'' odsekla jsem.  Sherlock měl pravdu. Ano, zajímá mě kde pracuje. Ale mám svojí rodinu, za kterou pojedu tak jako tak. 
,,Osobní složka u Mycrofta mluví za vše.'' ušklíbnul se Sherlock.
,,Ty sis...'' začala jsem, ale Sherlock už byl na cestě k taxi, které stálo u chodníku. Jenom jsem protočila panenky a rozešla jsem se za ním. Nasedli jsme do taxi a vyrazili jsme k nemocnici.

,,Proč sis četl mojí osobní složku?'' zeptala jsem se ho, když jsme nasedli do taxi. Sherlock jenom pokrčil rameny a ušklíbnul se.
,,Dělám to pokaždé, když Mycroft přijme někoho nového do svojí blízkosti. Víš, Mycroft moc lidem nevěří.'' odpověděl klidně s mírným úšklebkem pořád na rtech.
,,Proč mi chceš ukázat nemocnici?'' zeptala jsem se ho.
,,Nechci ti ukázat nemocnici. Ukážu ti laboratoř, kde pracuji.'' odpověděl. Z jeho hlasu jsem poznala, že se o tom už nechce dál bavit, tak jsem si založila ruce na prsou a naštvaně jsem se dívala z okénka.
,,Jestli si myslíš, že vždycky když si řekneš, tak půjdu, tak se hrozně pleteš.'' sykla jsem.
,,Nemyslím si to. Vím to.'' usmál se Sherlock.
,,Pche.'' odfrkla jsem si. Sherlock má velké sebevědomí, to ano. Ani jsem nevěděla, proč jsem na něj byla naštvaná. Měla bych být šťastná, že kluk, který se mi líbí, se mnou chce trávit čas. Ale štvalo mě to jeho sebevědomí. Ale ještě horší na tom bylo, že měl pravdu. Šla bych s ním kdykoliv by přišel a ani bych nemrkla. Jenom bych potom dělala naštvanou jako teď.