Podzemí

Kapitola 2. | Cizinec

Jeho tělo dívka odtáhla do zadní části místnosti, co nejdále ode dveří. Když ho tam odvlekla, tak měla šanci si ho prohlédnout. Měl krátké a tmavé vlasy. Oblečen byl v černé kožené bundě a tmavých riflích. Byl z něho trochu cítit alkohol. Whisky? Nebo možná rum?

Emma se rozhodla ustoupit a šla směrem ke dveřím. Nemohla ho za žádnou cenu nechat utéct. V ruce pořád držela tu trubku. Nevěděla jestli je to její únosce či ne, ale tak jako tak bude nejspíše její jedinou cestou odsud. 

"Ah ... už zase?" povzdychl muž. Emmu to vytrhlo z jejích myšlenek. Jen se na něj upřeně dívala. Muž se chytl za hlavu a začal se pomalu zvedat. Když se trochu vzpamatoval, tak se otočil k neznámé ženě. "Víš lásko, to je trochu neslušné mlátit lidi po hlavě," odvětil muž. "A schytáš další, jestli mi neřekneš, proč jsem tady a co ode mě chceš!" zdůraznila Emma a přistoupila k němu o pár kroků blíž. Muž na ni chvíli hleděl. Její dlouhé světlé vlasy byly rozpuštěné a vlnité. Byla oblečena v červené kožené bundě a tmavých riflích. "To bych taky rád věděl," řekl a také k ní přistoupil. Ta chytla trubku trochu silněji. "Killian Jones," řekl muž. "Co?" zeptala se Emma nechápavě. "Toť jméno mé," usmál se. "Neptala jsem se na tvé jméno a nezajímá mě jak se jmenuješ, jen mi řekni co tu dělám a jak se odsud dostanu," řekla Emma naštvaně.  

"No nejspíše ti to ještě nedošlo, vzhledem k tvé barvě vlasů lásko, ale já nemam ani ponětí, kde jsem já, natož co to tu děláš ty," odpověděl a začal se k ní přibližovat. "Už ani krok!" zakřičela Emma a napřáhla se s trubkou, připravena ho udeřit. Killian jí ale trubku rychle vytrhl z ruky a Emmu strčil ke dveřím. Byla opřená zády o dveře a Killian jí zablokoval únik ze stran rukama. Upřeně si dívali navzájem do očí. Jeho modré oči zkoumaly její zelené. Byli u sebe tvářemi tak blízko, že cítili dech toho druhého na tváři. 

"Víš, nejspíše spolu budeme muset spolupracovat, abychom zjistili, jak se odsud dostat. To, že mě tu budeš mlátit tyčí, mě ani tobě nijak nepomůže, lásko," řekl a celou dobu jí hleděl do očí. "Fajn," odsekla Emma znuděných hlasem, "ale neříkej mi lásko," dodala a odstrčila ho od sebe. "Neřekla jsi mi své jméno." 

"Swanová, Emma Swanová."

"Hmm Swanová, to se mi líbí," flirtovně se na ní Killian podíval. Po chvíli ticha se rozhodla Emma promluvit: "Takže nějaký nápad jak se odsud dostat?"

"No řekněme že v této místnosti na to nejspíše nepřijdeme," řekl, otevřel dveře a vyšel na chodbu. "Můžeme zkusit přijít na to, jak otevřít ty dveře na konci chodby," odvětila Emma. "Dveře na konci chodby?" zeptal se Killian. "Ano ... tamty," a ukázala směrem na železné dveře. "Nemyslím si, že jsou tak přehlédnutelné, aby jsi je neviděl, když už jsi tudy kráčel," dodala a usměvavě se ušklíbla. "Řekněme, že jsem měl větší starosti s chycením tebe, než abych se po chodbě rozhlížel," dodal Killian a oba mířili ke dveřím.

Tak první shledání Emmy a Killiana ;) Trochu mi vadí psaní toho "lásko", měla jsem sto chutí furt psát ze seriálu anglicky "love" :D ale tak jsme češi tak to budu psát česky ;)