Podzemí

Kapitola 7. | Rozděl a panuj

„Jak otevřeme ty dveře?" zvolala Regina.

Chvíli přemýšleli. Nikde žádný klíč nenašli. Zkoušeli pomocí tyčí zámek rozbít, ale nepomáhalo to. Dokonce tyč protáhly řetězem a točili s ní za účelem, že řetěz povolí. Nic.

V tom Emmu napadlo, „Neale, ty umíš odemknout zámky bez klíče ne?"

„No to sice jo, ale potřebuju k tomu něco, čím to odemknu," řekl sarkasticky.

„A co drát," a poukázala na tyč, kde byl namotán, „tím by to nešlo?"

„No...," chvíli zapřemýšlel, „mohu to zkusit."

Drát z tyče odmotal a přistoupil ke dveřím. Netrvalo dlouho a zámek odemkl. Řetěz ze dveří opatrně sundal a odstoupil. Killian se podíval na Robina a oba přistoupili ke dveřím. Rozhodli se jít jako první. Nevěděli co očekávat a nechtěli, aby se někomu něco stalo. Killian dveře opatrně otevřel. Zprvu nic neviděli. Byla tam tma, a tak dveřmi prošli postupně všichni. Ocitly se v nějaké velké chodbě. Strop byl oblí a postavený z tmavých cihel. Po obou stranách bylo jedno světlo. Chodba se dále rozdělovala na další dvě menší.

„No...alespoň jsme se někam pohnuli," dodal Killian, když se rozhlížel.

Skupinka pomalu pokračovala, dokud nedošla nakonec. Zastavili se u rozcestí chodeb.

„Tady se nejspíše budeme muset rozdělit," řekl Robin a podíval se na ostatní. „Jak věříš, že když ti, co najdou cestu ven, se vrátí pro ty druhý?" zeptala se Emma nevěřícně. „No...asi to budeme muset risknout, leda že by ses uměla rozpůlit," dodal Killian, „měla by jsi něco zkusit, říká se tomu důvěra."

„Neznáme se ani den a ty chceš, abychom si věřili?" zeptala se Emma. Ona rozhodně nikomu věřit nebude. Pořád si nebyla jistá, jestli ten únosce není někdo z nich. Co když třeba by chtěl vědět, jak si vedli? Co když chtěl být u toho, jak se budou snažit odsud dostat, a tak je tu teď mezi nimi? Může to být kdokoli, a proto si musí dávat pozor. Nehledě na to, že neví, co jí tu ještě čeká.

„OK Swanová...tak přednes lepší nápad," a nadzvedl obočí. Nic jiného neměli. Killian si nemyslel, že ten dotyčný, co je za tohle všechno zodpovědný, je mezi nimi. Nikdo mu tu nepřipadal podezřelí. Spíš si myslel, že jsou zde někde nějaké kamery a on to celé sleduje zpovzdálí. 

Emma povzdechla, „fajn, nic lepšího nemáme."

Chvilku na sebe všichni koukali. „Tak já s Robinem jdeme třeba tudy," řekla Regina a poukázala na chodbu vpravo, „a vy můžete jít tam.". Robin se na ni podíval a usmál se. Souhlasně přikývl a pohlédli na ostatní. Neal, Killian a Emma také souhlasili. „Ale jestli najdete cestu ven, tak seženete pomoc a dostanete nás odsud," oznámil Neal trochu výstražně. Nechtěl tu trčet moc dlouho. „Nápodobně," odsekla Regina.

Odebrala se s Robinem k chodbě. „Je nějaký specifický důvod, proč jdu já s tebou?" zeptal se Robin trochu zaujatě a díval se na Reginu. „Stál jsi vedle mě tak proto," řekla. Pak se na něj podívala, „a připadáš mi ze všech lidí tady nejnormálnější," dodala a zrychlila v chůzi. Robin se jen pousmál a následoval ji.

                                                                                                       ---

Mezitím Emma, Killian a Neal nic neříkali. Jen potichu procházeli chodbou. Emma s Killianem šli jako první a Neal pomalu kráčel za nimi. Killian se k Emmě naklonil, a aby si byl jistý, že ho neslyší Neal, tak jí do ucha zašeptal, „takže Swanová, nechceš mi říct, co se stalo mezi tebou a Nealem?"

„Ani ne" odřekla a pokračovala v chůzi. „Proč ne?"

„Proč jo?"

„Protože mě to zajímá."

Emma se zastavila a chytla Killiana za zápěstí, což ho přimělo se k ní otočit. Neal se na ni nechápavě podíval, a ona mu řekla, ať pokračuje dál. „O co se tu snažíš?" zeptala se naštvaně. „No...snažím se tu navazovat nějaké vztahy."

„Tak aby bylo jasno, žádný vztah se mnou navazovat nebudeš. O sobě ti nic říkat nemusím. Nejsme žádní přátelé a ani nebudeme. Až tohle všechno skončí, tak už se nikdy neuvidíme a život bude jako dřív," odřekla hrubě. Doufala, že ho její proslov odradí. On se na ní díval a pak přistoupil blíž. „Co ti udělal?" zeptal se jemně. 

Chvíli mu hleděla do očí. „Ukázal mi to, co už jsem věděla dávno...jací lidé doopravdy jsou," odvrátila se od něj a pokračovala v chůzi.

Killian jen přemýšlel, co se jí mohlo stát, že nikoho k sobě nepustí. Byla uzavřená a nikomu nevěřila. Dozvědět se o ní víc nejspíše snadné nebude. To ho ale ovšem neodradilo. Chtěl o ní zjistit víc. Byla pro něj záhadou, kterou musel vyřešit.